Jestřábí výhled sazeb Fedu zvýšil střední a delší konec americké výnosové křivky. Vzrostly zejména reálné tržní sazby. Dolar v návaznosti na to posílil na dvouměsíční maxima. Během dne očekávejme dozvuky Fedu s rizikem pro rizikové měny. Koruna oslabila k 25,50 za euro, vzhledem k výhledu sazeb ČNB předpokládáme omezený prostor pro další oslabení.

Banky, úvěry a nepěkný výhled evropské ekonomiky

Prvotní vlna propadů, které přišly po odhlasování britského odchodu z EU, je, zdá se, za námi. Ztráty byly umazány a trhy si pozvolna připisují nové zisky. Skeptiků ubylo, naopak se objevili optimisté věřící v to, že brexit a jeho následná realizace (pokud k ní nakonec vůbec dojde) nebudou mít tak vážné dopady, jak původní odhady předpokládaly. Faktem je, že existuje jedno velké „ale“. A právě to je možné nalézt v bankovním sektoru.

Optimistické scénáře jako by nebraly v potaz následky více jak 20% poklesu bankovních akcií, který přišel ihned po britském referendu. To by mohl být poměrně vážný problém pro evropskou ekonomiku, pokud vezmeme v potaz skutečnost, že bankovní akcie mají tendenci silně korelovat s tempem poskytování nových úvěrů, a to se zhruba ročním zpožděním.

Z historického pozorování je patrné, že jakmile rostou evropských bank, zvyšuje se (samozřejmě se zpožděním) i objem poskytovaných půjček nefinančním společnostem. V opačném případě se oboje padá. Pokud by tedy propad pokračoval, dá se čekat, že se starý kontinent bude brzy potýkat s problémem tzv. credit crunche.

Vyjma této korelace do hry vstupuje další fundament. Marco Stringa, analytik Deutsche Bank, v tomto směru poukazuje na otázku regulatorních tlaků působících na navyšování kapitálu. Právě ty společně s propadem akcií a celkově špatnou hospodářskou výkonností bankám ztěžují možnosti získání dodatečného kapitálu, a to jak externím, tak i interním způsobem.

Pokud tedy budou mít bankovní domy problém sehnat dodatečné zdroje, bude nutné osekat celkové aktiva, včetně poskytovaných úvěrů, což by se následně projevilo v celkovém zpomalení ekonomiky.

V návaznosti na to se časem nese spor bankéřů s regulátory. První skupina tvrdí, že navýšení vlastního kapitálu jiným způsobem než externím jim omezuje možnosti poskytování úvěrů. Regulátoři na to odpovídají přesným opakem. Vyšší kapitálové požadavky jsou pro banky pozitivem, které jejich rozvahy posiluje a nenutí je tudíž cokoliv osekávat.

Stringa na základě toho tvrdí, že pokud se evropské banky rozhodnou ponechat své rozvahy beze změny až do konce roku 2017, mohlo by to ekonomický vývoj regionu ovlivnit už příští rok. Ještě horší by byla situace, pokud by věřitelé byli nuceni splnit kapitálové požadavky Basel IV. Kvůli nim by totiž bylo nutné osekat rizikově vážená aktiva spojené s poskytovanými půjčkami o zhruba polovinu.

Odhad Deutsche Bank tak v tomto směru předvídá, že i 2% zpomalení tempa poskytování úvěrů by mohlo evropskou ekonomiku dostat do recese spojené se znatelným nárůstem nezaměstnanosti. Do toho navíc není započítán možný propad světové poptávky spojený s nuzným vývojem světového hospodářství.

Newsletter