Geopolitické napětí ohrožuje oživení německé ekonomiky, potažmo ekonomiku eurozóny. „Hospodářský výhled pro Německo se v polovině roku zatemnil v důsledku nepříznivých mezinárodních zpráv. Očekávání posílení růstu ve druhém pololetí 2014 z jarní prognózy je tak nyní, na pozadí posledních dat z ekonomiky, zpochybněno,“ uvedla německá centrální banka Bundesbank.
Bundesbank dříve uváděla, že určité oslabení růstu německé ekonomiky ve druhém čtvrtletí má být dočasné, nyní však považuje předchozí odhady za příliš optimistické. Největší ekonomika Evropy ve 2Q nečekaně oslabila o 0,2 %, Itálie sklouzla do recese a Francie pokračovala druhý kvartál v řadě ve stagnaci. Mezikvartálně stagnoval také hrubý domácí produkt celé eurozóny.
Špatné zprávy z Evropy: Německá ekonomika klesla, Francie stagnuje
Eurozóna stagnuje. Inflace je nejníž od října 2009
Bundesbank v červnové prognóze odhadla letošní růst německé ekonomiky tempem 1,9 % a jeho zrychlení na 2 % v roce příštím, její aktualizaci představí v prosinci a lze očekávat revizi směrem dolů. Aktuální odhad ECB je již pesimističtější (1 % letos a 1,7 % v roce 2015), jeho revize se dočkáme v září.
Bundesbank ve své dnes zveřejněné pravidelné měsíční zprávě upozornila, že hospodářský růst brzdí konflikty na Ukrajině a v dalších částech světa, které mají negativní dopad na podnikatelskou důvěru. Zvyšuje se tak mimo jiné tlak na Evropskou centrální banku, aby přikročila k novým opatřením na podporu růstu, například k nákupům dluhopisů.
Bundesbank uvedla, že podnikatelskou důvěru podkopaly zejména sankce související s ukrajinskou krizí. Dodala nicméně, že obchodní restrikce budou mít přímý dopad pouze na zlomek exportu z Evropské unie. Upozornila rovněž, že základní hospodářské trendy v Německu, které je největší ekonomikou eurozóny, zůstávají navzdory zhoršeným vyhlídkám příznivé.
Moskva tento měsíc zakázala veškerý dovoz masa, ryb, mléka, mléčných výrobků, ovoce a zeleniny z EU, USA a z několika dalších západních zemí. Reagovala tak na západní sankce uvalené kvůli krizi na Ukrajině na vybrané ruské podniky, činitele a některá odvětví ruské ekonomiky.
ECB v červnu ve snaze podpořit hospodářský růst a odvrátit deflaci snížila základní úrokovou sazbu o 0,1 procentního bodu na nové minimum 0,15 procenta. Její depozitní sazba se navíc poprvé dostala do záporné hodnoty. Banka tehdy představila i další opatření na podporu ekonomiky, včetně programu levných půjček pro komerční banky v objemu 400 miliard eur.
