Na amerických trzích se dnes z důvodu státního svátku Dne díkůvzdání neobchoduje. Dolar posiluje v dolarovém indexu i proti euru. Koruna smazala ztráty a jako jediná v regionu se krátce dostala do zisku. Hranice 26,11 za euro prolomena nebyla.

Británie po volbách? Tvrdý návrat do ekonomické reality!

Všeobecné volby ve Velké Británii, které se budou konat již zítra, jsou pro Konzervativce dobře načasované, protože negativní dopady brexitu zatím nejsou příliš zřejmé. Uspíšením voleb o tři roky (původně měly proběhnout v roce 2020) dokázala premiérka Theresa Mayová zabít dvě mouchy jednou ranou: získá demokratické zvolení, které potřebuje pro další jednání s EU jménem Velké Británie a navíc i pětileté období politického klidu. Během něj bude moci zvládnout ekonomickou bouři, která se v důsledku odchodu z EU nevyhnutelně rozpoutá.

Když Theresa Mayová volby vyhlásila, průzkumy naznačovaly její klidné vítězství. V politice se však situace mění velmi rychle. Většina posledních průzkumů veřejného mínění potvrzuje, že Labouristé náskok snížili. Průzkum YouGov dokonce naznačil, že by Konzervativci mohli přijít o většinu, kterou získali ve volbách v roce 2015 (330 křesel), což okamžitě stlačilo libru níž v obavě z Parlamentu neschopného rozhodovat. Z našeho pohledu přilákal tento průzkum až příliš pozornosti, ačkoli jeho metodika je poněkud kontroverzní. Průzkum YouGov totiž ponechává značný prostor pro odchylky. Prozatím většina průzkumů stále jasně ukazuje na vítězství Toryů.

UKIP ztrácí podporu. Brexit tak budou vyjednávat ti, co ho nepodpořili

Strana by v případě potřeby mohla podepsat koaliční dohodu s Liberálními demokraty podobně jako po volbách v roce 2010 s podmínkou, že se dohodnou v otázce imigrace. Liberální demokraté chtějí povolit imigraci „vzdělaných odborníků“, zatímco Konzervativci chtějí omezit celkovou imigraci na desítky tisíc lidí ročně. Ačkoli jsou tedy nyní předvolební průzkumy těsnější, než ukazovaly původní předpovědi, očekává se, že Konzervativci si moc udrží. Důležitým faktem je, že UKIP, která byla silně pro brexit, ztrácí v průzkumech podporu. Podle nejnovějších odhadů ztratila až 3 % voličů. Velké strany jsou tak paradoxně zodpovědné za implementaci brexitu, který původně vůbec nepodpořily.

Z ekonomického hlediska nastává nyní to nejtěžší. Okamžitý a nejviditelnější dopad brexitu je devalvace libry. Vezmeme-li v úvahu paritu kupní síly, GBP je podhodnocena proti USD o nějakých 15 %.

Za posledních 90 let byla devalvace zásadním ekonomickým nástrojem Velké Británie, avšak nikdy nedokázala vyřešit dlouhodobé problémy. Ani teď to není řešením, protože cenová elasticita poptávky po exportu je slabá. Proto 1% pokles relativní ceny zboží vytvoří pouze 0,41% nárůst exportu po devíti čtvrtletích. Pro srovnání – podobný pokles ceny ve Francii zvýší export zhruba o 0,8 %. 

Kromě toho vede devalvace měny k nárůstu importované inflace. Do začátku roku byl současný nárůst inflace (index spotřebitelských cen CPI byl na 2,6 % ve srovnání s 0,3 % před britským referendem) vyrovnáván udržitelným růstem mezd. Podle výsledků průzkumů mezi předními podnikateli to tak ale v nadcházejících měsících nebude. Vzhledem k rostoucí nejistotě o dalších jednáních mezi Londýnem a Bruselem zřejmě můžeme čekat období zdrženlivých mezd.

V posledních čtvrtletích byla spotřeba domácností jedním z nejvíce pozitivních přínosů růstu britského HDP. Vyšší inflace ve spojení s omezeným růstem mezd by však nyní způsobila propad kupní síly a tedy i spotřeby domácností. Britská ekonomika vykázala v prvním čtvrtletí nejslabší růst z celé G7, dokonce slabší než Itálie. V Saxo Bank očekáváme, že britský růst ve zbytku roku ještě o něco zpomalí. Po hlasování ve prospěch brexitu totiž musí Britové v krátkém a středním období počítat s obtížným návratem do ekonomické reality.

Newsletter