Pozitivní nálada by měla přetrvat. Dolar slábne, což podporuje procyklické měny. Euro na 1,1900 EURUSD. Koruna nejsilnější od začátku září. Vydrží-li risk-on sentiment, mohla by atakovat 26,10 za euro.

Bernanke: Nízké sazby tu nebudou věčně

Bývalý předseda Federálního rezervního systému se vrací na scénu. Nikoliv však jako oficiální úředník americké měnové autority, nýbrž jako řečník a blogger. Během svého pondělního proslovu na Johns Hopkins School of Advanced International Studies hovořil především o tom, čemu rozumí nejvíce, tedy o současné monetární politice a jejím výhledu do budoucna.

Bernanke prohlásil, že politika nízkých úrokových sazeb pravděpodobně nebude věčná. Dle jeho názoru tlak na historická minima sazeb poleví tehdy, jakmile se rozjede ekonomická obnova Evropy a rozvojových trhů.

„Z mého pohledu bude globální tlak na udržení nízkých sazeb postupně polevovat, stejně jako tlak na deficit obchodní bilance Spojených států,“ řekl bývalý šéf Fedu. K tomu, aby tento proces začal, je však potřeba globální světové obnovy, jelikož, jak sám Bernanke řekl, se stále nacházíme v situaci, kdy je „Evropa v podstatě v depresi.“

Řeč přišla i na současnou politiku Federální rezervního systému. Dle Bernankeho se rozhodnutí o snížení cílové úrovně plné zaměstnanosti dá vysvětlit nedávným poklesem míry nezaměstnanosti doprovázeným nedostatkem tlaku na růst mezd. „Fed nepochybně sleduje i ukazatel reálných mezd, aby zjistil, jak moc je účinná jeho politika ve snaze o dosažení plné zaměstnanosti. Je však nutné vzít v potaz, že úroveň této zaměstnanosti nelze určit zcela přesně. Fed tak i nadále tápe v tom, jaké rozmezí se přibližuje skutečné realitě,“ vysvětlil ekonom.

Současné vedení Fedu nedávno srazilo cílové rozhraní plné zaměstnanosti, které odpovídalo 5,2 až 5,6% míře nezaměstnanosti na 5 až 5,2 %. Právě stav trhu práce společně s 2% inflačním cílem patří mezi hlavní ukazatele, kterými se měnový výbor americké centrální banky drží v otázce budoucího vývoje krátkodobých sazeb.

Úroková politika je taktéž tématem, kterým se Bernanke hojně zabývá. Ve svém nově založeném blogu vysvětluje, proč jsou současné úrokové sazby tak nízko. K pochopení tohoto stavu je dle něj potřeba rozlišovat krátkodobou nominální a dlouhodobou reálnou úrokovou míru. Zatímco úroveň té krátkodobé se odvíjí od politiky centrální banky, ta dlouhodobá je určena reálnými ukazateli vybrané ekonomiky, včetně vyhlídky ekonomického růstu, vládních výdajů, daní a využití pracovních a kapitálových výrobních faktorů.

Pokud tak chce Fed dosáhnout plného využití pracovních a kapitálových faktorů, musí se snažit o vyrovnání krátkodobé úrokové míry s tou dlouhodobou, kterou však nelze přesně určit, nýbrž pouze odhadnout. Pokud by banka zvýšila nominální sazbu příliš vysoko, až nad tu dlouhodobou, ekonomice by hrozila recese kvůli nedostatečnému využití výše zmiňovaných faktorů. V opačném případě by vznikla hrozba přehřátí a následné inflace.

Bernanke tak pomocí tohoto teoretického konceptu vysvětluje, že současná míra výnosu dosažitelná tržními subjekty není výhradně výsledkem činnosti centrálních bank, ale především vývojem reálné ekonomiky. Neznalost toho mechanismu tak ve výsledku stojí za zmatenou kritiku Federálního rezervního systému, které sám Bernanke čelil od doby sražení krátkodobých sazeb na úroveň technické nuly.

Při pátku: Bernanke chtěl refinancovat hypotéku. Neuspěl

Newsletter