Bagind. To je „kabelková“ spolupráce na vzdálenost tisíců kilometrů

Lukáš Matějček je pětadvacetiletý zakladatel dnes již úspěšné značky Bagind, která v České republice prodává kožené designové batohy, tašky a další doplňky šité v Indii. Během studií na vysoké škole se vydal do Nepálu, kde učil malé děti angličtinu jako dobrovolník. Z Nepálu se přesunul do Indie, která ho vždy lákala, a nakonec mu změnila život. V roce 2017 totiž začal podnikat s Indem Dennisem. Od té doby obrat firmy každoročně strmě roste a letos cílí na 95 milionů korun. Jaké to je podnikat s lidmi z odlišné kultury a jak se Bagind popral s koronavirou krizí?

Kdybychom nakoukli do vašeho šatníku, kolik batohů bychom tam našli?

Celkově sedm. Dva z nich jsou ale krosny, se kterými podnikám své výpravy, a zbývající jsou Bagind.

Podle čeho si své doplňky vybíráte? Jaká kritéria musí splňovat, aby se ocitly ve vaší skříni?

Musí ve mně před koupí vzbuzovat pozitivní emoce a asociace, to rozhodně. Pak se také koukám na to, zda daný doplněk budu mít k čemu nosit a jestli ho vůbec potřebuji. Nejsem ten typ člověka, co si něco koupí jen proto, aby mu to poté leželo doma.

Jaká je spolupráce s Indy? Jaké přínosy a naopak úskalí pozorujete?

Mám zkušenost, že s Indy jako s národem není pro nás Evropany spolupráce zrovna snadná. My v Bagind máme štěstí, že můžeme spolupracovat právě s Dennisem, který je světlou výjimkou v tom, jak nám oproti jiným Indům „sedl“. Je to chytrý, spolehlivý a také strašně hodný člověk.

Velkým přínosem je, že staví do popředí dobré a pevné mezilidské vztahy na místo peněz a hmotných věcí. Na to my lidé v ČR často zapomínáme, tudíž je fajn mít na druhé straně světa někoho, kdo vám to v ideálním čase připomene. Nevýhodou je jednoznačně velká vzdálenost mezi Českem a Indií a také z části jiná kultura, která je občas jen těžce slučitelná s tou naší.

Jak složité bylo třeba i legislativně nastartovat tuto netradiční spolupráci?

Nijak zvlášť legislativně náročné to nebylo. Museli jsme se jen sžít a spolupráci si více osahat. Poznat se s člověkem trochu víc přes vzdálenost sedm tisíc kilometrů není pro lidi úplně jiných kultur nic snadného a komunikace jen přes video nebo zprávy je občas ke zbláznění.

Tento měsíc uvádíte na trh úplně novou kolekci. Po problémech s dodávkami z Indie v rámci koronavirové krize je to doposavad největší kolekce v historii Bagindu. Kolik batohů, kabelek a dalších doplňků nyní prodáváte a čím je nová kolekce unikátní?

Momentálně máme v nabídce okolo padesáti výrobků. Nabídka se razantně rozšířila, když jsme se začali věnovat i jiným barvám, než je přírodní hnědá. Doteď jsme na trh uvedli k hnědé barvě ještě černou a pastelově růžovou. Nová velká kolekce Bagind 2020 je unikátní právě svou velikostí. Představíme v ní až dvacet nových výrobků. Z velké části se bude jednat o úplně nové střihy, které odhalíme rovnou ve všech třech barvách. Díky tomu si zákazník už v září bude moci vybrat z nabídky okolo 70 originálních výrobků Bagind.

Co je dlouhodobě nejprodávanějším produktem Bagindu? A čím si to vysvětlujete?

I když jsme s Bagind ze začátku počítali spíše jako se značkou batohů, postupem času se daly do popředí v prodejích hlavně dámské kabelky a tašky. Tím největším bestsellerem je už rok kabelka Moye, kterou vyrábíme v přírodní hnědé, černé Sirius a růžové Flamingo. Hned po uvedení na trh se během pár dní kompletně vyprodala a další předobjednávky způsobily, že pak nebyla pár měsíců vůbec skladem. Zájem o kabelky si vysvětlujeme hlavně tím, že ze 70 % u nás nakupují ženy. Cílíme na relativně velkou škálu věku žen, kde jednoznačně vedou ženy ve věku dvacet osm až čtyřicet let. No a právě tato cílová skupina žen má raději kabelky než batohy.

Co se týká samotné výroby, odkud berete materiály na šití batohů? A jak probíhá celý proces, kolika rukama Bagind projde, než se dostane k cílovému zákazníkovi?

Materiál nakupujeme přímo od těch nejlepších indických dodavatelů. Používáme certifikované zipy YKK a vysoká kvalita naší barvené kůže je standardem. Přírodní hnědou kůži, která je jednou z podstat značky, ještě dále opracováváme v domech naší výroby. Na střechách kůži přirozeně opalujeme slunečním zářením, činíme ji a namáčíme ve slané vodě. Díky tomu má pak kůže výraznou patinu, která se našim zákazníkům líbí.

Jak máme kůži připravenou k šití, nejdříve ji nastříháme a pak sešijeme. Poté výrobky dopravíme do skladu v Ostravě, odkud batoh posíláme koncovým zákazníkům a také na naše tři prodejny.

Na začátku značky na výrobcích dělalo v Indii šest lidí. Nyní dáváme práci denně cca sto výrobcům. V Česku na celkovém fungování značky a firmy spolupracuje okolo třiceti lidí.

Pro koho je Bagind určený? Jaká je vaše cílová skupina? Přeci jenom celý váš tým je tvořenými velmi mladými lidmi pod 30 let. Jsou i vaše výrobky především pro mladou generaci?

Jak jsem už zmiňoval výše, největší cílovou skupinou jsou pro nás ženy ve věku od dvaceti osmi do čtyřiceti let. Oblíbenost značky je však silná i u mladé generace, u lidí od devatenácti do dvaceti sedmi let. U mladší generace není převaha žen tak silná, jako u lidí pozdějšího věku.

Jak jste si dokázali poradit s opatřeními přijatými na základě koronavirové krize? Máte nějaký podnikatelský vzor?

Samozřejmě jsme museli respektovat veškerá opatření, která nám vláda připravila. Zavřeli jsme tedy na více než měsíc všechny prodejny a management firmy pracoval na home office.

Co se týká Indie, výroba stála od druhé poloviny března až do konce května. Nemohli jsme tudíž ani dopravovat výrobky do Česka. Vinou toho nám narůstalo množství čekajících zákazníků, které jsme už naštěstí uspokojili během posledních dní. To, co nás zachránilo během jara, byly zásoby, které jsme si hned po novém roce začali dělat na nadcházející vánoční sezónu.

Vyloženě podnikatelský vzor nemám. Jen obdivuji lidi, kteří se na své cestě nevzdali, a i přesto, že byli jiní, než jejich okolí, dokázali velké věci.

Vaše batohy se prodávají především na e-shopu a pak ve třech kamenných prodejnách, vždy po boku vaší spřátelené značky Vasky. Neuvažovali jste prodávat i na jiných místech a rozšířit partnerskou síť?

O B2B konceptu jsme samozřejmě uvažovali. Nicméně, než jsme ho stačili zrealizovat, vyrostly nám tři kamenné pobočky a lidé to k nám mají všude blízko. Daleko větší smysl nám to bude dávat v zahraničí, kam plánujeme vstoupit ještě letos.

Aktuálně je trendy lokální výroba a podpora malých českých lokálních podnikatelů. Vy se prezentuje jako česká firma, ale vaše výrobky pochází z Indie. Nemyslíte, že to českého zákazníka odradí a že si raději koupí něco vyrobeného v České republice?

Může se to samozřejmě stát. Když se na to díváte z globálního hlediska, není výroba v Indii nic populárního a značky, které tam v obrovském množství hromadně vyrábí, jsou za to často právem pranýřovány. Takže se není čemu divit, že i lidé u nás na to mohou mít vyhraněný názor.

Nicméně my jsme na naši indickou výrobu skutečně hrdí, stojíme za ní, a proto ji i dáváme do popředí. Víme a také to dokazujeme, že naši výrobci, kterým dáváme práci, jsou adekvátně ohodnoceni a že mají důstojné podmínky pro práci. Také z každého prodaného výrobku putuje část peněz na podporu vzdělávání malých dětí v indických horách, kde jsme takhle za tři roky fungování podpořili už 468 malých školáků, kterým jsme nakoupili školní sety učebnic a pomůcek.

V naší výrobě sdružujeme již dvanáct rodinných domů, kde se drží tradiční řemeslná výroba již přes sedmdesát let. Zaměstnáváme tak přes sto šikovných řemeslníků.

Lukáš Matějček: Maturoval na Střední odborné škole ochrany osob a majetku v Ostravě. V roce 2017 společně s kamarády Václavem Staňkem a Jiřím Hečlem založili firmu Bagind company. Návrhy batohů, kabelek i peněženek vznikají v Česku, výrobky se šijí v tradiční rodinné firmě v pouštním městě Džaselmér v Indii. Prodává v e-shopu i v kamenných prodejnách, které provozuje společně s firmou Vasky společníka Václava Staňka. K dnešnímu dni ze zisků firmy podpořil zhruba 460 dětí v indických horách nákupem školních pomůcek. Má v plánu postavit v Džaselméru školu. Ve volném čase čte, píše knihu, sleduje seriály, cestuje, chodí běhat nebo tráví čas s kamarády v přírodě. Nejraději ale pracuje.

Newsletter