Japonská vláda premiéra Abého oznámila jmenování nového člena bankovní rady Bank of Japan. Od března letošního roku se jím stane známý zastánce agresivní měnové politiky Yasushi Harada, který tak nahradí bankéře Ryuza Miyao. V souvislosti s touto novinkou se vynořila spekulace o možném dalším zintenzivnění japonské měnové politiky.
Harada doposud působil jako profesor ekonomie na univerzitě Waseda, kde v rámci své činnosti vydal s dalšími spoluautory knihu pod názvem „Reflační politika jako zdroj obnovy japonské ekonomiky“. V té explicitně tvrdí, že tištění nových peněz je jediný způsob, kterým se lze vymanit ze současného deflačního prostředí.
V roce 2002, při rozhovoru pro agenturu Bloomberg, Harada jasně řekl, že jediná centrální banka má klíč k ukončení deflace, která trápí japonskou ekonomiku od devadesátých let. „To, co potřebujeme, je tisk dalších peněz. Pokud Bank of Japan skoupí všechny vládní dluhopisy na trhu, bezpochyby tak zvýší cenovou hladinu. Deflace pomine, jakmile bude BoJ pokračovat v nákupech až do doby, než se inflace vyšplhá alespoň na 2 či 3 %“, řekl Harada, který v té době působil jako zástupce ředitele Výzkumného ústavu politiky při ministerstvu financí.
„Oznámení o Haradově jmenování je bezpochyby dobrou zprávou pro ty, kteří očekávají další expanzivní kroky ze strany japonské centrální banky“, řekl pro server CNBC Hiromichi Shirakawa, ekonom z Credit Suisse. „Guvernér Kuroda tak bude pravděpodobně schopen si zajistit alespoň pět hlasů v rámci devítičlenné bankovní rady, které mu pomohou k další uvolňovací akci,“ dodal ekonom.
Japonská centrální banka byla světově první institucí, která v roce 2001 zahájila program kvantitativního uvolňování. Cílem bylo vypořádat se s několikaletou deflací, která s sebou stahovala celou japonskou ekonomiku. Původní program trval pět let, avšak deflační problém nijak nevyřešil. V roce 2013 bylo v rámci tzv. Abenomiky zahájeno další kolo nákupu státních dluhopisů. Měsíční nákup těchto titulů se tehdy pohyboval na úrovni 60 – 70 bilionů jenů. Ani to však nestačilo k dosažení 2% cíle růstu japonské inflace. Proto v říjnu 2014 přistoupila BoJ k navýšení objemu nakupovaných dluhopisů na 80 bilionů jenů.
Smrtící spirála Abenomiky podle Petera Schiffa
V současnosti zůstává 2% inflační cíl stále nedosažen. V prosinci minulého roku dosáhla spotřebitelská inflace, podle které se BoJ řídí, očištěná o vliv dubnového zvýšení daně z obratu pouhých 0,5 %. Lednový výhled pak není nijak optimistický, jelikož stále působí negativní efekt poklesu cen ropy. Predikce japonské centrální banky pro fiskální rok 2015, který začíná v dubnu, počítá se snížením míry inflace z původně očekávaných 1,7 % na 1 %.
Japonská centrální banka srazila výhled inflace pro příští rok
Guvernér Kuroda se však nechal slyšet, že „existuje šance dosažení inflačního cíle ještě během fiskálního roku 2015.“ Bank of Japan totiž očekává, že cena ropy se v polovině roku mírně odrazí, což, dohromady s očekávaným 2,1% růstem japonské ekonomiky, bude mít pozitivní vliv na růst cen.
Ekonom Shirakawa pak počítá s tím, že další jednání o velikosti QE proběhnou až na podzim tohoto roku. Nejprve je totiž nutné počkat, zda se výše zmiňovaná očekávání banky vyplní. Pokud ne, je velmi pravděpodobné, že bude objem nakupovaných dluhopisů ještě navýšen.
