AKTUALIZOVÁNO – Běžný účet platební bilance skončil v letošním prvním čtvrtletí aktivem ve výši 113,8 miliardy korun. Na finančním účtu došlo k odlivu finančních prostředků do zahraničí (čisté půjčky do zahraničí) ve výši 109,1 miliardy korun vzhledem k vyššímu růstu aktiv před navyšováním pasiv. Rezervní aktiva vzrostla o 150,9 miliardy korun (bez vlivu kurzových rozdílů) v důsledku vlastních transakcí (devizové intervence) a transakcí pro klienty ČNB. Přebytek běžného účtu platební bilance na roční bázi k HDP činí 1,4 procenta vlivem aktiva bilance zboží a služeb (6,7 procenta HDP).
Běžný účet platební bilance vykázal letos v prvním čtvrtletí nejlepší kvartální výsledek v novodobé historii ČR, tj. od roku 1993. Vůbec poprvé také přebytek běžného účtu překonal psychologickou hranici 100 miliard korun během jediného čtvrtletí.
Běžný účet se navíc vyvíjí příznivě i ve druhém kvartále, ačkoli přebytky lze očekávat nižší, např. kvůli nárůstu výplat dividend do zahraničí. I tak má platební bilance letos našlápnuto k tomu vykázat třetí rok po sobě rekordní výsledek.
Připomeňme, že v novodobé historii ČR zatím běžný účet platební bilance vykázal za daný rok kladnou hodnotu pouze v letech 1993, 2014 a 2015.
Celkově platební bilance stále ukazuje na solidní ukotvení české ekonomiky v kontextu mezinárodních finančních toků a ruku v ruce s tím i na sílu tuzemské ekonomiky. Nutno ovšem říci, že výsledek zásadně zlepšuje intervenční režim ČNB, který není bez kontroverzí.
V dalších měsících právě i z důvodu přebytkové platební bilance mohou sílit tlaky na zhodnocování české měny, jimž bude ČNB v rámci svého intervenčního režimu nucena čelit zvýšenou kumulací devizových prostředků. Jejich objem v poměru k HDP ČR je ale zatím na takové úrovni, že by to pro naši centrální banku neměl být výraznější problém.
