Pozitivní nálada by měla přetrvat. Dolar slábne, což podporuje procyklické měny. Euro na 1,1900 EURUSD. Koruna nejsilnější od začátku září. Vydrží-li risk-on sentiment, mohla by atakovat 26,10 za euro.

Berou nám technologie práci?

Berou nové technologie lidem práci? Na takovou otázku narazíte často. Avšak jaká je odpověď? Konzultantská společnost Deloitte má jasno. Předpotopní názory o tom, že vinou „robotů“ přicházejí lidé o práci, jsou chybné. Je tomu přesně naopak, technologie novou práci vytvářejí.

Data, se kterými Deloitti pracovali, sahají až do roku 1871 a pochází z Velké Británie a Walesu. Na základě jejich analýzy bylo dokázáno, že oblasti jako je kreativní, pečovatelský, technologický a obchodní průmysl dokázaly mnohem snáze kompenzovat ztrátu pracovních míst v souvislosti s novými technologiemi, než tomu bylo v případě zemědělského a zpracovatelského průmyslu.

Studie je zaměřena na zaměstnanost mezi jednotlivými sektory, které byly buďto podpořeny, nebo naopak poškozeny zavedením nových technologií.

„Bylo velice jednoduché identifikovat ty segmenty, kde byla pracovní místa zrušena. Je totiž velice nápadné, když je manažer nahrazen softwarem či pokladní terminálem,“ přepisuje server CNBC slova Iana Stewarta, vedoucího ekonoma Deloitte a jednoho ze tří autorů studie.

Pro příklad, v roce 1871 bylo 6,6 % britské pracovní síly identifikováno jako zemědělci. Toto číslo do roku 2011 spadlo o 95 % až na 0,2 % (viz graf č.1). Práce ve výrobním sektoru pak oproti roku 1948 klesla o 38 % až na 8 % v roce 2012, popsal situaci Stewart. Jiným příkladem může být povolání účetního. V roce 2011 byl počet britských účetních o více jak dva tisíce procent vyšší než před 140 lety (viz graf č.2).

Technologie taktéž ovlivnily zdravotnictví a manažerské poradenství. V těchto dvou oblastech došlo k prokazatelnému nárůstu produktivity, stejně tak vzrostla i poptávka po specializacích v těchto oborech, tvrdí studie. Data z britského trhu práce ukázala, že od roku 1922 se počet pomocných zdravotnických pracovníků a asistentů zvýšil o 909 %, v případě učitelů to bylo 580 %. Proti tomu pak stojí 82% pokles počtu ševců a 79% propad u tkalců a švadlen.

Studie taktéž poukazuje na dopad technologií na spotřebitelské chování. S tím, jak stroje nahrazují práci, což ve výsledku zlevňuje některé zboží a služby , reagují na to spotřebitelé zvýšeným nákupem nových spotřebitelských statků. „Lidé v tu chvíli začnou utrácet za pro ně naprosto neznámé věci. Koupí si třeba permanentku do posilovny, krátkou dovolenou či předraženou kávu. A právě tyto sektory tak díky vyšší poptávce vytváří nová pracovní místa,“ píší autoři studie.

„Lidské touhy jsou nekonečné,“ píše Stewart. „Jakmile máme dostatek jídla či sto párů bot, chceme stále ještě víc. Pokud bych někomu měl poradit, proti čemu rozhodně nesázet, byla by to evoluce lidských tužeb.“

Avšak budoucnost není zcela růžová, jak by se mohlo zdát. Studie předpovídá nárůst příjmové nerovnosti, která se bude dále zvětšovat s tím, jak budou čím dál tím lépe odměňovány vzdělanostně náročná zaměstnání, která jsou potřeba pro uspokojení potřeb technologicky náročné společnosti. V tu chvíli bude potřeba, aby zasáhla vláda a zabezpečila lidem dostatečný přístup k potřebnému vzdělání.

 

Newsletter