Bitcoin jako světová rezervní měna?

Bitcoin má možná větší potenciál, než si dnes mnozí dovedou představit. Podle rakouského experta by se dokonce mohl stát světovou rezervní měnou. Z velkého množství ostatních digitálních měn jich pak za deset let bude existovat již jen hrstka.

Bitcoin světovou rezervní měnou?

„Jedna digitální měna dříve nebo později nahradí jednu národní jakožto světová rezervní měna,“ tvrdí podle švýcarského serveru TagesAnzeiger Max Tertinegg, obchodní ředitel a spoluzakladatel vedoucího rakouského obchodníka s bitcoiny, společnosti Coinfinity. „Do pěti až deseti let vznikne světová rezervní měna na bázi blockchainu resp. kryptoměn,“ řekl Tertinegg v rozhovoru pro zpravodajskou agenturu APA. „S více než 50procentní pravděpodobností očekávám, že to bude bitcoin. Může to ale být i jiná kryptoměna,“ dodal.

Kryptoměny jako tikající časovaná bomba? Pohled spolutvůrce etherea

Rezervní měna je měna, která je ve vyšším množství uchovávána mnoha vládami a finančními institucemi jako část jejich zahraničních směnných rezerv. Rezervní měna má zároveň tendenci být mezinárodní měnou pro určování ceny zboží, komodit a služeb na globálním trhu, jako je například ropa, zlato a podobně.

Nejzastoupenějšími rezervními měnami jsou americký dolar a euro, s velkým odstupem pak také britská libra, japonský jen a švýcarský frank. Před dvěma lety Mezinárodní měnový fond rozhodl o tom, že mezi tyto světové rezervní měny, od kterých odvozuje hodnotu své měnové a účetní jednotky SDR (Zvláštní práva čerpání), bude zařazen i čínský jüan.

Většina kryptoměn jsou jako jepice

Vedle bitcoinu existují ještě stovky dalších digitálních měn. „Až na hrstku z nich – maximálně 10 až 15  – jsou to však měny s jepičím životem bez významu,“ popisuje situaci Tertinegg. „Celkem 99 procent digitálních měn, které nyní vidíme, již za deset let pravděpodobně nebude existovat,“ prorokuje. Podle něj je sice pravda, že se celkové množství různých digitálních měnových jednotek může zvyšovat, ale „když se nepoužívají v denním ekonomickém životě, nemá to v podstatě žádný význam.“

Mladší bráška bitcoinu

Poslední přírůstek mezi kryptoměnami je na světě teprve několik dní – 1.srpna se odloučením od bitcoinu vytvořil bitcoin cash (BCC), jakýsi mladší bratr, který má s bitcoinem společnou velkou část „DNA“. K tomuto rozdělení, tzv. fork, se podle Tertinegga schylovalo již mnoho měsíců, protože bitcoin má od začátku jednu slabinu: „Bitcoin ve své původní variantě není technicky zařízen na to, aby mohl zvládat velké množství transakcí.“

Každá transakce má určitou datovou velikost a každých deset minut se vytvoří jen jeden blok o velikosti jednoho megabytu. Již dva roky se podle něj v bitcoinové komunitě vedly spory o to, zda by se tato náhodně stanovená velikost bloku měla změnit. Až se nakonec skupinka vývojářů rozhodla k rozštěpení bitcoinu a vytvořila alternativní kryptoměnu s velikostí bloku 8 MB. „Napsali pak vlastní software, který není kompatibilní se software bitcoinu.“

Bitcoin cash ultras budou slyšet, časem po nich ani pes neštěkne

Obě kryptoměny však spolu zůstanou navždy spojeny, protože blockchain, tedy databáze, ve které jsou všechny zašifrované dosavadní transakce zaznamenány, byl až do 1.srpna pro obě kryptoměny tím samým základem.

„Bylo to tak, že každý, kdo k 1. srpnu vlastnil bitcoiny, dostal k tomu jako mávnutím kouzelného proutku stejný obnos v bitcoin cash. Pokud jste před 1. srpnem měli 10 bitcoinů, máte nyní navíc také 10 bitcoin cash.“ Majitelé bitcoinů tím však náhle nezbohatli, protože hodnota bitcoinu zdvojnásobením jednotek klesla. Nesnížila se však o polovinu, ale mezi obě měny se rozdělila nerovnoměrně. Před štěpením měl bitcoin hodnotu přibližně 2500 eur, o týden později stál bitcoin kolem 2400 eur a bitcoin cash cca 240 eur.

Motivace pro těžaře, vytvářet na počítačích s obrovským výkonem a tím i obrovskou spotřebou energie nové jednotky bitcoin cash a ověřovat transakce, je tak poměrně nízká.

Bitcoin vysává elektrárny

Celosvětová těžba bitcoinu v současné době podle serveru spotřebovává množství energie, která odpovídá produkci několika jaderných elektráren, a to s výrazně rostoucí tendencí. Vysoká energetická náročnost je tak jedním z hlavních problémů bitcoinu.

Riziko manipulace

Dalším problémem bitcoinu (a digitálních měn obecně) je snadná manipulovatelnost s cenou této kryptoměny, která je dána poměrně nízkou tržní kapitalizací. Nákup bitcoinů je tak spjat s relativně vyšším rizikem.

Jak moc volatilní jsou kryptoměny? Z 300 dolarů na 13 během chvilky

K nějaké hyperinflaci by nicméně u bitcoinu dojít nemělo, protože jejich celkové množství je omezeno na 21 milionů a produkce nových jednotek je stále nákladnější. Již v následujících letech bude podle serveru „vytěženo“ 98 % všech bitcoinů. Uvedený limit by však měl být dosažen až v polovině dalšího století.

O tom, zda je Tertineggovo tvrzení o tom, že se bitcoin v budoucnu stane světovou rezervní měnou, opravdu reálnou možností, by se tedy z mnoha důvodů dalo úspěšně polemizovat. Nicméně současný turbulentní svět skýtá mnohá překvapení, a tak si na definitivní soud budeme muset zřejmě ještě nějaký čas počkat.

Další útok na kryptoměnové peněženky. Co to bylo nyní?

Newsletter