Brněnská Synerga: Přechod na obnovitelné zdroje je příležitost

Pandemie koronaviru přímo ovlivňuje velký počet lidí, výrazně více, než se může zdát z televizního zpravodajství. Například brněnská firma Synerga věnující se energetické správě budov musela zásadně změnit způsob fungování u klientů v oblasti školství a zdravotnictví. Asi nebude velkým překvapením, že u obou sektorů výrazně jinak.

Nicméně, pro Synergu to bude jen další kapitola její dlouhé historie. Firma je na trhu už více než čtvrt století a přežila i jiné krize. V současné době se už musí zaměřit na další velkou výzvu – tlak na udržitelnost a nízkou spotřebu energií. Na její klienty totiž požadavky na nízkou spotřebu energií dopadají čím dál více. Jak se s tím firma vyrovnává? A co je potřeba k tomu, aby měla dlouhou životnost? Přečtěte si rozhovor s jejím šéfem Lubošem Danielem.

Označujete se za „systémového integrátora inteligentních budov“. Co je podle vás inteligentní budova?

Inteligentní budova má ve svém vybavení technologie, senzory, které jsou pravidelně monitorovány. Tyto prvky jsou součástí jednotného nadstavbového řídícího systému ovládaného pomocí grafického rozhraní. Za inteligentní budovu tak můžeme považovat budovu, která pomocí instalovaných technologií zajišťuje uživatelský komfort bez zásahu uživatele.

Součástí integrace bývá taky energetický management, jehož cílem je co nejefektivnější využívání energií, a tedy snižování nákladů. Některé systémy například umí používat předpověď počasí k prediktivnímu řízení. Když například ví, že má být zítra horko, tak včas automaticky vypnou topení, zvýší klimatizaci a podobně.

Na firmy bude pravděpodobně kladen čím dál větší nárok na udržitelnost – především v souvislosti se změnou klimatu. Dopadá tato problematika nějak i na vás?

Samozřejmě i v našem oboru vnímáme společenský i regulativní tlak na udržitelnost a omezování negativních vlivů na klima. V praxi na tuto problematiku narážíme hlavně při řešení zdrojů energií, které se rychle diverzifikují na menší obnovitelné zdroje.

Naší hlavní činností je maximalizace efektivity využívání energií. Tím přispíváme jak k šetření nákladů, tak právě k udržitelnosti. Spotřebováváme jen tolik energie, kolik opravdu potřebujeme, a hledáme cesty, jak to nutné množství ještě snížit. Přechod na obnovitelné zdroje energií se nás tak netýká přímo, nicméně vnímáme ho jako potenciální příležitost.

Jak se v posledních letech mění trendy, co se týče dodávek energií? Jak bude vypadat budoucnost?

Tím hlavním aktuálním trendem je právě zmiňovaná diverzifikace energií a podpora obnovitelných zdrojů. S tímto trendem jde taky rostoucí cena energií (elektřiny a plynu), která má za následek větší tlak na efektivní využívání energií.

Budoucími trendy bude větší zapojení umělé inteligence do efektivního nakládání s energiemi. Umělá inteligence již dnes umí vyhodnocovat efektivitu provozu technologií, jako jsou zdroje a rozvody tepla, výměna vzduchu, chlazení, a upozorňovat obsluhu na nutnost odborného osobního zásahu. V budoucnu se předpokládá, že umělá inteligence usnadní jak uvádění systémů do provozu a prediktivní řízení spotřeby energií, tak předpovídání poruch řízených technologických celků a integrovaných systémů.

Za jak dlouho se obvykle vrátí investice do úspor energií ve stávajících budovách?

K zodpovězení této otázky bychom potřebovali křišťálovou kouli, a i ta by s tím pravděpodobně měla problém.

Každá budova je jiná, každá má jinou funkci, jiné systémy, jiný management. Ani u zdánlivě jednoduché věci jako instalace solárních panelů není možné přesně předpovědět, kdy se investice vrátí, neboť ceny za elektřinu jsou neustále v pohybu. Pokud se má docílit reálných úspor a návratnosti, je nutná dlouhodobá spolupráce – není to pouze o instalaci nějaké technologie, ale taky o jejím následném provozu, údržbě a obecně správném managementu.

Exaktní odhady je možné činit v takzvaných EPC (Energy Performance Contracting) projektech, kdy nad řízením budovy máme kompletní správu a řídíme vše od výběru dodavatele energií přes instalaci nových technologií až po samotný energetický management. Při EPC projektu je pak odměna přímo závislá na reálných úsporách.

Máte nového vlastníka – RN Tech. Změnilo se tím nějak vaše fungování, např. nové cíle?

Do určité míry se naše fungování změnilo. Intenzivně se teď zapojujeme do skupinových developerských projektů s ostatními firmami v portfoliu RN Tech. Do těchto, zejména rezidenčních staveb, přinášíme opět nějakou „inteligenci“, tedy chytrá řešení, která zvyšují komfort budoucích rezidentů a usnadňují správu jednotlivých bytových jednotek i budov jako celků.

Noví majitelé zároveň prosazují větší zapojení do již zmiňovaných EPC projektů, protože se v Česku čím dál více rozjíždějí a my bychom tohoto trendu chtěli využít. EPC projekty dávají obrovský smysl, protože odměňují dodavatele právě za úspory na nákladech, a nutí ho tak odvádět co nejkvalitnější práci a maximalizovat efektivitu celého systému.

Na trhu působíte už třetí dekádou. Co je podle vás důležité pro to, aby si firma (obecně) zajistila dlouhou existenci?

V podstatě to není o ničem jiném než o vztahu se zákazníkem. Ten vztah musí být dlouhodobý, a aby mohl být dlouhodobý, musí být férový a poskytovaná služba kvalitní.

Synerga je plná extrémně schopných lidí, kteří zákazníkům chtějí poskytovat bezchybnou službu. Naši zákazníci to vidí, a proto v našem portfoliu najdete řadu firem, které s námi spolupracují i přes dvacet let. Pokud takto budeme pokračovat, tak jsem si jist, že tu Synerga bude klidně dalších třicet let.

Ze kterých sektorů pocházejí vaši hlavní klienti?

Dlouhodobě se pohybujeme hlavně ve školství. Například v Brně spolupracujeme s Vysokým učením technickým, Masarykovou univerzitou i s Mendelovou univerzitou. Ale máme v portfoliu i Univerzitu Karlovu v Praze či Univerzitu Palackého v Olomouci.

Dalším významným sektorem je pro nás i zdravotnictví. Spolupracujeme například s Fakultní nemocnicí v pražském Motole, Nemocnicí Kyjov, Fakultní nemocnicí u sv. Anny nebo Masarykovým onkologickým ústavem v Brně.

Jak jsem zmiňoval, tak více se nyní s novými vlastníky pouštíme i do rezidenční výstavby. Zapojujeme se taky do dopravní infrastruktury – v Brně se aktuálně podílíme na projektu nového tramvajového tunelu.

Projevila se nějak na vašem fungování pandemie?

Pandemie se primárně projevila u našich klientů. Nejviditelnější to asi bylo právě ve školství, které bylo dlouhou dobu úplně zavřené. Tam jsme se snažili omezovat náklady na absolutně nutné minimum, abychom během pandemie šetřili.

Opačná situace pak nastala u nemocničních areálů, které byly naopak velice aktivní a jejich systémy musely být připraveny na všechno. Zároveň však bylo žádoucí minimalizovat naši fyzickou přítomnost v nemocnicích, které se co nejvíce izolovaly od vnějšího světa. Takže jsme tam hodně řešili vzdálené řízení a odkládali všechno, co neohrožovalo bezproblémový provoz. Teď, když se věci vrací k normálu, pro nás bude největší výzvou dokončit veškerou údržbu a dostat všechny systémy zase do perfektní kondice.