Bývalý guvernér amerického Fedu Alan Greenspan dával světu často prázdné přísliby finanční pomoci, volnější monetární politiky a dalších podobných „neřešení“. Jeden z jeho mylných výroků je ale vytrvalejší než ostatní: „Je velmi obtížné jasně rozpoznat bublinu, dokud již není příliš pozdě.“ V tom se ale mýlil. Bublinu rozeznat lze, ačkoli není úplně jednoduché říci, kdy praskne.
Ve svém projevu na jednání v Jackson Hole v roce 2002 nazvaném „Ekonomická volatilita“ Greenspan prohlásil: „Ve Fedu jsme sledovali celou řadu věcí spojených s bublinami aktiv, např. nárůst cen aktiv na neudržitelnou úroveň. S vývojem situace jsme však zjistili, že i přes naše podezření je velmi obtížné jasně rozpoznat bublinu, dokud není pozdě: tedy dokud nepraskne a tím nepotvrdí svou existenci“.
Bubliny identifikujeme u dluhopisů, akcií, nemovitostí či kryptoměn, u komodit nikoliv
Podle Greenspana je tak bubliny velmi těžké poznat. Není tomu tak. Anders Nysteen, makroanalytik Saxo Bank napsal krátký úvod do základní matematiky bublin: definujeme je jako situaci, kdy ceny rostou super-exponenciálně. Netvrdíme, že víme, kdy současné bubliny prasknou. Můžeme však identifikovat místa, kde existují, a podle nás právě teď existuje celá řada bublin. Vidíme je na trhu s dluhopisy, u akcií, soukromého i rizikového kapitálu, nemovitostí a samozřejmě u kryptoměn. Zajímavé je, že na komoditních trzích nevidíme bubliny vůbec žádné.
Nejviditelnější je v tuto chvíli krypto bublina, a to díky vysoké volatilitě a výsledkům v roce 2017. Nenechte se ale zmýlit a nevěřte, že by ostatní aktiva bubliny nevytvářela. Délka a rozsah některých z těchto býčích trhů možná právě skrývají skutečnost, jak daleko od fundamentálních ukazatelů tato aktiva utekla. Minulý měsíc například Rakousko vydalo stoleté dluhopisy s kuponem na pouhých 2,1 %, které ztratí téměř polovinu své hodnoty, pokud úrokové sazby vzrostou o procento či víc. Nedávno společnost Kodak vyskočila o 117 % po oznámení, že zahájí prvotní nabídku vlastní digitální měny s cílem získat kapitál.
Očekávaný růst EBITDA v roce 2018 u indexu S&P 500 je 19 procent
Honba za výnosy pokračuje, zatímco představitelé centrálních bank podpořeni pokračující neschopností politiků prosadit skutečné reformy, zavírají oči a doufají v lepší příští. Na počátku prvního čtvrtletí roku 2018 je svět opět plný naděje, která má jen málo společného se skutečností. Očekávaný růst EBITDA v roce 2018 u indexu S&P 500 je 19 % (ve srovnání s rekordním poklesem o 17,5 % v devadesátých letech minulého století). Fed slíbil tři a více zvýšení úrokových sazeb, což trh s dluhopisy nijak nevzrušilo. Úvěrové spready zde nadále dosahují nových minim a deseti a třicetileté americké dluhopisy rostou nesmírně pomalým tempem. Přesto je tu několik zajímavých bodů k povšimnutí.
Normalizace politik centrálních bank
Centrální banky po celém světě nyní následují Fed a snaží se normalizovat svou politiku. Od začátku roku jsou Evropská centrální banka (ECB) i Bank of Japan (BoJ) výrazně optimističtější, pokud jde o vyhlídky do budoucnosti – dokonce natolik, že uvažují o dalším omezování kvantitativního uvolňování nad rámec současných kroků k normalizaci. Mluvíme o podpoře zpomalení ekonomiky ze strany BoJ ve čtvrtém čtvrtletí a o snížení nákupu aktiv ze 60 mld. EUR na 30 mld. EUR/měsíc, které oznámila ECB.
Jde o nový vývoj, který však široká aktiva, jako jsou burzy a soukromý kapitál, ignorují. Kurzy EUR/USD a USD/JPY však na zprávy zareagovaly a JPY i EUR jsou mnohem výš, než by si trh na začátku ledna vsadil. Pro mě osobně to představuje první varovný signál. Druhým varovným signálem, na který se zaměřujeme dlouhodobě, je pokračující zpomalování úvěrového impulsu, nebo také „rychlost, s jakou se změny mění“ na úvěrovém trhu.
Daňová reforma v USA pomůže pouze horní 0,1 %
Odhadujeme, že globální růst se ve druhém až čtvrtém čtvrtletí letošního roku výrazně zpomalí, což otevře dveře pro Fed, který povolí svou přísnější politiku a vystřelí slabý dolar ještě níž, zatímco svět bude opět zklamán vidinami vývoje růstu ovlivněnými daňovou reformou ve Spojených státech (která pomůže pouze horní 0,1 %). Navíc dojde ke kolapsu tzv. synchronizovaného růstu, který jen zastírá skutečnost, že probíhají nulové reformy a nedochází k žádným strukturálním změnám.
Naděje nemůže navěky nahradit skutečnost
K čemu ovšem samozřejmě dochází, je téměř nekonečná lačnost vyživovaná nízkými úrokovými sazbami a neustálým překrucováním údajů tak, aby popisovaly realitu v souladu s Greenspanovými tvrzeními o bublinách. Pokud není možné předpovědět bubliny, není důvod je hledat, že? Chyba. Je na čase promluvit si o tom, jak bubliny vznikají a nejen jak končí. Že volatilita samotná k vyšší volatilitě nevede, ale vyšší inflační očekávání, nárůst fiskálního schodku, korelace mezi třídami aktiv a zpřísňování monetární politiky k ní každopádně vede. Máme obavu, že až se rozplyne zvířený prach, rok 2018 bude o tom, jak naděje nemůže navěky nahradit skutečnost.
Autorem textu je hlavní ekonom Saxo Bank Steen Jakobsen