Bohatí vs. chudí aneb nejhlubší propast za 30 let

Propast mezi bohatými a chudými se v rozvinutých zemích zvýšila na nejvyšší úrovně za posledních třicet let. Ve své zprávě to dnes uvedla Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), která zároveň upozornila, že prohlubování této propasti by mohlo výrazně zbrzdit ekonomický růst. Zpráva zahrnuje 34 rozvinutých zemí, které jsou členy OECD, včetně České republiky.

Globalizace, technologické změny a nová regulatorní opatření, to vše stojí v pozadí rozšiřujících se příjmových nůžek mezi bohatými a chudými. Všeobecně stále platí, že mzdy rostou nejrychleji v případě specializovaných a oborově náročných oblastech, jako je IT či finance. Naopak u oborů s nízkou kvalifikací se intenzita zaostávání ještě zvýšila.

Za další z faktorů, který zvyšuje nerovnost, OECD považuje i nestandardní práci. To jsou podle ní třeba pracovní smlouvy na dobu určitou nebo samostatně výdělečná činnost. Upozorňuje, že od poloviny 90. let více než polovina všech vzniklých pracovních míst v členských zemích byla ze skupiny nestandardní práce. Domácnosti, které závisejí na této práci, mají vyšší míru chudoby než další domácnosti.

Nerovnost v příjmech dosáhla podle OECD rekordu ve většině zemí. V průměru deset procent nejbohatších lidí v populaci nyní vydělává 9,6krát více než deset procent nejchudších. V 80. letech to bylo sedmkrát více a na počátku tohoto tisíciletí devětkrát více. Z jednotlivých členských zemí OECD je příjmová nerovnost nejvyšší v Chile, Mexiku, Turecku, USA a v Izraeli. Naopak nejnižší je v Dánsku, Slovinsku, na Slovensku a v Norsku.

Až 40 procent populace na dolním konci příjmového žebříčku v mnoha zemích vytěžilo z ekonomického růstu v posledních desetiletích jen málo. V některých případech se některým lidem s nízkými příjmy v reálném vyjádření mzda dokonce snížila. Pokud tak velká skupina populace získá tak málo z ekonomického růstu, oslabuje to důvěru v instituce, nehledě na to, že se i třepí sociální struktura, uvedla Organizace.

Podle zprávy je čím dál méně efektivní přerozdělování příjmů systémem daní a dávek. Tyto systémy jsou přitom považovány za jeden ze způsobů, který může nerovnost účinně snížit. OECD doporučuje zejména zvýšení daní bohatým, kteří doposud profitovali především z daňových úlev. Na druhé straně OECD pozitivně hodnotí růst počtu zaměstnaných žen, který prohlubování nerovnosti naopak brzdí.

Jednou z mála oblastí, kde se nerovnost v příjmech v posledních 30 letech nezvyšovala, je Latinská Amerika. Nerovnost tam ale zůstává vysoká. 

OECD: Příjmové nůžky se dál rozevírají, brzdí růst ekonomiky

Newsletter