Bankám věříme, tak proč ne pokroku?

Bankovní data občanů se dostávají čím dál tím více pod kontrolu. Můžou se ale lidé spoléhat na FinTech, jedná-li se o zabezpečení těchto citlivých údajů?

Australská vláda zastává názor, že by jednotlivec měl mít kontrolu nad svými bankovními daty. Zpráva s názvem „Dostupnost a použití dat“ zveřejněná Productivity Commission doporučila, aby si lidé zajistili „trvalý sdílený přístup s držitelem dat“.

Nezávislá recenze na Open banking v Austrálii vydaná ministrem financím Scottem Morrisonem letošního července doporučuje ale zajít ještě dál. „Širší spotřebitelský přístup k jejich vlastním bankovním údajům a datům týkající se bankovních produktů umožní spotřebitelům si vybrat ty, které lépe pokrývají jejich požadavky. Klienti tak více ušetří a lépe dosáhnou svých finančních cílů,“ je přesvědčen Morrison.

Australské fintechy se těší potenciálu režimu sdílených dat podobnému těm, které jsou vytvářeny ve Velké Británii, EU nebo v Singapuru. Velké banky tak možná nebudou mít jinou šanci, než s nevolí přijmout změny. Způsobí ale mandatorní sdílená data masový odchod zákazníků z Velké čtyřky? Převedou si najednou všichni své účty a přesunou své informace k menším startupům nabízejícím výhodnější nabídky?

To všechno záleží na jediné věci – na důvěře.

Věřte mně, pouze a jen mně

Lidé věří své bance, že se postará o jejich bankovní data, i když nemají absolutně žádnou důvěru v celkový finanční sektor. Průzkum Australské asociace bankéřů (ABA) ukázal, že pouze 31 % Australanů důvěřuje bankovnímu odvětví. Zbytek se domnívá, že jeho jediným cílem je zisk, že se banky nezajímají o potřeby zákazníka a že si nárokují příliš vysoké poplatky. A přesto víc než polovina uvedla, že důvěřuje své vlastní bance.

Globální studie 2016 vedená společností Telstra zjistila, že tři čtvrtiny mladých lidí nominovaly banky jako platformu, které můžou věřit ohledně svých osobních informací. To je 25krát více než ti, kteří nominovali fintech.

Ze studie také vyplynulo, že respondenti si s pojmem „faktory důvěry“ spojují hlavně zabezpečení a soukromí dat a transakcí. Velká čtyřka je velmi citlivá na to, jak je vnímán jejich postoj vůči zabezpečení dat. Vědí, že v tomhle mají noví členové sektoru výhodu.

V nedávném blogovém příspěvku to podal Mike Bullock, provozní ředitel novozélandské banky ANZ, takto: „Ve své nejhlubší podstatě je bankovnictví čistě o důvěře. Zabezpečení je zakódované v DNA banky a je silnou výhodou v dnešním světě fintechových narušitelů,“ napsal.

Bullockův kolega Darren Abbruzzese, generální manažer dat banky ANZ, uvedl již dříve v tomto roce, že fintechům chybí důvěra lidí v to, že uchová jejich data v bezpečí. „Navzdory jejich novodobým přístupům a moderním technologiím chybí těmto novým hráčům ve finančním sektoru klíčová nehmatatelná výhoda, kterou zavedené banky mají, a to je důvěra. I když zde bylo několik krizí, zákazníci stále pokládají bankovní instituce za bezpečné místo pro svá osobní a finanční data. A když má banka důvěru, zákazníci se jí drží,“ řekl.

Jakákoli připomínka, že je zabezpečení bank nejisté, se shledává se silnou odpovědí. Commonwealth Bank of Australia v reakci na zprávy, že snižuje stavy pracovníků v oblasti kybernetické bezpečnosti a zadává zakázky zahraničním dodavatelům, vydala jasné prohlášení.

 „Zprávy říkající, že poodstupujeme od kybernetického zabezpečení, jsou nesprávné,“ uvedla banka. „Zabezpečení dat bylo vždy součástí naší zodpovědnosti vůči  zákazníkům a komunitám. Jsme zavázáni zůstat v této záležitosti v čele.“

Čas a transparentnost

Na nedávném summitu National Fintech Cyber Security v Sydney vystoupili lídři fintech a zdůraznili, že potřebují čas, aby si získali důvěru veřejnosti. Vše je ale prý na dobré cestě.

 „Jde o to, být co nejtransparentnější, ale také jde o čas. Když se jedná o důvěru, jde vždy o čas,“ řekl George Lucas, vedoucí mikroinvestiční aplikace Acorns Grow Australia. „Číslo jedna je určitě transparentnost,“ doplnil pak Cuca, zakladatel Basiq.

 „Je třeba se ujistit, že prvky pro chránění dat jsou jasné a zřetelné. Další důležitou součástí je silná autentizace, se kterou získáte zákazníky, neboť jim dáte kontrolu a budou také moci někomu přístup odepřít.“

 „Máme také k dispozici velké cloud poskytovatele, kteří hodně investují do zabezpečení. A existuje spousta skvělých architektonických modelů, které může fintech přijmout tam, kde nepoužívá své vlastní servery a databáze. Proto minimalizují vystavování se nebezpečí,“ řekl Cuca. Lucas souhlasil a dodal: „Ve světě cloudu je tolik možných služeb, které jsou dostupné i malým fintech společnostem a spolehlivě je ochrání.“

Australské banky se zatím většinou vyhýbají většímu prolomení dat. To ale nemůžeme říct o ostatních finančních institucích jinde na světě. Například obří průlom dat společnosti Equifax, který byl nedávno odhalen, potenciálně vystavil na obdiv osobní detaily 143 milionů lidí z USA. Ale to není vše, banky v Itálii, Kanadě a USA  za poslední rok rovněž utrpěly jisté ztráty zákaznických dat.

Schválení zákona povinného uvolnění dat (nejen) v Austrálii by tak mohlo zapříčinit více úniků a tím poničit důvěru lidí. Jak Bullock, citující Warrena Buffeta, napsal: „Trvá i 20 let vybudovat si reputaci, ale stačí pět minut k jejímu zničení.“

Newsletter