Jedovatá směs vysokého zadlužení ropného sektoru a prudký pokles cen této komodity by mohla mít dalekosáhlé dopady na globální ekonomiku. Varování vzešlo od ekonomů Banky pro mezinárodní platby (BIS), označované za centrální banku centrálních bank.
Nový výzkum BIS, která je jednou z mála organizací, jež předpovídaly finanční krizi v roce 2008, poukazuje na to, že celkový dluh celosvětového ropného odvětví (včetně zemního plynu) dosahuje zhruba 2,5 bilionu dolarů, což je 2,5krát více, než tomu bylo na konci roku 2006. S poklesem ceny ropy, která je asi o 60 procent nižší, než v polovině června 2014, banka uvedla, že došlo k výraznému poklesu hodnoty aktiv, které dluh tohoto odvětví zajišťují.
Autoři zprávy – ekonomové BIS Dietrich Domanski, Jonathan Kearns, Marco Lombardi a Hyun Song Shin – uvádějí, že dlouhodobí investoři brzy ztratí o tento dluh zájem, a očekávají velký výprodej na trzích korporátních dluhopisů. „Díky schopnosti absorbovat ztráty v krátkodobém horizontu, jsou dlouhodobí investoři do dluhových cenných papírů často považováni za stabilizující prvek finančních trhů. Nicméně, nedávné zkušenosti ukazují, že i dlouhodobí investoři mají omezenou vůli prodělávat a mohou se snadno připojit k jakékoliv prodejní horečce,“ poznamenává zpráva. „Pokud se investoři budou snažit snížit rizikovost svých portfolií, mohl by se prodej dluhu ropných společností přelít na širší trh podnikových dluhopisů. Skutečnost, že dluh ropných a plynárenských společností představuje podstatnou část v budoucnu splatných firemních závazků, jen zdůrazňuje relevanci tohoto odvětví pro celý trh.
V USA došlo k revoluci v produkci zemního plynu a ropy díky novým technologiím a možnosti využívat břidlicové zdroje. Tento boom pobídl hospodářskou činnost a poskytl ropnému a plynárenskému průmyslu v USA konkurenční výhodu zejména díky levnějším cenám pohonných hmot. Nicméně, nedávný pokles cen tento sektor ubíjí stejně, jako větší ropné společnosti a také státy, které jsou na příjmech z ropy závislé. Bob Dudley, generální ředitel společnosti BP, řekl minulý týden CNBC, že dramatický pokles cen a transfer bohatství od ropného sektoru ke spotřebitelům bude „velmi bolestivý“. Dennis Gartman již dříve varoval před možnými bankroty v americkém břidlicovém sektoru.
Podle Mezinárodní agentury pro energii (IEA) byl dramatický pokles cen důsledkem slabé poptávky, silného dolaru a rozvíjející se produkce ropy v USA. Neochota kartelu OPEC snížit svůj výkon byla také vnímána jako klíčová příčina poklesu ceny černého zlata.
Autoři z BIS zmiňují také riziko přelévání do bankovního sektoru, který poskytl ropným firmám a společnostem, které prováděly břidlicový průzkum, volné půjčky. Zpráva poznamenává, že existují neoficiální důkazy o tom, že toto riziko přelévání je podobné epizodě prudce klesajících hodnot zajišťujících aktiv. Ekonomové BIS také poznamenávají, že vysoká úroveň zadlužení sektoru navíc komplikuje makroekonomický odhad týkající se nižších cen ropy. Rovněž uvádějí, že: „jakýkoliv zesilující pákový efekt na kapitálové výdaje v ropném sektoru by mohlo mít řetězový vliv na investice v dalších odvětvích. Šetření v ropném sektoru by proto mohlo mít vliv na výhled a výdaje v odvětvích souvisejících s energiemi, ale i na další odvětví a regiony, které jsou silně závislé na produkci ropy.“
Ekonomové z Basilejské instituce dále varovali, že velký může být také dopad pádu cen ropy na státní příjmy. Dodali, že se i země, které své pozice zajistily, mohou snadno dostat pod tlak, neboť toto zajištění může skončí dříve, než se ceny ropy zotaví. Toto nebezpečí platí i pro firmy na rozvíjejících se trzích. „Mohou být vnímány jako rizikovější a přístup k novým úvěrům v cizí měně mohou mít obtížnější, než společnosti, které se nacházejí ve vyspělých ekonomikách. Vzhledem k tomu, že firmy na rozvíjejících se trzích své půjčky v posledním desetiletí prudce zvětšily, mohly by být zvláště náchylné k zpřísnění úvěrových podmínek.“
