Většina lidí považuje bitcoin za prostředek digitální směny či za spekulativní investiční nástroj. Ve skutečnosti je však samotná technologie ležící v pozadí bitcoinu mnohem větší hybnou silou než samotná kryptoměna. Investoři i technologové jsou přesvědčeni, že tato technologie dokáže nahradit většinu aspektů současného finančního a pojišťovacího odvětví.
„Bitcoin je měna i investiční nástroj, ale to není zdaleka vše. Je to pouze základna pro všechny další možnosti a aplikace fungující na bázi tzv. „blockchain“ technologie“, vysvětluje Jeff Garzik, jeden z pěti vývojářů, kteří převzali správu nad Bitcoin sítí.
Samotná blockchain technologie představuje decentralizovanou databázi veřejně dostupných záznamů o každé transakci, která pomocí bitcoinu, resp. v rámci jeho sítě, proběhla. Jakýkoliv uživatel tak má možnost zjistit si, jaká částka náleží té které adrese. Již z názvu vyplývá, že je blockchain technologie složena z několika bloků, které jsou navzájem propojeny. Každý blok obsahuje informace o konkrétních transakcích, postupně se řetězí na ostatními bloky a vytváří tak rozsáhlou síť. Každá informace je ihned zapsána na nezaměnitelný, časově označený seznam, který se pak kopíruje na všechny servery kolem světa.
Ve své podstatě „nikdy neskladujete samotný bitcoin, skladujete pouze privátní kód, který ukazuje, kdo bitcoin vlastní“, vysvětluje Garzik. „Při směně pak neposíláte bitcoin, nýbrž jen přepisujete kód konkrétní transakce na někoho jiného.“ Na tomto principu spočívá celá technologie digitální měny. Nejen že se tedy jedná o „centrální knihu“, pomocí které potvrdíte jednotlivé transakce, ale zároveň je to naprosto průhledný a v podstatě nezměnitelný systém.
Garzik je přesvědčen, že tato technologie nebude pouze směnným systémem, ale rozšíří se o další využití. Sám hovoří o tzv. „velkém bitcoinovém závodě“. Pokud dokáže blockchain bezpečně udržet záznam o jednotlivých transakcích, dokáže udržet jakoukoliv jinou informaci. Tento princip je pak možné využít u tzv. „chytrých kontraktů“.
Podstata těchto kontraktů se dá vysvětlit na příkladu „chytrých“ půjček. Jejich „chytrost“ by spočívala v automatickém přizpůsobení sazeb finanční výkonnosti, resp. situaci jednotlivých dlužníků. Kód každého kontraktu by pak musel zahrnovat automatické sledování jedné proměnné, například úrokové sazby konkrétního dluhu. Většina komerčních půjček toto „sledování“ již zahrnuje, je však potřeba ho provádět „manuálně“, čímž vzniká nebezpečí selhání lidského faktoru. Digitalizace by tak s sebou přinesla nejen úsporu nákladů ale i vyšší efektivnost.
Podle Houmana B. Shadaba z newyorského Centra pro obchodní a podnikatelské právo by tato „technologie přinesla omezení či úplnou eliminaci soudních sporů, které vznikají právě v důsledku selhání dohlížející strany.“
Příznivci „chytrých kontraktů“ jsou přesvědčení, že by bylo možné postupem času vytvořit i umělou inteligenci, která by uměla zhotovit individuální kontrakty pro jednání s konkrétními zákazníky či zaměstnanci. Někteří dokonce věří, že by se blockchain technologie dala aplikovat i na obchod s cennými papíry.
Jakmile začala americká společnost Overstock přijímat platby v bitcoinech, považovali to všichni za mezník v užívání digitálních měn. „Tehdy si ještě nikdo neuvědomil, že nákup a prodej zboží pomocí tohoto způsobu není definitivní konec,“ uvádí výkonný ředitel Overstock Patrick Byrne.
Byrne je znám svým opovržením vůči Wall Streetu, tudíž se není co divit, když začátkem října představil svou myšlenku o vytvoření kompletně decentralizovaného finančního trhu. „Můžeme blockchain technologii přenést na trh a tak vytvořit nové decentralizované místo, které dokáže naprosto vše co dnešní Wall Street.“ Takto vytvořený trh by umožňoval obchod s akciemi i dluhopisy, kompletně by odstřihl všechny dosavadní zprostředkovatele a docílil tak značné úspory nákladů.
Přesto že by tento způsob obchodování naprosto převrátil dosavadní finanční systém, bezpochyby by neušel dohledu ze strany příslušných regulačních orgánů. Podle Shadaba by americká Komise pro cenné papíry a burzy okamžitě podrobila nový systém pečlivému přezkoumání, aby zjistila, zda splňuje všechny regulační požadavky poctivého obchodování.
Charles Hoskins, ředitel vzdělávacího projektu Bitcoin, nesdílí Byrnův optimistický výhled ohledně nového decentralizovaného trhu. Podle něj je tato myšlenka „z technologického hlediska hloupá a z regulatorního velice riskantní.“ Je přesvědčen, že decentralizovaný systém by neumožňoval dostatečný dohled a díky ukládání všech informací o jednotlivých transakcích by byl zdrojově velice náročný.
I přes velkou fanouškovskou základnu, nebyl doposud žádný z podobných projektů plně realizován. Avšak existují skupiny jako Counterparty či Ethereum, které se již do „výstavby“ tohoto systému pustily. Většina z nich se přeměnila na nadace, díky čemuž na sebe upoutaly pozornost ze strany investorů zaměřených na informační technologie. Server CNBC uvádí, že podle některých zdrojů se nadaci Ethereum podařilo získat zdroje o objemu 500 milionů dolarů, na kterých se prý podílel i Google.
Ačkoliv většina technologických společností doposud nevyjádřila explicitně svůj názor. Šíří se neoficiální informace, že „velký bitcoinový závod“ již pomalu začíná. Potvrzuje to i fakt, že jeden z lídrů v oboru informačních technologií IBM veřejně ohlásil svůj výzkum ohledně alternativních využití blockchain technologie.
