(Aktualizováno 15:21) Ze všeobecných voleb, které se budou letos ve Spojeném království konat, se rýsuje nejbližší a potenciálně největší tržní bolehlav za poslední desetiletí. Důvod? Díky zvyšujícímu se vlivu menších stran by toto hlasování mohlo znamenat konec tradičního systému dvou stran, které politice ostrovní velmoci dominovaly od konce druhé světové války. Pokud jde o vládu, měli Britové od roku 1945 v podstatě jen jednu možnost: buď levicovou Labour party či pravicové Konzervativce, kteří jsou v současné době v koalici Liberálními demokraty. Ovšem oblíbenost Skotské národní strany (SNP) a Strany nezávislosti Spojeného království (UKIP) by mohla být ve hře o příští kabinet klíčová.
Jak Labouristi, tak Konzervativci mají momentálně v průzkumech veřejného mínění něco mezi 30 – 35 procenty hlasů a zatím se zdá být nepravděpodobné, že budou moci vládnout sami. Povolební riziko zesiluje a volatilita libry je největší od voleb z roku 2000. CNBC se zaměřila na důvody, proč se bude 7. května každý hlas počítat, a které strany nebo skupiny stran, by mohly vytvořit příští vládu.
Průzkum veřejného mínění
Kvůli rozmarům britského volebního systému by se mohla stát Labour party nejsilnější stranou avšak s menším podílem hlasů, než Konzervativci. Labouristé mají silnější podporu na severu Anglie a Walesu, kde mají volební obvody obecně méně lidí, než volební základny Konzervativců v Londýně a na jihu země. To znamená, že Konzervativci budou muset přitvrdit, ale i tak je pravděpodobné, že nakonec vyhrají menší počet míst, ačkoli budou mít stejný podíl hlasů jako největší konkurent. Premiér David Cameron ve svých snahách řešit tento problém selhal. Jeho pokusy o redukci počtu volebních obvodů z 650 na 600 byly zablokovány koaličním partnerem – Liberálními demokraty.
Labouristi a…?
Labouristé mají obecně víc možností, jak koalici vytvořit. Liberální demokraté se pětiletou koalicí s konzervativci doslova odpálili a jeví se tedy jako nepravděpodobné, že by něco podobného chtěli podstoupit znovu. Labouristé však mohou vládnout také se Stranou zelených, welshskými nacionalisty Plaid Cymru nebo – a to se jeví jako nejvíce pravděpodobné – v koalici či „s tichou dohodou o podpoře“ se Skotskou národní stranou. Pravděpodobně by se jednalo o podporu v klíčových věcech, jako je důvěra vládě nebo rozpočtová opatření. To vše však za cenu ústupků více levicové SNP. Žádné velké strany existenci jakékoliv formální dohody zatím nepotvrdili. SNP však Labouristům formálně nabídla možnost vytvořit vládu „proti úsporným opatřením“.
„Ať už si myslíte o pravicových nebo levicových politicích cokoli, nejhorší možný výsledek pro Británii je slabá vláda Labouristů,“ argumentoval Bill Blain, stratég Mint Partners. „Je čas přemýšlet nad nemyslitelným… velmi dobrý výsledek Labouristů bude pro Británii v součtu lepší než jakýkoliv jiný, který je bude nutit vytvořit koalici s SNP.“ Jediným pozitivem vlády vedené Labouristy by mohla být pravděpodobná absence referenda o členství Spojeného království v Evropské Unii. I přes určité tlaky Miliband, na rozdíl od Camerona, nic takového neslíbil.
Šéf labouristů Ed Miliband naopak dnes prohlásil, že pokud britští labouristé květnové volby vyhrají, zruší jejich vláda stovky let staré pravidlo, díky kterému se největší boháči mohou vyhnout placení britských daní z příjmů v zahraničí. Opatření využívají odhadem desítky tisíce lidí, včetně ruských oligarchů – například Romana Abramoviče. Toto pravidlo umožňuje lidem, kteří v Británii žijí často i mnoho let, uvést jako místo svého trvalého bydliště jinou zemi. Na rozdíl od jiných lidí jsou pak povinni odvádět daň ze zahraničních příjmů pouze tehdy, pokud tyto peníze pošlou do Británie. Současný britský ministr financí George Osborne připouští, že režim je možné zneužívat. Loni v prosinci oznámil tvrdší pravidla pro ty, kdo kvůli daňovým účelům nemají trvalé bydliště v Británii, žili v ní ale 17 z posledních 20 let. Přísnější pravidla zavedla i předchozí labouristická vláda.
Konzervativci a…?
Konzervativci za sebou mají tíhu pěti let u kormidla. Snaží se zachytit poslední nerozhodnuté voliče, a to i přes provládní noviny, jako Daily Telegraph, který na přední stránky tiskne příběhy 100 podnikatelů, kteří argumentují proti vládě Labouristů. Do voleb se strana bude i nadále snažit propagovat hlavní message celé kampaně – prosazovat své ekonomické kompetence a poukazovat na slabé stránky vůdce Labouristů Miliband.
Jedna z nejoptimističtějších predikcí přichází od Nomury, která predikuje Konzervativcům zisk 290 – 295 křesel (z 650) a koalici s Northern Ireland’s Democratic Party (DUP), u kterých očekává zisk 8 křesel, a za občasné podpory Liberálních demokratů. „I když by to byl pro Konzervativce slabý mandát, jejich ekonomické plány zůstávají od dalších alternativ velmi vzdálené,“ podotkl analytik Nomury.
Faktor Farage
Strana UKIP, vedená Nigelem Faragem, byla v určitý moment diskutována jako potenciální koaliční partner, který ale zároveň zvyšoval tržní obavy, že by Spojené království mohlo opustit Evropskou unii. Nyní se však zdá daleko pravděpodobnější, že strana UKIP uzme v britském parlamentu daleko více, než jen několik samotných míst.
