Bankovní rada na svém dnešním jednání ponechala úrokové sazby na stávající úrovni. Dvoutýdenní repo sazba tak zůstává na 3,5 %. Pro toto rozhodnutí hlasovalo všech sedm členů bankovní rady. Podle aktualizované prognózy sekce měnové by se inflace po zbytek letošního roku měla pohybovat mírně nad 2 %. Zvýšená zůstane zejména jádrová inflace. Pokračující inflační tlaky z domácí ekonomiky momentálně neumožňují další snížení sazeb.
Inflace se od ledna 2024 pohybuje v blízkosti 2% cíle. Stále je však potřeba držet přísnou měnovou politiku. Množství peněz v ekonomice roste, postupně se zvyšuje dynamika úvěrů. Trh práce zůstává nadále napjatý a výrazně rostou mzdy. Současně poptávka domácností pokračuje v růstu. Zvýšený zůstává růst cen služeb. Rizikem pro inflaci jsou i rostoucí ceny nemovitostí.
„Cílem dnešního rozhodnutí je zajistit, aby celková inflace byla dlouhodobě stabilizovaná poblíž 2% inflačního cíle. To vyžaduje, aby růst množství peněz v ekonomice nadměrně nezrychloval, respektive aby úvěrová dynamika zůstala umírněná. Tím bude měnová politika přispívat k udržení nízké inflace,“ uvedl guvernér ČNB Aleš Michl.
Na příštích jednáních bude bankovní rada vycházet z vyhodnocení nově dostupných dat a jejich implikací pro výhled inflace. Úvahy o nastavení sazeb se budou odvíjet zejména od vyhodnocení setrvalosti nízkoinflačního prostředí, vývoje kurzu koruny, působení fiskální politiky na ekonomiku, analýzy napětí na trhu práce a změn v domácí i zahraniční poptávce. Bankovní rada bude také sledovat kroky klíčových zahraničních centrálních bank, geopolitické události a vývoj v obchodních vztazích mezi zeměmi. Bankovní rada též bude vyhodnocovat transmisi předchozího snížení úrokových sazeb do úvěrové aktivity, cen aktiv, zejména cen nemovitostí, a následně do reálné ekonomické aktivity a cenového vývoje.
Bankovní rada potvrzuje své odhodlání pokračovat v měnové politice tak, aby se inflace dlouhodobě pohybovala poblíž 2% cíle. To v současnosti ještě vyžaduje relativně přísnou měnovou politiku.
Ekonomický vývoj
Poslední data potvrzují oživení ekonomiky založené především na růstu domácí poptávky. HDP ve druhém čtvrtletí letošního roku vzrostl v meziročním vyjádření o 2,6 %, spotřeba domácností o 3,4 %. K výdajům domácností přispívá rychlý růst nominálních mezd, který ve druhém čtvrtletí dosáhl meziročně 7,8 %.
„Celková inflace v souladu s našimi očekáváními klesla, a to z 2,9 % v červnu na 2,5 % v srpnu. Zatímco celková inflace se snižuje, jádrová inflace zůstává těsně pod 3 %, v srpnu činila 2,8 %. Zvýšený zůstává zejména růst cen služeb a dále příspěvek cen nemovitostí k inflaci. Sekce měnová očekává, že inflace po zbytek roku setrvá v horní polovině tolerančního pásma cíle ČNB,“ uvedl guvernér.
Rizika a nejistoty
Bankovní rada vyhodnotila rizika a nejistoty výhledu plnění inflačního cíle v souhrnu jako proinflační. Z domácích rizik ve směru vyšší inflace přetrvává riziko setrvačnosti růstu cen služeb, včetně imputovaného nájemného, a cen potravin. Proinflačním rizikem je také možné zrychlování tvorby peněz v ekonomice plynoucí z dalšího zesilování úvěrové aktivity, a to zejména na realitním trhu. Případný dodatečný růst celkových výdajů veřejného sektoru by vedl k riziku ještě většího inflačního působení fiskální politiky. Proinflačním rizikem je také pokračující rychlý růst mezd související s přetrvávajícím napětím na trhu práce. Inflační vývoj může naopak přibrzdit silnější kurz koruny.
Rizikem pro výši inflace v roce 2027 a v následujících letech je spuštění druhého evropského systému pro obchodování s emisemi (ETS2). Zvyšování bariér pro mezinárodní obchod představuje riziko pro zpomalení globální hospodářské aktivity. Riziko pokračování slabého výkonu německé ekonomiky je částečně tlumeno připravovaným fiskálním stimulem nové německé vlády. Nejistotu nadále představuje vývoj válečných konfliktů na Ukrajině a Blízkém východě. Významným zdrojem nejistoty se stává rostoucí zadluženost vlád některých vyspělých zemí a rostoucí citlivost finančních trhů vůči svrchovanému riziku.
