Evropské akcie padají, futures amerických rostou. Výnosy rostou na obou stranách Atlanitku, Dolar po krátkém zpevnění k 1,600 za euro obrátil do ztráty. Koruna v zisku pod 25,30 za euro.

Brexit? Potenciální problém i pro českou ekonomiku

Při pohledu na nedávné výsledky průzkumů veřejného mínění ve Spojeném Království vidíme významné riziko, že britští občané budou hlasovat pro vystoupení země z EU, píší analytici Komerční banky. Krok by podle nich mohl mít dopady nejen na evropskou, ale i na českou ekonomiku. Především by se jednalo o obchodní vazby a příspěvky Velké Británie do rozpočtu EU. Ostrovní země totiž patří jak k nejvýznamnějším přispěvatelům do společné evropské kasy, ale rovněž i mezi největší obchodní partnery České republiky. Z analýzy Komerční banky k Brexitu zprostředkováváme čtenářům Roklen24:

Pokud britští voliči v referendu schválí odchod VB ze struktur EU bude to prvopočátek procesu, který bude rozprostřen minimálně do celých dvou let, jak definuje článek 50 smlouvy o EU. Během tohoto období bude VB fungovat jako právoplatný člen EU alespoň, co se obchodních vztahů týče. V krátkém horizontu se na obchodních vztazích obou ekonomik nic měnit nebude. S blížícím se koncem tohoto období, ale mohou být obchodní vztahy ovlivňovány tím, za jakých podmínek si VB vyjedná přístup na společný trh EU.  

Ovšem jakékoliv omezení vzájemného obchodu VB a EU by mělo negativní dopad na obchod VB a ČR (až přímý či zprostředkovaný) a z toho vyplývající důsledky pro českou ekonomiku (viz graf č.1). Obchodní výměna se totiž mezi těmito zeměmi s výjimkou roku 2009 neustále zvyšuje a Česká republika je schopna realizovat čím dál tím větší přebytek obchodu se zbožím. V pořadí zemí je tento přebytek vůči VB druhý největší po Německu. Celkově je VB devátým nejdůležitějším obchodním partnerem měřeno objemem obchodu. 

Struktura vzájemného obchodu ukazuje, že vzájemná obchodní výměna je koncentrovaná do několika málo sektorů (viz graf č.2 a 3). Sektory strojírenství, elektrotechnického průmyslu a výroby dopravních zařízení jsou reprezentovány jako významné jak na straně exportu, tak i importu. V těchto sektorech je také realizován největší přebytek obchodu, který ČR má vůči VB. Zpracovatelský průmysl obecně je sektorem, který v České republice produkuje čtvrtinu přidané hodnoty. Jeho omezené obchodní vyhlídky by tak přinesly odbytové problémy firmám působícím v tomto sektoru, protože přebytek jeho vzájemného obchodu představuje 2 % HDP; celkový přebytek obchodu se zbožím za všechny sektory je přitom 2,8 % HDP. Podíl obchodu s Velkou Británií se zbožím je kromě Slovenska největší ze středoevropských zemí, což ilustruje i důležitost britského trhu pro českou ekonomiku.  

Přebytek byl historicky realizován také v oblasti obchodu se službami, jehož bilance se teprve v posledních letech přetočila ve prospěch VB, což sníží přebytek z obchodu se zbožím asi o 1,3 mld. EUR celkový přebytek z obchodu se zbožím a službami činí v současné době asi 2,7 mld. EUR.

Pokud by se tedy v nejhorším možném scénáři koncentroval úplný výpadek ze vzájemného obchodu zboží a služeb, tak by to mělo potenciál snížit růst HDP o 1,9 pb. Na druhou podle nás tento scénář disponuje pouze marginální pravděpodobností realizace, a to ze dvou důvodů.

Za prvé, vzhledem k tomu, že případná jednání VB s dalšími evropskými partnery ohledně přístupu na trhy se budou odehrávat na úrovni EU. Bude tak v zájmu VB umožnit co nejhladší tok zboží přes hranice, protože ostatní členové EU představují polovinu obchodní výměny VB. Nepředpokládáme tedy, že by mohlo dojít k většímu narušení obchodních vztahů. Navíc článek 50 smlouvy o EU totiž dává členským státům možnost odhlasovat prodloužení dvouleté výstupní lhůty, pokud se na tom shodnou. Tato shoda by byla snadno vytvořena, v případě hrozícího výpadku obchodu s VB.

Druhým důvodem je, že i pokud by k nějaké formě k omezení obchodu mělo dojít, tak na to trhy budou politiky připravovány. Tento jednorázový efekt tak bude rozložen v čase, což by zahrnovalo i možnost úpravy cen, které by zahrnuly nově zavedená celní omezení a nebo přípravu reexportních opatření přes země, které by už nějakou formu volného obchodu s VB měly uzavřené. 

Posledním kanálem reálné ekonomiky (dále v textu jsou diskutovány kanály finančního a akciového trhu), který bude případným vystoupením VB ze struktur EU postižen, jsou vzájemné přímé investice. VB je významným investorem do ČR, který zde obhospodařuje aktiva ve výši necelých 12 mld. eur (viz graf č.4).. Tato investiční pozice v ČR po vystoupení VB z EU by v optimistickém scénáři mohla být ještě posílena, protože by aktivity firem z VB mohly zajišťovat přístup na jednotný trhy EU ačkoliv ani toto není bez rizika.

Dopad na fiskální politiku a EU fondy

Pro diskuzi možných dopadů Brexitu na fiskální politiku uvažujeme jako nejhorší scénář Brexitu naprosté zastavení plateb VB do rozpočtu EU a následné proporcionální škrty ve výdajích, především v alokaci EU fondů pro Českou republiku.

Pokud by VB hypoteticky přestala přispívat do rozpočtu EU v roce 2017, unie by až do roku 2020 (konec současného rozpočtového rámce) přišla kumulativně o 65 mld. EUR. Odpovídající korekce výdajů by se promítla ve snížení celkového objemu EU fondů o zhruba 27 mld. EUR (schválený objem EU fondů pro období 2014-2020 je přitom 454 mld. EUR). Alokace pro Českou republiku nyní činí v celém programovém období 24,2 mld. EUR (cca 654 mld. EUR). Tato částka by se při výpadku peněz z VB mohla snížit o zhruba 6% a Česko by tak v letech 2017-2020 mohlo přijít o 38 mld. CZK, což je ročně méně než 9,5 mld. CZK (viz graf č.5). Z hlediska rozpočtových příjmů představuje tato částka pouze 0,8 % (z plánovaného plnění rozpočtu pro rok 2016). Díky pravidlu N+3, které se současného programového období týká, by se však tento hypotetický výpadek rozložil až do roku 2023 – roční dopad by proto byl ještě menší. Přímý vliv Brexitu na čerpání EU fondů by tak byl zanedbatelný.

Nervozita spojená s Brexitem by však zároveň pravděpodobně vedla ke zpomalení ekonomické aktivity v Evropě i v České Republice (na základě propadu důvěry v hospodářství a šoku do investic). Vláda by pak mohla reagovat fiskální expanzí. Naše únorová prognóza předpokládala fiskální úsilí (změnu cyklicky očištěné primární bilance) v hodnotě -0,2 pb HDP (expanzi) pro roky 2016 a 2017. V následujících letech výhledu jsme předpokládali neutrální fiskální politiku. Dobrý stav českých veřejných financí a relativně nízké zadlužení poskytuje vládě prostor k manévrování. Hypotetický výpadek příjmů z EU v letech 2017-2020 by mohla vláda lehce vykompenzovat záporným fiskálním úsilím ve výši 0,1-0,2 pb v každém dotčeném roce. Tato expanze by za jinak stejných okolností zvýšila ke konci roku 2020 deficit veřejných financí na 2,1 % HDP oproti 1,3 % v našem únorovém základním scénáři. Veřejný dluh by v tomto případě narostl o 41 mld. CZK na 41,4 % HDP, což je stále výrazně daleko od 60% maastrichtské hranice.

 V důsledku se domníváme, že šok způsobený Brexitem v rámci fiskálního sektoru a čerpání EU fondů by byl zvládnutelný. Je také nutné poznamenat, že naprostý výpadek britských plateb do rozpočtu EU je velmi nepravděpodobný. Nové dohody mezi VB a EU o vzájemném obchodu by pravděpodobně obsahovaly závazek Británie platit EU za přístup na společný evropský trh (viz část Brexit – referendum je pouhý začátek…). Na druhou stranu však existují i rizika plynoucí z možné nejistoty ohledně fungování celé EU, či rostoucí spekulace na „Czexit.“

Jaké by mohly být dopady brexitu na ekonomiku, měny a akcie? To se dozvíte ve druhém díle tohoto článku.

Newsletter