I když zcela bezhotovostní společnost ještě není realitou v žádné zemi, tato stále populárnější idea se pomalu stává reálnou alternativou pro placení ve světě budoucnosti. Se zmizením hotovosti by odpadly náklady na tisknutí bankovek a ražení mincí, zastánci této myšlenky v ní však spatřují také způsob, jak narušit obchodní modely pachatelů různorodých nelegálních aktivit. Ekonomové pak mluví o tom, že v bezhotovostní společnosti by mohla měnová politika efektivněji využívat záporné sazby.
Naopak odpůrci bezhotovostní společnosti často hovoří o významném omezení svobody běžných lidí ve světě, kde by každá transakce byla dohledatelná. I když obliba digitálních plateb strmě stoupá, zejména pro menší transakce se lidé hotovosti nechtějí vzdát. I v zemích, které blog MoneyMail minulý rok zařadil mezi nejvíce bezhotovostní ekonomiky, je stále značná část transakcí prováděna v hotovosti. I v rámci nich se podíl bezhotovostních plateb na celkovém objemu šplhá nejvýše ke zhruba 60 %.
Bezhotovostní cesta do úrokového záporu podle MMF
Přesto však řada vyspělých zemí, pomalu, anebo rychleji, k bezhotovostní ekonomice směřuje. Jednou z nich je také Velká Británie, kde lze v souladu s obecnou tendencí sledovat, že zatímco objem plateb uskutečněných debetní kartou, tj. bezhotovostně, soustavně roste, objem transakcí v hotovosti naopak plynule klesá. To dokládá následující graf ze severu Which.
V souvislosti s tímto trendem se však právě v této zemi nedávno objevila studie, která odhaduje, že zrušení či omezení hotovosti by ohrozilo více než 25 milionů Britů, kteří ji považují za nezbytnost, a zvláště pak ty nejslabší články společnosti. V průzkumu uvedlo 47 % dotazovaných, že fungování bez hotovosti by pro ně bylo problematické, 17 % respondentů by se pak zdál takový život dokonce nemožný. To tedy znamená, že pro 7,6 milionů představuje přechod k výhradně bezhotovostní společnosti přímo katastrofu, shrnuje server Which.
Kolem 2,2 milionů Britů používá hotovost pro každodenní nákupy, 1,3 milionů pak dokonce nemá ani bankovní účet. Ze studie dále vyplynulo, že na hotovost se nejvíce spoléhají jednak lidé s nízkými příjmy, kteří takto mají svůj rozpočet lépe pod kontrolou a mohou lépe předcházet vzniku dluhu. Dále pak také obyvatelé venkovských oblastí, starší lidé a osoby se zdravotním postižením.
Bezhotovostní ekonomiky v číslech. Kdo (ne)miluje hotovost?
Průzkum také potvrdil, že Britové oceňují hotovost zejména v případě malých nákupů, ale také zkrátka chtějí mít možnost zaplatit jinak než digitálně. Obrázek o tom vykresluje také následující tabulka ze serveru MoneyWise, která ukazuje, kolik procent Britů v jednotlivých případech raději platí hotovostí.
Mezi nejvíce náchylné skupiny tedy patří jednak nízkopříjmové, případně zadlužené domácnosti, ale i lidé žijící tam, kde není dobré připojení k internetu, což by mohlo představovat potíže pro provádění plateb. Přístup ke zdrojům by rovněž snadno mohly ztratit osoby, které žijí ve vztahu finanční závislosti, ať už jde o závislost na partnerovi, případně jiných členech rodiny.
Dále pak jsou dle závěrů studie ohroženi starší lidé a lidé se zdravotními, ať už psychickými či fyzickými, znevýhodněními, kteří by mohli mít problém s uskutečňováním digitálních plateb. Ti totiž dosud často spravují své zdroje převážně formou hotovosti, přičemž digitalizace by znamenala, že by se v tomto ohledu museli spolehnout na někoho jiného.
Autoři tedy soudí, že rychlý přesun k bezhotovostní společnosti by už tak ohrožené skupiny obyvatelstva učinil ještě ohroženějšími. Mnozí by podle nich čelili „zvýšenému riziku izolace, zneužívání, dluhu a rostoucích nákladů“. Velká Británie tak na přesun k bezhotovostní ekonomice ještě není připravena.
Behaviorální ekonom: V bezhotovostní společnosti by lidé podváděli více
