Evropské PMI indexy průmyslu a služeb klesly, dokonce více než trh očekával. Euro je i přesto v zisku, což je dáno především oslabujícím dolarem. Risk-on nálada na trzích podporuje rizikové měny, včetně koruny. Kurz zpevňuje směrem k 25,30 za euro.

Budoucnost a regulace kryptoměn. Nahradí je digitální jüan?

Zdroj: Depositphotos

Trh kryptoměn zažívá v posledních měsících nebývalý boom. Jeho celková tržní kapitalizace překročila dva biliony dolarů a těší se nejen zájmu veřejnosti, ale také některých institucionálních investorů. Dokladem rostoucího zájmu je i kryptosměnárna Coinbase, která před nedávnem vstoupila na burzu. V polovině března se její tržní kapitalizace dostala na zhruba 68 miliard dolarů, což je pro srovnání téměř shodné se společností Intercontinental Exchange, která vlastní největší akciovou burzu světa – NYSE. Aktuálně je už však níže, a to kolem 58 miliard.

Zaplatíte hotově, nebo Bitcoinem?

Rozšiřuje se také praktické využití kryptoměn, a to především možnost skutečně s nimi platit. Pokrok nastal díky firmám Visa a Mastercard obě totiž nyní v rámci svých sítí umožňují kryptoměnové platby. V praxi to funguje tak, že uživatel má účet u kryptosměnárny, na kterém drží například Bitcoin. Tato směnárna vydá platební kartu ve spolupráci s Visou, díky čemuž s ní lze platit kdekoli, kde přijímají klasické karty. V okamžiku nákupu se Bitcoin převede na požadované množství fiat měny, kterou poté obdrží prodejce. Není to tedy čistě kryptoměnová transakce, ale je to další úspěšný krok tímto směrem. Obdobným způsobem lze nyní platit kryptoměnami i u všech 29 milionů prodejců používajících PayPal.

Pomyslnou „stopku“ rostoucímu kryptoměnovému ekosystému by mohlo nastavit mnoho událostí. Mezi ty nejpravděpodobnější patří prudký pokles cen či zpřísněné státní regulace.

Nejednotná regulace

V Evropské unii se regulace zaměřuje především na prevenci praní špinavých peněz. Evropský soudní dvůr v roce 2015 rozhodl, že v případě kryptoměn se jedná o oběživo a osvobodil je od DPH. Právní definice a způsoby zdanění se však v každé zemi liší. Například Česká národní banka považuje kryptoměny za nehmotný movitý majetek. Nemají tedy žádné daňové výhody jako jiné kapitálové příjmy (akcie, nemovitosti či zlato).

Některé země se místo postupné regulace rozhodly jít cestou zákazů. Například Čína v podstatě znemožnila podnikat všem kryptosměnárnám a zakázala i emise nových tokenů (ICO). Je zde sice legální kryptoměny těžit a držet, není s nimi však možné platit za zboží či služby. 

Zajímavá je také situace v Turecku. Chybějící regulace, oslabující národní měna a dvouciferná inflace spustily vlnu investic do digitálních měn. Turecká centrální banka použila nedostatečnou regulaci jako jeden z argumentů pro úplný zákaz plateb v kryptoměnách. Tento zákaz by měl začít platit od května. V obou zemích tak nyní převládají obavy vlád ze ztráty kontroly nad finančním systémem. Je zde velký kontrast oproti Spojeným státům, kde je ke kryptoměnám přistupováno jakožto k inovaci slibující zlepšení finančního systému.

Digitální jüan

Čína si je dobře vědoma narůstající důležitosti digitálních měn. Budoucnost své platební infrastruktury vidí v tzv. digitálním jüanu. Ten je vydáván čínskou centrální bankou a jeho účelem je nahradit papírové bankovky a mince. Měl by proto umožňovat i offline transakce. Testování digitálního jüanu už probíhá v několika čínských městech – náhodně vylosovaní obyvatelé dostanou od vlády malou částku a mohou ji utratit ve vybraných obchodech.

Čína se tak stala jednou z prvních zemí na světě, která začala CBDC (central bank digital currency) používat v praxi. Má to hned několik důvodů. Zaprvé, sníží tak závislost na platebních platformách Tencentu a Alibaby, které nyní zprostředkovávají více než 90 % plateb v Číně. [1]  Zadruhé, umožní v reálném čase sledovat tok peněz v ekonomice a odhalovat nelegální aktivity. Zároveň se však jedná o další nástroj vlády umožňující kontrolu obyvatel.

Objevují se i názory, že by digitální jüan díky rychlému rozšíření mohl sesadit dolar z pozice globální rezervní měny. To by Číně výrazně pomohlo při prosazování svých geopolitických zájmů. Dle expertů je však tento scénář nepravděpodobný, zvláště kvůli velkým rozdílům ve velikosti, otevřenosti a stabilitě kapitálových trhů mezi Čínou a USA. [2;3]

Dohled čínských autorit nad digitálním jüanem představuje v tomto směru další překážku. Obavy západních zemí ze špionáže jim pravděpodobně nedovolí ho ve větší míře využívat, podobně jako odmítají výstavbu telekomunikačních sítí čínskou firmou Huawei. 

 

 

Zdroje:

[1] https://asia.nikkei.com/Spotlight/Comment/Beijing-s-digital-yuan-policy-will-have-its-Huawei-moment

[2]  https://www.ft.com/content/7511809e-827e-4526-81ad-ae83f405f623

[3] https://www.bloomberg.com/news/articles/2021-04-11/biden-team-eyes-potential-threat-from-china-s-digital-yuan-plans

Institut ekonomického vzdělávání (INEV) vytváří zázemí pro výuku ekonomie a financí na středních školách. Motivuje a sdružuje studenty se zájmem o ekonomii a ekonomická témata a podporuje je v jejich činnosti a dalším studiu. Jedním z hlavních projektů INEV je Ekonomická olympiáda – největší ekonomická soutěž v České republice.  

 

 

Newsletter