Big Oil, Big Money? Ne tak zhurta…

Zlatá éra ropy a ropných společností je ta tam. Nejen zástupci tzv. „Big Oil“ (největší veřejně obchodované ropné firmy) vzpomínají na dobu trojmístných cen černé komodity s velkou nostalgií. Podle americké banky Goldman Sachs však ani tato doba, která je z hlediska tržeb považována za rekordní, nebyla natolik zisková, jak by se mohlo na první pohled zdát.

Jedna z největších ropných rally je datována na polovinu první dekády 21. století, přičemž jejího vrcholu bylo dosaženo v roce 2008, kdy se ceny pohybovaly těsně pod 150 dolary za barel. Byť tehdejší tržby firem, jako je například BP, Royal Dutch Shell či Exxon Mobil, dosahovaly rekordů, jejich ziskovost se propadala. Goldmané toto své tvrzení argumentují poklesem hotovostní návratnosti z investovaného kapitálu (tzv. CROCI) zmiňovaných společností v době od 2005 do 2014.

Znamená to, že zatímco zisky všech tří ropných podniků rostly společně s cenami ropy, objem hotovosti, který generovaly jejich kapitálové investice, klesal. Proč? Jednoduše proto, že náklady ropného sektoru postupně rostly. Zmínit je v tomto směru možné například rostoucí zdanění.

Dále pak zvyšování nákladů, které jsou spojeny s činností ropného průmyslu.

Stejně tak i rostoucí náklady týkající se vyhledání nových nalezišť a jejich následné využití (včetně všeho, co je spojené s jejich výzkumem a s nákupem potřebných strojů a vybavení).

Aktuálně se návratnost kapitálu snížila mnohem více, a to, podle Goldman Sachs, až k 50letým minimům všech tří společností. Stalo se tak v důsledku propadu ropných cen, který má na svědomí nejen expanze nových technologií, jako je například metoda frakování, ale rovněž i boj o udržení si svého podílu na trhu, který pozorujeme na straně členů Organizace zemí vyvážejících ropu. Oba tyto faktory přispěly k celkovému zploštění nákladové křivky ropného sektoru, což způsobilo snížení rozdílů mezi zlomovými cenami jednotlivých producentů.

Kdo zachrání ropný trh? Že by rusko-saudská koalice?

„Věříme, že největší ropné firmy naleznou způsob boje s producenty využívajícími frakování, a to především prostřednictvím snižování nákladů svých běžných projektů,“ přepisuje agentura Bloomberg slova studie banky Goldman Sachs. „S už tak dost plochou nákladovou křivkou však výhled rentability kapitálu ropného průmyslu zůstává i nadále silně utlumený. Firmy budou schopny pokrýt své kapitálové investice, ovšem vidina dalšího posunu zůstává zatím v nedohlednu.“

Goldmané jsou přesvědčeni, že pokud nedojde na tolik spekulovanou stabilizaci ropných trhů, cena černé komodity se bude i nadále držet pod úrovní 50 dolarů za barel. U některých, především je řeč o těch evropských, producentů by dlouhodobé trvání této situace mohlo dokonce vyústit v osekání vyplácených dividend.

Newsletter