Vody je na této planetě víc než dost, bohužel pro lidstvo však jen kolem 2,5 % z celkového objemu tvoří pitná voda. Z tohoto množství jsou přitom zhruba dvě třetiny uvězněné v ledovcích. Celkově je tak na světě ke spotřebě vhodné méně než 1 %, přičemž s tím, jak bude globální populace růst, bude na jednoho člověka připadat stále méně. Spolu s výrazným ekonomickým růstem v rozvojových oblastech navíc často dochází ke znehodnocování části stávajících zásob pitné vody, které se nestačí plně obnovovat.
Zásoby vody jsou navíc na světě rozloženy značně nerovnoměrně. Například Asie, která zastupuje 60 % globální populace, má k dispozici jen třetinu celkových zásob pitné vody, Afrika představující 16 % světového obyvatelstva má 10 %. Na trochu jinou „nerovnováhu“ v oblasti distribuce vody však poukazuje server This Is Place, přičemž ta naznačuje, že olej do ohně vodní krize přilévá trend urbanizace.
Život ve velkoměstě. Dobrý pro vaši postavu, špatný pro vaše štěstí
Velkoměsta se totiž nejen nafukují do bezprecedentních rozměrů, ale ruku v ruce s tím také spotřebovávají stále více vody, kterou musí hledat daleko za svými branami. Mezinárodní tým výzkumných pracovníků vypočítal, že globálně nejméně 16 miliard kubických metrů vody, což je téměř jako roční průtok řeky Colorado ve Spojených státech, každoročně proudí z venkova do největších měst.
Přesně jde o 69 měst s populací 383 milionů lidí zejména v USA a Asii. Z venkovských oblastí by se tak brzy mohla stát vyprahlá pustina, kde budou postupně mizet nejen lidé, ale i dosud pěstované plodiny a chovaná zvířata. „Urbanizace zvyšuje konkurenci mezi městy a zemědělstvím,“ řekl Dustin Garrick z University of Oxford’s Smith School of Enterprise and the Environment agentuře Reuters.
„Už nyní je to závažný problém a je pravděpodobné, že dále poroste,“dodal hlavní autor studie publikované časopisem Environmental Research Letters. Od roku 1960 se globální městská populace zvýšila na čtyřnásobek, přičemž očekává se, že do roku 2050 zde přibude ještě dalších 2,5 miliardy obyvatel. To vše s dodatečným růstem poptávky po vodě a zintenzivněním proudu vody směrem z venkovských oblastí do měst.
Povodně a zemětřesení? Kdy a kde nastanou, napoví AI – https://t.co/5I09iNDDcb https://t.co/DihPkgoyIu prostřednictvím @roklen24 #ArtificialIntelligence #nature pic.twitter.com/273eIzbucl
— Roklen24.cz (@roklen24) 15. dubna 2019
Jestliže tedy nenastane nějaká zásadní změna, proces vysušování venkova bude postupovat čím dál rychleji, vzkazují autoři. Existuje tváří v tvář k nezastavitelnému trendu urbanizace nějaké řešení? Je důležité říci, že vysokou spotřebu vody negeneruje jen vysoký počet obyvatel měst jako takový, ale ve značné míře také její nehospodárné využívání.
Například ve Spojených státech dle serveru Rain Maker spotřebuje průměrný člověk denně neuvěřitelných 300 až 375 litrů vody, přičemž 26 % tohoto množství jde na splachování toalety. To lze alespoň dle měřítek Světové zdravotnická organizace (World Health Organization, WHO) označit jako nemístné plýtvání. Ta považuje jako přiměřenou spotřebu 50 litrů denně na člověka, v případě nouze by si však podle ní vystačil i s 5 litry.