Budete v budoucnu bohatí? Napoví vaše DNA

Zástupci nového dynamicky se rozvíjejícího oboru jménem „genoekonomie“ (genoeconomics) věří, že finanční chování jednotlivce má co dočinění s jeho geny. Ba co víc, za pomoci kombinace studia genetiky a ekonomie lze prý předpovědět, jak velké bohatství se vám v životě podaří nashromáždit. Co vědci v této oblasti zatím zjistili? To odhalil server Fortune.

Nový akademický paper, který byl zveřejněn v únoru, poukazuje na silný vztah mezi geny a bohatstvím jednotlivce, a to i po zohlednění dalších faktorů, jako je socioekonomický status, vzdělání, příjmy či dědictví po rodičích.

Tři ekonomové – Daniel Barth (University of Southern California), Nicholas Papageorge (Johns Hopkins University) a Kevin Thom (New York University) – zkoumali panelová data a zdravotní údaje vzorku 4400 Američanů ve věku nad 50 let. Autoři použili tzv. polygenní skóre, což je index vyvinutý behaviorálními genetiky, který zahrnuje 74 genetických markerů, jež prokazatelně ovlivňují dosažené vzdělání. Tento index má hodnotit kvalitu genů člověka, přičemž čím vyšší hodnota, tím lepší geny.

Z výsledků studie vyplývá, že existuje silná přímá závislost mezi polygenním skóre a úrovní bohatství jednotlivce. Genoekonomové tak věří, že dobré geny vedou k dobrým finančním rozhodnutím, která se pak promítají v bohatství.

 

Dále výzkumníci zahrnuli řadu dalších proměnných, u kterých lze předpokládat určitý vliv na výši bohatství. Zjištění, že úroveň vzdělání, úroveň vzdělání rodičů, příjmy či dědictví mají vliv na bohatství, není nijak překvapivé. I přesto však tyto faktory nedokáží plně vysvětlit rozdíly v bohatství mezi lidmi.

Podle výsledků studií se lidé s nízkým genetickým skóre chovají jinak než ti s vysokým. První skupina například častěji reportovala extrémní názory ohledně vývoje ekonomiky, ať už jde o pravděpodobnost hluboké recese či boomu. Také je u nich méně pravděpodobné, že by investovali na akciovém trhu a hromadili prostřednictvím něj bohatství.

Paper navazuje na dřívější studii švédských vědců Henrika Cronqvista a Stephana Siegela, kteří zkoumali data o jednovaječných a dvojvaječných dvojčatech. Zjistili, že jednovaječná dvojčata mají mnohem více podobné chování, co se týče spoření, než ta dvojvaječná.

Umíte dostatečně spořit? Napoví jazyk, kterým mluvíte

Newsletter