Pablo Iglesias byl zrovna na studijním pobytu v Itálii, když se na základě zprávy z roku 1999 o protestech na zasedání Světové obchodní organizace v Seattlu rozhodl namísto práva pro studium politologie. Dnes, méně než rok před španělskými volbami, vede nejpopulárnější stranu v zemi, jejímž cílem je odstranit starou politickou gardu a postavit ekonomiku země zpět na nové koleje.
Rozmach Iglesiasovy strany PODEMOS je součástí velkých posunů, vyplývajících ze sedmiletého propadu, který ve Španělsku zničil více než tři miliony pracovních míst. Tento propad také pravděpodobně sesadí stávající politickou a ekonomickou elitu, která měla Španělsko pod kontrolou od smrti Francisca Franca. Jestli dostane Iglesias šanci realizovat svůj program, budou rázové vlny cítit daleko za územím Pyrenejského poloostrova.
PODEMOS má v plánu restrukturalizovat jeden bilion eur vládního dluhu. To by mohlo potenciálně ovlivnit pětkrát více cenných papírů než řecké nedodržení závazků z roku 2012. Španělské dluhopisy v hodnotě 21 miliard eur splatné v lednu 2016 nesly minulý týden výnos méně než 0,1 procenta. V době, kdy tento dluh bude třeba splatit, bude Iglesias pravděpodobně premiérem. Investoři jsou „uspokojení,“ poznamenal Alastair Newton, politický analytik společnosti Nomura v Londýně. S tím, že sám varuje.
Konec boomu
Premiér Mariano Rajoy a hlavní parlamentní opozice, socialisté, řídí Španělsko od roku 1982. Tyto dva tábory transformovaly izolovanou ekonomiku, která pod vedením generála Franca za většinou Evropy zaostávala. Za jejich vlády se v zemi upevnila demokracie, Španělsko vstoupilo do Evropské unie a do NATO, ekonomika se více než zdvojnásobila. Hlavní španělský akciový index IBEX vzrostl mezi lety 1988 a 2007 o 500 procent a dosáhl svého vrcholu.
Rokem 2008 se však vše změnilo. Krize tvrdě dopadla na mnoho Španělů, navíc posílena zprávami o štěpení obou hlavních stran a sítě veřejných záložen, které kontrolovaly. Iglesias dokázal vše vystihnout jediným výrazem: „kastovní“. Pro jeho příznivce je kasta zkorumpovaná elita, která získala většinu zisků z boomu předchozích let a nechala obyčejné lidi, aby ti nesli náklady krize.
Řecká lekce
Ve čtvrtém čtvrtletí loňského roku rostla španělská ekonomika nejrychlejším tempem od počátku krize. Premiér Rajoy oplácí stejnou mincí a varuje Španěly, že radikální změna v politice způsobí vykolejení tohoto oživení. Může také poukázat na situaci v Řecku, kde Iglesiasův spojenec Alexis Tsipras sliboval voličům podobnou kombinaci dluhových odpisů a veřejných výdajů. Narazil ovšem na evropskou realpolitiku. Tsiprasova SYRIZA minulý měsíc pustila k vodě většinu svých volebních slibů a získala podporu eurozóny a částečně odvrátila nedodržení svých závazků.
Co na to trhy?
Španělský dluh vykazuje první záchvěvy obav. Vyhlídky na důsledky vítězství PODEMOS ve volbách mají vliv na španělské dluhopisy se splatností sedm a více let, které se obchodují s vyššími výnosy, než podobné dluhopisy například z Itálie. „Mám podezření, že politické riziko ve Španělsku a Portugalsku bude hrát druhé housle v kvantitativním uvolňování a ovlivní jej,“ řekl Neil Williams, hlavní ekonom Hermes Investment Management, která spravuje asi 45 miliard dolarů. „To je problém, který je třeba zvážit a započítat.“
