Na evropském trhu s ropou se vyostřuje konkurenční boj. Rusko jakožto země, jejíž export ropy tradičně směřoval na starý kontinent, musí teď čelit nátlaku nejen ze strany Saúdské Arábie, ale i Íránu. Právě ten se totiž díky uvolnění západních sankcí opět dostává do hry a jeho karty rozhodně nejsou k zahození.
Země jako Polsko či Švédsko začínají odebírat čím dál tím více ropy od Saúdské Arábie. I přesto, že nabídka černého zlata v Evropě roste, neměla by dle očekávání konzultantské společnosti Stratfort být dostatečně velká na to, aby ještě více snížila ceny. Tak by se stalo až tehdy, vstoupil-li by na trh zmiňovaný Írán, což je přesně scénář, se kterým společnost počítá. Navýšení íránského exportu do Evropy tak v příštím roce pravděpodobně silně naruší dosavadní ruské ropné toky do regionu.
Tvrdší konkurenční prostředí evropského trhu, který pojímá zhruba 70 % ruského exportu, tak bude pro recesí zmítanou ruskou ekonomiku představovat další ránu. Prodej ropy a zemního plynu je zdrojem přibližně poloviny příjmů ruské vlády. Možný výpadek evropských zisků by tak ještě více prohloubil její strádání vzniklé nejen sankcemi, ale i propadem cen komodit.
„Východoevropské rafinérie zpracovávající ruskou ropu se budou muset utkat s íránskou konkurencí,“ řekl pro agenturu Bloomberg Michael Nayebi-Oskoui, energetický analytik společnosti Stratfor. Co se týče ceny, tak v tuto chvíli pravděpodobně nehrozí další pokles. Stalo by se tak jedině tehdy, pokud by Saúdská Arábie musela své ropné toky z Asie do Evropy, což momentálně rozhodně nehrozí, dodal analytik.
Pád ropy trvá. Saúdská Arábie potřebuje zahraniční pomoc – Roklen24.cz https://t.co/FCFkcdFiFL prostřednictvím @roklen24 #Oil #Bond #deficit
— Roklen24 (@roklen24) 10. Listopad 2015
Otázkou zůstává, co se stane po příchodu Íránu. V roce 2012, kdy západní země uvalily na Teherán sankce, byl íránský export ropy do starého kontinentu nahrazen Ruskem (viz graf). Po odvolání exportních restrikcí se však čeká, že by se situace mohla vrátit do původních kolejí.
Íránský export do Evropy v době před sankcemi dosahoval zhruba 600 tisíc barelů denně, což odpovídá asi 17 % celkové tehdejší produkci. Dnes po zrušení sankcí bude dle slov íránského ropného ministra prioritou dosažení ztraceného podílu na trhu, a to bez ohledu na možný cenový dopad.
„Írán pravděpodobně zahájí silně agresivní ropnou politiku,“ řekl pro Bloomberg hlavní analytik společnosti Gunvor Group David Fyfe, „Jejich cílem bude jednoznačně obnovení původní pozice na ropném trhu.“
Ropný koncern v křeči? První rána ropného giganta – Roklen24.cz https://t.co/8nqvIurlhK prostřednictvím @roklen24 pic.twitter.com/fsiuWC1dvV
— Roklen24 (@roklen24) 19. Říjen 2015
Zájem ze strany kupců je již patrný. Dle Bloombergu jednání s Íránem zahájila na příklad společnost Hellenic Petroleum. Podle slov tiskového mluvčího nejsou jediní, kdo tak učinil. Dalším možným zájemcem je společnost Cia Espanola de Petroleos, která považuje íránskou ropu za alternativu, jež rozhodně stojí za zvážení,
Dle odhadů by dodatečná nabídka na evropském trhu s ropou mohla snížit tržby ruských těžařských společností až o 420 tisíc dolarů za den, což odpovídá ročnímu poklesu o 153 milionů dolarů. Rovněž by hrozilo, že se „nová“ ropa rozšíří i na jiné trhy, než jen ten evropský, což by ve výsledku mohlo ztráty ruských producentů ropy ještě více navýšit.
Co ropné společnosti tají svým investorům? – Roklen24.cz https://t.co/1iq1U2hiyT prostřednictvím @roklen24 #Oil #Energy
— Roklen24 (@roklen24) 4. Listopad 2015
