Americké výnosy klesají rychleji než evropské. Dolar v lehké ztrátě nad 1,0650 za euro. Z měna regionu je v zisku koruna a zlotý. Domácí měna se obchoduje nad 25,25 za euro.

Bělobrádek: Je důležité mít měnu, jakou má Německo

Jsem pro přijetí eura, nicméně teď na to není doba, ani politická shoda. Podstatnější než mít euro, je mít stejnou měnu jako má Německo, Rakousko, Nizozemsko. Většina firem, které mají relevanci, obchoduje v eurech, a je to pro ně určitá komplikace. V rozhovoru pro Roklen24 to řekl vicepremiér a předseda lidovců Pavel Bělobrádek. První část rozhovoru čtěte zde.

R24: Jaké jsou podle Vás šance na to, že vznikne ministerstvo pro vědu?

Jsem přesvědčen o tom, že je to racionální. Není to věc ideologická. V rámci politiky nenajdeme příliš takových oblastí jako je věda a výzkum, kde se různé ideologie netříští. Naše úvaha vychází ze zcela jednoznačných analýz, ze srovnání zemí, které jsou nejvyspělejší, i evropských struktur. To, co nahrazuje ministerstvo, je Rada vlády pro výzkum, vývoj a inovace. Je hodně nestandardní, aby tady byla nějaká vládní rada, která jaksi supluje ministerstvo. Agenda je skutečně potřeba a nemůže být soustředěna na jedno z resortních ministerstev. Spoléhám na racionální úsudek politické reprezentace. Na druhou stranu chápu, že vznik nového ministerstva je vždy politicky citlivá věc. Bude velmi záležet na tom, jak se k tomu postaví ostatní politické strany.

R24: Co by nové ministerstvo přineslo?

Je to ve prospěch společnosti. Určitě to zvýší konkurenceschopnost ČR. Bude to realizovat to, co je podle mě budoucnost ČR v rámci prosperity. Je to propojení vzdělání, vědy, výzkumu a průmyslu. Jsme nejprůmyslovější zemí EU i OECD. Máme přes třetinu HDP v průmyslu, přes třetinu lidí zaměstnaných v průmyslu. Německo má třeba 22 procent HDP. Průmysl nás živí a živit bude. Potřebujeme posílit jeho strukturu tak, aby robustnost byla více posílena na high-tech technologie na komercionalizaci našich výzkumných výsledků. Z tohoto hlediska si myslím, že každá vláda, která to s ČR myslí dobře, bude touto cestou pokračovat.

Nicméně si myslím, že jsme urazili velký kus cesty. Ministerstvo nebyla primární myšlenka, se kterou jsme přicházeli. Na stole bylo víc variant – včetně vzniku centrálního úřadu. Ukázalo se ale, že z praktického hlediska je nezbytné mít člena vlády, který by byl zodpovědný a přímo řídil úsek vědy a výzkumu. Uvidíme, reálné to je. Samozřejmě politikaření to celé může rozbít. Myslím si, že důležitý je výsledek, a to i za to riziko, že naši současní kritici pak přijdou, vezmou náš koncept a budou slavní – tak to v životě bývá.

 

 

R24: Hovořil jste o průmyslu, na stole máme iniciativu Průmysl 4.0, které je sama o sobě v běhu. Má Vaši podporu? Takovéto dílčí projekty fungují, posouvají např. český průmysl, a úspěšně fungují, bez ministerstva pro vědu?

Průmysl 4.0 není úplně náš byznys, navíc se na něm vezou i lidé, kteří projekt vzali jako určitou módní mantru. Některé dokumenty Průmyslu 4.0 jsou skvělým slohovým cvičením, ale jinak k ničemu. Důležité je, jaké jsou reálné výsledky.

R24: Jaké jsou tedy Vaše reálné výsledky?

Reálné výsledky u nás, a to je náš byznys, jsou jak propojit komerční sféru s vědou a výzkumem a vzděláním. Tedy jsme šli cestou sektorových debat a podle toho jak Český statistický úřad vykazuje investice do vědy a výzkumu z privátních peněz. A podle toho jsme vytvořili sektory. Pak na doporučení svazů, komor, unií vytipovali firmy, které jsou v daném segmentu lídry, a s nimi jsme přes dva roky diskutovali o tom, jaké jsou jejich potřeby. Pokud dáváme veřejné peníze, nemá smysl je rozdávat celoplošně – když dáte všem, dáte všem stejně málo. Jsme to my, kdo vytváří podmínky a předpoklady, aby projekty jako Průmysl 4.0 mohl existovat.

R24: A konkrétní projekty?

Vznikly národní inovační platformy, v rámci RIS3 Strategie, kterou jsme vypracovali a která by podle neformálních informací, měla být každým dnem Evropskou komisí odsouhlasena. RIS3 Strategie je systém, který říká: „Vezměte unijní, národní, soukromé, krajské peníze, až do úrovně krajů si vytipujte, kde má co perspektivu a tam nasměrujte peníze.“ Jdeme tímto směrem – je předpokladem budoucího úspěchu. To Průmysl 4.0 skutečně neřeší. Nejde o převratný koncept, popisujeme trend, který tady je a který je potřeba podpořit. Dále jsme iniciovali a prosadili vznik Rady vlády pro konkurence schopnost a hospodářský růst, která má konkrétní výsledky.

Zmíním jako příklad, že jsme dali dohromady lidi z veřejného sektoru, svazu průmyslu, unií, odborů a podobně – poprvé jsme je dostali k jednomu stolu a bavíme se, jak společně pracoval a vytvářet efektivní a hodnotné projekty. Iniciujeme vznik projektů na míru firmám v souladu s potřebami celého sektoru – a prospěch z toho mají jednotlivé firmy. Protože když podpoříte společné zájmy sektoru, pomůžete širokému spektru. Sem má smysl investovat peníze. Už teď máme konkrétní výsledky, např. program TRIO nebo EPSILON.

R24: Byl byste pro přijetí eura Českou republikou?

Jsem pro přijetí eura, nicméně teď na to není doba, ani politická shoda. Podstatnější než mít euro je mít stejnou měnu jako má Německo, Rakousko, Nizozemsko. Většina firem, které mají relevanci, obchodují v eurech, a je to pro ně určitá komplikace. Samozřejmě, že centrální banka může hýbat s kurzem a podobně, to je určitá výhoda, na druhé straně jsou ovšem značné nevýhody. Ale říci, že euro je něco, proti čemu bychom měli bojovat je nesmyslné. Euro ukázalo, že smysl má. Přes všechny katastrofické scénáře se ho podařilo zachránit a poměrně dobře funguje dál, problém nastává v tom, že oblast eurozóny nemá centrální banku. Euro je trochu politická záležitost, ale má smysl.

Pavel Bělobrádek se narodil 25. prosince 1976 v Náchodě. Vystudoval Veterinární a farmaceutickou univerzitu v Brně, Fakultu veterinární hygieny a ekologie (1995-2001 MVDr. a 2004-2008 PhD.). V roce 2003 získal atestaci I. stupně na Státní veterinární správě České republiky. Vystudoval Vysokou školu CEVRO Institut, Liberálně konzervativní akademii (2009-2010), postgraduální MPA program – Bezpečnostní a krizový management (2011-2013, MPA). Od roku 2001-2009 působil na Krajské veterinární správě pro Královéhradecký kraj jako veterinární inspektor. Od roku 2004 člen KDU-ČSL. V letech 2009-2010 krajský tajemník Pardubického kraje a od roku 2010 předseda KDU-ČSL, v roce 2012 zvolen do zastupitelstva Královéhradeckého kraje od roku 2013 poslanec PČR.

 

Newsletter