Na devizových trzích pozorujeme mírné tlaky na slabší dolar. Proti euru se americká měna drží v pásmu posledních dní mezi 1,1850-1,1890 EURUSD. Vzhledem k absenci domácích dat by se kurz koruny měl vyvíjet dle zahraničního dění. Aktuálně se obchoduje pod 25,50 za euro.

Brazilské „vlastňáky“

Ačkoli je momentálně Brazílie díky světovému fotbalovému poháru v centru pozornosti, v aspektu otevřenosti vůči globální ekonomice si staví do cesty značné překážky poškozující vyhlídky na její budoucí růst a prosperitu. Ve světě, který je stále více a více propojen, tak Brazílie riskuje, že ostatním zemím kvůli své uzavřenosti nebude stačit.

Boom na trhu s komoditami, tzv. demografická dividenda – označující pokles porodnosti v důsledku snížení úmrtnosti dětí s pozitivními důsledky pro ekonomický růst díky zvýšení poměru pracujících na populaci – a růst spotřeby pomohly Brazílii stát se sedmou největší ekonomikou na světě. Nicméně přesto se řadí až na 95. místo podle HDP na obyvatele. Tento nepoměr může být alespoň částečně vysvětlen umístěním země na 43. místě v žebříčku „propojenosti“ se zbytkem světa, co se týče pohybu zboží, služeb, financí, lidí, dat a komunikací.

Takovéto stranění se brání Brazílii posunu vpřed, což má pro většinu domácností za následek velmi nízký vzrůst příjmů. Zatímco Brazílie od roku 2003 snížila oficiální míru chudoby o polovinu, neúnosně vysoké ceny spotřebního zboží a vysoké úroky u kreditních karet (v průměru až 145 %) brání lidem, kterým se podařilo uniknout chudobě, dosáhnout úrovně života střední třídy.

Aby se tato stále do jisté míry zranitelná populace mohla posunout do střední třídy, bude Brazílie potřebovat dosáhnout v průměru 4,2% ročního růstu HDP do roku 2030, což je cíl, kterého je možno dosáhnout ztrojnásobením růstu produktivity. Je to ambiciózní cíl, avšak ne neuskutečnitelný, obzvlášť pokud se Brazílie bude hlouběji integrovat do systému světových trhů a mezinárodních produkčních řetězců.

Soudě podle toho, jak globální vztahy ovlivňují ekonomický růst, by se dalo předpokládat, že Brazílie by díky bližším vztahům se zbytkem světa mohla zvýšit svou průměrnou roční míru růstu HDP o 1,25 procenta. Tím by ekonomika zdolala třetinu cesty vedoucí k vyšším příjmům a lepší životní úrovni.

Vzhledem k celosvětové provázanosti, která prochází hlubokou transformací, je třeba, aby Brazílie vytvořila klíčová partnerství a prosadila si podíl na trhu, čímž by se jí naskytlo nesčetné množství příležitostí k růstu. Těžila by z globální konkurence, která by místní podniky přiměla k úsilí zvyšovat efektivitu ve výrobě, investovat do výzkumu a vývoje či adaptovat se na nejnovější technologie. Díky interakci se zahraničím se stávají dodavatelské řetězce dynamičtějšími a umožňují firmám vstřebávat inovace, technologie a nápady, které na světě neustále vznikají.

Po desetiletí se hospodářská politika Brazílie spoléhala na sílu obrovského domácího trhu a chránila místní průmysl prostřednictvím systému dotací, daní a cel. Momentálně je vývoz roven pouze 13 % HDP, je tedy mnohem nižší než například v Indii (24 %) nebo v Mexiku (33 %). Kromě toho, prudké posílení měnového kurzu realu – hnané celosvětově vysokými cenami komodit – snížilo konkurenceschopnost vývozu. To mělo za následek, že mezi lety 2005 až 2012 se z obchodního přebytku ve výrobě ve výši 20 miliard dolarů stal 45miliardový deficit. Aby se navýšil export, Brazílie bude muset vyvinout výrazné schopnosti a dovednosti, a to především v odvětvích spojených s komoditami.

Ačkoli snahy o liberalizaci obchodu jsou patrné, reforma je nevyvážená. V obzvlášť „chráněném“ automobilovém průmyslu přinutila vysoká dovozní cla zahraniční automobilky založit své výrobní továrny přímo v Brazílii. Jejich produktivita však zůstává nízká. Například továrny v Mexiku vyrobí na jednoho pracovníka dvakrát tolik automobilů co v Brazílii. Brazílie navíc exportuje pouze malou část vozidel, která vyrobí.

To silně kontrastuje s leteckým průmyslem, který je inovativním a konkurenceschopným odvětvím. Stejně tak je tomu u zemědělství. Kritickým rozdílem byl zde důraz na posílení výzkumu a vývoje těchto odvětví před omezením přímé role vlády.

Brazilský obchod také trpí nedostačujícími infrastrukturou. Železniční systém je dost omezený, pouze 14 % vozovek je zpevněných, což není překvapující vzhledem k tomu, že investice Brazílie do infrastruktury mezi lety 2000 až 2011 tvořily v průměru pouze 2,2 % HDP, což je světový podprůměr. Brazílie by si v tomto směru mohla polepšit pomocí zisků z pobřežních ropných polí, která v současné době buduje.

Co se týče obchodu se službami – oblasti, kde nejsou výsledky zdaleka nijak oslnivé – by Brazílie měla dbát na zlepšení jazykové vybavenosti, která by Brazilcům umožnila obchodovat v zahraničí. Turismus také nabízí značný potenciální růstu, a to zejména pokud si Brazílie poradí s tak výjimečnou příležitostí, jako je pořádání fotbalového mistrovství světa a olympijských her. Ty se mají konat v Riu de Janeiru v roce 2016.

Na agendě by nemělo chybět úsilí přilákat více zahraničních expertů. Kvalifikovaní migranti byli zcela zásadní pro růst některých z předních světových technologických a inovativních center – od Sillicon Valley po Irsko, Indii a Taiwan. Ve srovnání se začátkem 20. století, kdy imigranti tvořili 5 % brazilské pracovní síly, tvoří dnes zahraniční pracovníci pouze 0,5 %.

Brazílie mimo jiné zaostává i co se týče datových a komunikačních toků, částečně také proto, že velký podíl populace nemá přístup k internetu. S vylepšeným digitálním spojením by Brazílie získala nové příležitosti ke zvýšení produktivity a přístupu k inovacím. Není ze zajímavosti, že jedním ze spoluzakladatelů Instagramu je Brazilec, který opustil domovinu, aby se prosadil v San Franciscu.

V rámci fotbalového mistrovství nyní celý svět sleduje Brazílii. Je jen na ní, zda se chopí příležitosti…

Rozvojové trhy a tolik očekávaný pocit zadostiučinění

Kde žije nejvíc dolarových miliardářů?

Newsletter