Stávající legislativa s pojmem akumulace energie nepracuje. V Asociaci pro akumulaci energie a baterie AKU-BAT se domníváme, že MPO tuto oblast příliš nerozšíří ani v chystané novele energetického zákona, pro což sice není opodstatnění, ale to riziko tu zkrátka je. V podstatě jediné možné využití velkokapacitních baterií je v současné době v průmyslu, kde baterie přináší mnoho technologických i bezpečnostních přínosů a návratnost je mnohdy pouhé 3 roky. Bateriová úložiště lze však využít i k jiným účelům, jako je např. stabilizace sítě, podpora záchranných složek nebo snazší začlenění obnovitelných zdrojů a elektromobility.
Tyto možnosti jsou však kvůli neaktuální legislativě značně omezeny a MPO si zřejmě neuvědomuje, že Česká republika tak rychle ztrácí krok s dalšími vyspělými zeměmi, kde je akumulace běžně využívána.
Už nyní je však možné díky bateriovým úložištím ušetřit stovky tisíc až jednotky milionů ročně, jak postupně zjišťují mnohé firmy v průmyslu. Příkladem může být úložiště o výkonu 800 kW od firmy AERS, které v areálu společnosti Fenix výrazně snižuje náklady na výrobu, a to především vykrýváním tzv. mikrovýpadků nebo snižováním rezervovaného příkonu. K podobnému účelu slouží také bateriové úložiště společnosti FITA v areálu závodu na zpracování kovu nebo baterie společnosti ENACO v lisovně plechových obalů.
Jak je vidět, bateriová úložiště mohou být pro průmyslové podniky velkým přínosem a je dobře, že si to firmy začínají uvědomovat a roste počet jejich využití. Nicméně v současné době je právě napojení baterie na konvenční zdroj energie v podstatě jedinou možností, jak větší bateriová pro stabilizaci elektrizační soustavy úložiště využít. Kodex přenosové soustavy ČEPS sice teoreticky umožňuje napojení i na obnovitelné zdroje energie, tedy solární nebo větrnou elektrárnu, podmínky jsou však natolik přísné a objektivně nezdůvodnitelné, že je jejich využití prakticky nemožné. Další omezení platí pro samostatně stojící bateriová úložiště, kterým současná legislativa neumožňuje napojení na energetickou soustavu a jsou tak nuceny operovat pouze ve zkušebním režimu.
Neaktuální legislativa brzdící rozvoj akumulace může mít značné dopady pro Českou republiku, která je už nyní pozadu oproti ostatním vyspělým státům, kde se ukládání energie stává běžnou součástí energetické soustavy nebo s ní v blízké budoucnosti počítá. Některé státy už nyní pro stabilizaci sítě využívají stovky (Velká Británie, Německo, USA, Austrálie nebo Japonsko) nebo dokonce tisíce megawattů (Čína a Jižní Korea). V mnoha dalších zemích existují desítky či jednotky megawattů a stále nové státy zveřejňují své záměry k výstavbě vlastních akumulačních zařízení, včetně většiny našich sousedů.
Jsme rádi, že velkokapacitní akumulace nachází uplatnění v průmyslu a částečně i v energetice, byť zatím bohužel jen v té tradiční. Přesto však my v AKU-BATu i další spřátelené asociace nadále vyzýváme MPO k tomu, aby neotálelo s transpozicí evropské legislativy, k níž musí dojít nejpozději do konce příštího roku a jež akumulaci, stejně jako obnovitelné zdroje a další prvky moderní energetiky, velmi podporuje. O adekvátní úpravu legislativy usilujeme v AKU-BATu už dva roky a uspokojivé řešení je stále v nedohlednu, Česká republika tak pomalu začíná ztrácet tempo v inovativním rozvoji energetiky se zbytkem Evropy.
