Jestřábí výhled sazeb Fedu zvýšil střední a delší konec americké výnosové křivky. Vzrostly zejména reálné tržní sazby. Dolar v návaznosti na to posílil na dvouměsíční maxima. Během dne očekávejme dozvuky Fedu s rizikem pro rizikové měny. Koruna oslabila k 25,50 za euro, vzhledem k výhledu sazeb ČNB předpokládáme omezený prostor pro další oslabení.

Bod zvratu pro uhlí?

V roce 2011 koupila japonská obchodní společnost Marubeni kanadskou Grande Cache Coal Corp. za téměř 1 miliardu dolarů. V říjnu letošního roku se proslýchalo, že se Marubeni chystá prodat svou expozici v Kanadě hongkongskému investorovi za symbolický 1 dolar. Dnes se situace zase obrací, japonské firmy jako by vytušily změnu dosavadního negativního trendu a začínají hromadně skupovat světová uhelná ložiska.

Japonsko je hned po Číně druhým největším dovozcem uhlí. Do země se ho ročně doveze zhruba 200 milionů tun. Sentiment posledních dní tak ukazuje, jak se nejen japonská ale i indická poptávka po uhelných společnostech postupně pozvedá, zatímco v Číně se už propadla o téměř celou desetinu.

IEA: Svět bude méně lačný po uhlí

Mezi nedávné uhelné akvizice patří i nákup mosambického dolu, spadajícího pod správu brazilské společnosti Vale, japonskou obchodní společností Mitsui. Dle serveru CNBC se jedná o první obchod tohoto japonského giganta na trhu uhelných akvizic za posledních deset let. „Hlavním důvodem, proč jsme se rozhodli investovat do koupě uhelného dolu v Mosambiku je, že chceme i nadále disponovat tím nejkvalitnějším uhlím, kterého je na současném trhu velice málo“, řekl Tetsuya Fukuda, generální ředitel uhelného oddělení Mitsui.

Sama brazilská Vale tento obchod vítá s otevřenou náručí. Pomůže ji alespoň částečně pokrýt ztráty, jež firmě vznikly během roku 2013. Mitsui zaplatí za důl celkem 763 milionu dolarů a do budoucna se zavázala k tomu, že uvolní dalších 190 milionů na expanzi v Mosambiku.

Na vládu jde energetická strategie. Sází na jádro a uhlí

Mezi lety 2005 a 2008 vzrostly ceny uhlí z 50 dolarů za tunu až na 200 dolarů. V posledních letech se však opět propadly až na 70 dolarů za tunu a to s tím, jak těžaři postupně investovali do rozšíření své produkce, která se však nesetkala s odezvou ze strany poptávky, jelikož pro tu byly mnohem zajímavější alternativní zdroje energie.

Lehký nádech optimismu do budoucna nevylučuje ani Michael Elliot, vedoucí oddělení pro těžební průmysl a kovy ve společnosti EY. „Pokud se zajímáte o nákup aktiv, dá se očekávat, že cena instrumentů uhelného sektoru bude za půl roku mnohem vyšší, než je teď“, řekl pro server CNBC.

Rusko pozastavilo dodávky uhlí na Ukrajinu, uvedlo tamní ministerstvo energetiky

V podobném duchu uvažuje i vedení japonské firmy Itochu, která se předchozí měsíc nechala slyšet, že zvažuje účast ve veřejné nabídce projektu Tavan Tolgoi, jenž zahrnuje jedno z největších nevyužitých uhelných ložisek v Mongolsku. „Tavan Tolgoi je velká příležitost. Kvalitní ložiska koksovatelného uhlí jsou dnes velice nedostatkovým zbožím“, vysvětlil současnou situaci Richard Gannon, specialista oddělení těžebního průmyslu při Deutsche Bank.

Skupinu japonských uhelných investorů pak uzavírá ropná společnost Idemitsu Kosan, která v listopadu zdvojnásobila svou expozici v Indonésii, a státní Japan Oil, Gas and Metals National, jež se zaměřila především na australské doly.

Mládek: O limitech těžby uhlí by mělo být jasno v roce 2015

Newsletter