Některé z nejdůležitějších bankovních regulací vytvořených po krizi 2008 vstoupí v platnost již příští rok. Proces jejich vytváření a následného schvalování byl náročný obzvláště díky odmítavému postoji samotných bank, které se strachují o své zisky. Můžeme jen spekulovat, zda nová pravidla učiní bankovní sektor bezpečnější a odolnější. Na tuto otázku nám odpoví až příští finanční krize.
BASEL III
Basilejský výbor vytvořil v pořadí již třetí balíček globálních bankovních pravidel obsahující pozměněnou velikost kapitálové přiměřenosti, požadavek minimální velikosti vlastního kapitálu vzhledem k rozvahovým a mimorozvahovým aktivům (tzv. leverage ratio) a v neposlední řadě i požadavek objemu likvidity. Cílem této regulace je zvětšit dosavadní objem prostředků pro krytí úvěrových, operačních a tržních rizik.
Dosavadní kapitálová přiměřenost na úrovni 8 % má být navýšena o konzervační polštář (tzv. conservation buffer) o velikosti 2,5 % a postupně i o proticyklický polštář (tzv.counter-cyclical buffer), taktéž o velikosti 2,5 %. Stupňovité navyšování kapitálové přiměřenosti má být zahájeno od roku 2015 a ukončeno do 2019.
Požadavek objemu likvidity (tzv. Liquidity Coverage Ratio) pak banky zavazuje k držení hotovosti a vysoce likvidních aktiv (např. státních dluhopisů), které mají převyšovat hodnotu očekávaných čistých výdajů po dobu 30 kalendářních dní. Tento požadavek držení krátkodobé likvidity by mohl banky částečně omezit v poskytování úvěrů.
Požadavek minimální velikosti vlastního kapitálu vzhledem k bilančním a mimobilančním aktivům (tzv. Leverage Ratio) pak nařizuje bankám držení vlastního kapitálu o objemu, jenž odpovídá více jak 3% hodnotě všech držených aktiv.
Volkerovo pravidlo
Volkerovo pravidlo zakazuje americkým bankám obchodovat na vlastní účet. Banky mohou nadále obchodovat se státními dluhopisy, poskytovat pojišťovací služby či umožňovat klientům investice do hedgeových a private ekvity fondů. Mohou fungovat pouze jako prostředník. Jakákoliv zmíněná činnost, kterou by banka prováděla na svůj vlastní účet, speciálně jde o vysoce rizikové investice, je zakázána.
Zavedení limitů odměn pro bankéře
Limity bonusů pro bankéře budou v rámci Evropské unie zastřešeny maximální částkou, která nesmí převýšit dvojnásobek jejich fixního platu. Na to banky zareagovaly postupným zvyšováním stálých mezd. Tento postup však pro ně může být dvojsečný. Byť s sebou přináší dostatečný motivační efekt, mohou se banky setkat s problémy, pokud budou chtít velikost fixních platů snížit.
Jednotný rezoluční mechanismus
Od roku 2015 má být aktivní i Jednotný rezoluční mechanismus (tzv. Single Resolution Mechanism) jakožto třetí pilíř připravované evropské bankovní unie. De facto má fungovat jako záchranný fond pro evropské banky, které se dostaly do potíží. SRM má být postupně během osmi let naplňován evropskými bankami celkovou částkou o velikosti cca 55 mld. eur, která pak bude využita v případě, že se některá z nich dostane do finančních problémů.
