Menší a střední podniky to mají v mnohém složité. Nejde jen o prostředí výrazně vyšších sazeb, ale i o přístup samotných bank. Ty se malým a středním firmám vzdalují, a to nejen s ohledem na cenu služeb, ale i přístup. Spoléhat se na banku se přitom nemusí vůbec vyplatit. Z vlastní zkušenosti vím, že mnohé malé a střední podniky potřebují pomoc, která jim ve výsledku přinese značnou úsporu nákladů, řekl v rozhovoru pro Roklen24 „Hodinový finanční ředitel“ a organizátor Finanční konference Luděk Blahut. Jak jsou na tom tzv. SMEs s finanční gramotností? A jak se Finanční konference vyvíjela v čase? Přečtěte si rozhovor!
Luďku, mimo to, že se v posledních čtyřech letech soustředíš na pořádání konferencí, pomáháš firmám s financováním. Jak to jde v současném ekonomickém prostředí, zejména u menších a středních podniků?
Menší a středně velké firmy, což jsou mí tradiční klienti, to mají v mnohém složité. Typicky na jediného majitele/jednatele firmy je toho totiž občas přespříliš. Moc se o nich nepíše, není to asi tak sexy jako psát o investičních kolech, kde lítají vzduchem stovky milionů. Takže děkuji za zájem. Aktuálně vidím, zjednodušeně řečeno, dva tábory. První je schopen ustát zvýšené náklady včetně úrokových (ty skoro nulové se jen tak nevrátí) a přenést je třeba na odběratele. Mám nově několik nových klientů i v energeticky velmi náročných odvětvích a za rok 2022 mají historicky nejlepší výsledky, což jim strašně dodalo na sebevědomí ve vyjednávání i s velkými zahraničními odběrateli. Druhý tábor, který byl založen na páce se skoro nulovým úrokem a nízkou marží, to má těžké.
Rozumí banky malým a středním podnikům? Jaký je jejich aktuální přístup? Starají se o své klienty?
Na letošní Finanční konferenci zmínila paní Svobodová, generální ředitelka AMSP, jejich aktuální průzkum, kde si menší podnikatelé stěžují na přístup bank. A nevadí jim jen znevýhodnění oproti velkým firmám ve vyšší ceně úvěru a v mnohem větším požadavku v zajištění, menší páce, ale také v přístupu – odtržení riskaře od firmy, který se dříve ve firmách pravidelně objevoval, ale v poslední době ne. To mohu potvrdit a demonstrovat na mém případu z loňska. Firmě se stomilionovými tržbami jsem vyřizoval úvěr a ve chvíli, kdy jsme měli podepisovat smlouvy, bankéřka i s druhým kolegou podali výpověď a na pobočce nezůstal jediný firemní bankéř. Celý rok se nám nikdo z banky neozval, natož riskař. Až po roce, při pravidelné otočce úvěru, se někdo z banky ve firmě ukázal. Rok po poskytnutí úvěru! A není to ojedinělý případ, banky se skutečně těm menším firmám vzdalují.
A teď opačně, rozumí malé a střední podniky bankám? Narážím tím hlavně na otázku finanční gramotnosti těchto firem.
Nízká finanční gramotnost je u nás problémem nejen u fyzických osob, ale i u menších podnikatelů. Velké firmy mají svého finančáka, malé se v tom spoléhají na svou banku, což nemusí být vždy to pravé ořechové. Aktuálně třeba předělávám financování u jedné firmy, které její banka roky poskytovala faktoring. Já model předělávám na klasický úvěr, čímž firma ušetří každý rok vyšší stovky statisíců korun, firmě navíc odpadne obrovská administrativa a bude mít lepší cash flow. Mohla to takto navrhnout i banka… Z mých zkušeností si devět z deseti menších podnikatelů vůbec neuvědomuje cenu faktoringu a neumí si ji spočítat. Ostřílený finančák velké firmy by v tomto konkrétním případu model postavený na faktoringu odmítl a ve střednědobém horizontu ušetřil firmě miliony korun. Ti menší věří své bance, ale…
Nebo mi volá klient, že má problém s cash flow a potřebuje úvěr, jestli mu pomůžu. Po analýze mu říkám, že žádný nový úvěr nepotřebuje, že jen musíme napravit chybu banky, která mu poskytla tříletý úvěr na jeho investiční záměr, a refinancovat ho na osmiletý. Bance to takto vycházelo „ve zrychleném“ řízení a bylo to pro ni takto nejjednodušší. Klienta ale de facto poškodila.
Kolik máš podobných „případových studií“ a je to opravdu otázka jen malých středních podniků, nebo se podobné objevuje i ve vyšším segmentu firem?
Jako „Hodinový finanční ředitel“ pomáhám firmám už přes deset let a za tu dobu mám podobných případů asi stovku. V segmentu velkých firem se nic podobného neděje, hlídá to tam ostřílený finančák a banky se velkým firmám věnují jinak.
Uvedu to na příkladu. Nedávno jsem zajišťoval provozní financování klientovi s tržbami 50 milionů korun. Jedna banka nám nabídla model tříletého úvěru s postupným splácením, přičemž víme, že firmě porostou tržby/potřeba provozního financování. Ale provozní úvěr se dle banky navrženým úvěrem bude snižovat, to přeci nemá logiku. Ví to i ta banka, protože u ní v momentu, kdy klient povyroste do vyššího segmentu, přichází nový bankéř, který tento úvěr s jeho dalšími X dodatky předělá do jednoho kontokorentu, který potom firma čerpá a splácí, jak potřebuje. Ve vyšším segmentu této banky tento úvěr už nenajdeš.
Kde vidí podnikatelé největší výzvy české ekonomiky?
Menší a středně velcí klienti, se kterými pracuji převážně, přemýšlí spíše optikou mikroekonomie, tady a teď. O makroekonomických výzvách naší ekonomiky byl závěrečný panel Finanční konference, kterou pořádám. Vystoupili tam Miroslav Singer, Jan Juchelka, Tomáš Raška a Miroslav Svoboda. Dal jsem dohromady osobnosti z různých sfér naší ekonomiky a bylo to myslím hodně zajímavé. Hovořilo se tam například o inflaci, veřejných financích, trhu práce, demografii, investicích, rostoucí roli Národní rozvojové banky, pozici Česka v Evropě apod. Záznam není a asi nebude ani příště, je třeba přijít.
Jak letošní akci hodnotíš?
Mám radost z hezkých ohlasů jak partnerů, tak publika. Každým rokem obsah roste do šířky, ale pořád je to „okolo firemního byznysu“, letos nově například včetně kybernetické bezpečnosti a Family Office. Někteří účastníci chodí už pravidelně a říkají, že obsahem je konference unikátní, a ještě se jim nestalo, že by se nudili a měli čas vytáhnout tablet a pracovat. A podobný networking snese určitě ta nejpřísnější měřítka.
Můžeš prozradit přibližný termín další konference? Případně pokud už víš, na koho se můžeme těšit z řad řečníků?
Pátý, už půlkulatý, ročník bude znovu na jaře. Jeden partner mi sice říká, že bych ji měl dělat kvartálně, ale to bych nezvládal svou práci Hodinového finančního ředitele, která mě živí. Konference je koníček, kdy jsem rád, když ekonomika vyjde alespoň obrok v kladných číslech, takže jen jednou za rok. Obsahově mám plán skoro hotový a bude tam jedno nové opravdu velmi zajímavé jméno, mimo ČR, ale víc neprozradím.
Luděk Blahut pracoval v Citibank a Komerční bance na obchodních, manažerských a top manažerských pozicích. Získal řadu ocenění, např. Deal of The Year, spravoval úvěrové portfolio přesahující jednu miliardu korun bez ztráty jediné koruny. Rukama mu prošly řádově stovky obchodních případů, byznys plánů a žádostí o úvěr. Je koučem v projektu Agentury Czechinvest, expertem programu Expand MSIC a členem Hospodářské komory. Projekt HODINOVÝ FINANČNÍ ŘEDITEL rozvíjí od r. 2010, nejdříve jako fyzická osoba, v r. 2018 bylo založeno s.r.o. Pořádá Finanční konference s prestižními řečníky z řad finančníků, bankéřů a podnikatelů.
