Zanedlouho to už možná bude docela běžné – lidé na ulici s dřevěným batohem na zádech. Ano, skutečně dřevěným, a opravdu to není tak nepraktické, jak by se mohlo na první dojem zdát. I když na tuto myšlenku přišel náhodou, dnes už se Jonáši Kůrovi, spoluzakladateli WoodBag slibně rozjíždí výroba a prodej.
Přitom to celé začalo spíše náhodou. Jednoho dne si na starou lékárničku připevnil popruhy a vyrazil na procházku po Brně. Zájem okolí ho přivedl k myšlence, že by z toho mohlo být něco víc. A tak se zrodil WoodBag.
Práce s dřevem přináší ve srovnání s látkou výzvy, má ale i své výhody. Kůra a jeho tým proto batoh neustále vylaďují. Každý dřevěný batoh je tak svým způsobem unikát. Jaké to je vyrábět v Česku tak specifický produkt? Přečtěte si rozhovor.
K čemu je dobrý dřevěný batoh? Není to nepraktické?
Podle mě to je naprosto designový unikát a ve finále i praktická věc. Díky dřevěné konstrukci se vám v něm nepomačká jediný papír.
Máte info o tom, co v něm vaši zákazníci nosí?
Prodáváme náš produkt jako batoh a spoléháme na to, že ho tak naši zákazníci i používají. A dost možná, že to pro ně může být ještě praktičtější díky tomu, že to je ze dřeva.
Proč si vlastně vaši zákazníci kupují dřevěný batoh?
Tvrdím, že ve WoodBagu se člověk musí najít. Když se tak ale nestane při prvním setkání, tak se k nám už nevrátí. Uvědomujeme si, že prodáváme velmi specifickou věc. Těžko proto můžeme potenciální zákazníky bombardovat reklamou, dokud si ji nekoupí. Taky tím se odlišujeme od látkových batohů.
Na jaký typ zákazníků se zaměřujete?
Nemáme to nějak striktně rozděleno. Každý, kdo může nosit látkový batoh, si může pořídit i dřevěný. Potom hraje roli už jen to, jak moc chcete být originální.
Je velký rozdíl vidět WoodBag jen na fotkách a prakticky si ho vyzkoušet. I já bych jako potenciální zákazník nebyl přesvědčen o jeho výhodách, kdybych znal dřevěný batoh jen z fotek. V momentě, kdy si ho můžu osahat, mi to může začít dávat smysl. Proto chápu naše fanoušky ale i odpůrce na sociálních sítích. Ti se tak dělí právě na základě toho, jestli mají s dřevěným batohem zkušenost nebo ne.
Takže to je hlavní argument těch odpůrců? Že to je nepraktické?
Když vidíte v popisku u fotky „dřevěný batoh“, tak od toho málokdo očekává nízkou hmotnost a praktičnost. Každý si spíš řekne, že to bude těžké na zádech. Opak je pravdou. Už za sebou máme dva roky vývoje. Proto se nám podařilo najít praktické řešení, které je pohodlné a lehké. Díky tomu máme zákazníky ve všech věkových skupinách. Nejmladšímu je čtrnáct a na batoh si šetřil půl roku. Nejstarší má 75 let a vlastní tady v Česku čtyři panství.
Zmiňujete vývoj. Je nějaká novinka, kterou chystáte?
Chystáme „limited edition“, tedy ještě unikátnější verzi. Zvažujeme jejich výrobu z tropických dřevin. Prozatím chystáme jen menší množství, asi deset až patnáct kusů. Doufáme, že časem by mohly získat sběratelskou hodnotu. Vlastně to pěkně reflektuje jedinečnost produkce. Batoh vyrobený dnes se bude lišit od batohu vyrobeného za tři měsíce. Stále totiž vylepšujeme praktičnost našeho vnitřního uspořádání. Teď stavíme na gumičkách. Za ně si můžete dávat diář a další věci. Kdybych to měl spočítat, tak jsme vyzkoušeli už osm různých systémů a čtyři z nich už budou běhat po světě.
Na kolik vyjde batoh v „limited edition“?
Zatím to promýšlíme, nechceme totiž náš batoh zdražovat. Ale na druhou stranu, pokud půjdeme cestou například tropických dřevin, může být samotná surovina dvojnásobně drahá. V takovém případě se cena mírně zvýší. Už od začátku jsme měli v plánu vydávat limitované edice. Teď jsme už došli do fáze, kdy bychom to uvedli do praxe.
Jak dlouho trvá výroba jednoho batohu? Jde výhradně o ruční práci?
Poměr ruční a strojové práce je 70:30. Je v tom započítaná i doprava mezi firmami, které se na výrobě podílejí. Zatím totiž nejsme schopni vyrábět batoh sami, k jeho produkci jsou totiž potřeba stroje za miliony korun. Proto k výrobě využíváme firmy v okolí Brna. Ty nám pomáhají s laserováním a s lisováním dýhy na překližku. U nás se potom batoh kompletuje. Samotná ruční práce zabere na jednom kusu asi čtyři hodiny.
Kolik batohů jste zatím prodali?
Výrobu jsme zahájili v říjnu 2019 a prodávat jsme začali v listopadu. Prodej jsme pak ještě různě pozastavovali, protože zkoušeli jiné způsoby výroby. Celý proces se ustálil až letos v červenci.
Zatím jsme prodali kolem osmdesáti kusů. Samozřejmě, že bychom chtěli prodávat více. Zatím máme naplněnou výrobní kapacitu ve stávajících podmínkách. Jakmile budeme schopni vyrábět více, budeme snažit se zároveň snažit najít nové prodejní cesty.
Většinu batohů jsme zatím prodali organicky, bez jakékoli reklamy. Pro mě to je naprosto unikátní, prodávat batohy za pět tisíc, které předtím nikdo neviděl. V podstatě jediné naše promo bylo na sociálních sítích. Naši zákazníci nám přesto důvěřovali a poslali peníze, což mi dělá velkou radost.
Kdo vám finančně pomáhal s rozjezdem projektu?
Počáteční investice šla ode mě a společníků. Všichni jsme zatím studenti, a proto se vše snažíme dělat nízkonákladově. Teď už alespoň nejsme ve ztrátě.
V současnosti je „in“ zelené, k přírodě ohleduplné chování. Není proto škoda kvůli batohům kácet stromy?
Kvůli našim batohům těch stromů zatím moc nepadlo. Možná tak čtvrtina jednoho…I naší vizí je chovat se ekologicky. Pokud bychom měli v budoucnu najet na masivní produkci, začneme dělat batohy například ze slámy. Je možné, že i společnost nás bude tlačit k více „zelené“ výrobě.
Vy sám máte dřevěný batoh? Pokud ano, na co ho nejčastěji používáte?
Ano, já sám dřevěný batoh používám. Kromě nejtmavší varianty nosím i naše další prototypy. Chceme, aby naši zákazníky nevnímali Woodbag jen jako batoh. Snažíme se náš produkt neustále inovovat, aby byl maximálně praktický. A díky jeho vysoké nosnosti se dá využívat i jako stolička. To se vám s látkovým batohem nepovede.
Jonáš Kůra (2000) je velmi zaneprázdněný člověk. Kromě WoodBag se věnuje dalším projektům a zároveň studuje na Mendelově univerzitě v Brně. A ještě do toho hraje florbal.
