V noci z úterý na středu proběhlo zasedání japonské centrální banky Bank of Japan. Během něho bylo rozhodnuto o ponechání programu kvantitativního uvolňování na současné úrovni. Japonská monetární autorita tak nadále zůstává u ročního plánu nákupu státních dluhopisů a rizikových aktiv o hodnotě 80 bilionů jenů.
Podle informací agentury Bloomberg všech 35 dotázaných ekonomů očekávalo, že současná podoba monetární politiky země vycházejícího slunce zůstane beze změny. Ohledně nadcházejících měsíců se však jejich shoda silně rozchází. Někteří z nich jsou totiž přesvědčeni, že lednové snížení výhledu japonské inflace z původních 1,7 % na 1 %, donutí Bank of Japan k dalšímu neohlášenému navýšení nákupu vybraných aktiv.
Bank of Japan snížila výhled pro inflaci pro rok od dubna na 1 z 1,7 %
„Jak se zdá, tak Bank of Japan není zcela přesvědčena o zahájení silné ekonomické obnovy,“ řekl pro server CNBC Marcel Thieliant, ekonom z Capital Economics specializující se na Japonsko. I on patří mezi ty, kteří věří v blížící se preventivní monetární stimul.
Samo hlasování japonské centrální banky dopadlo 8:1 ve prospěch stavu beze změny. „Členové rady sice zlepšili své odhady ohledně růstu průmyslové produkce a exportu, avšak také vyjádřili své zklamání z výsledku anualizovaného růstu hrubého domácího produktu za čtvrté čtvrtletí,“ řekl Thieliant. Pondělní data ukázala, že v posledním loňském kvartálu rostla japonská ekonomika tempem 2,2 %. Japonsko se tak dostalo z recese, avšak očekávání růstu na 3,7 % nebyla vyplněna.
Japonsko se koncem roku vymanilo z recese
Jedním z hlavních argumentů, proč by banka mohla přistoupit k dalšímu stimulu, zůstává i nadále propad cen ropy. Ta, i přes zvrat posledních několika dní, je stále o polovinu levnější, než byla v červnu 2014. Japonská spotřebitelská inflace, očištěná o loňské zavedení daně z obratu, což je ta, kterou se BoJ drží při sledování svého cíle, skončila v říjnu minulého roku na 0,5 %. Při dosavadním tempu růstu cen to však jistě nebude stačit k dosažení stanoveného cíle 2 % do března 2016.
„Zdá se, že centrální banka považuje nadále trvající pokles cen za dočasný fenomén,“ řekl ekonom z Credit Suisse Hiromichi Shirakawa. „My jsme však přesvědčeni, že je nevyhnutelné, aby Bank of Japan provedla další uvolnění měnové politiky a to zhruba někdy na podzim letošního roku.“ Potvrzuje to i Daisuke Nomoto, portfolio manažer z Columbia Management Investment. „Klesající cena ropy může do července stáhnout spotřebitelskou inflaci až na nulu. To se však dozvíme se zpožděním až v srpnu, tedy v době kdy si Liberální demokratická strana bude volit svého prezidenta.“
Nejistota ohledně vývoje japonské cenové hladiny trápí i nejvyšší vládní představitele. Kozo Yamamotu, člen Liberální demokratické strany a blízký poradce premiéra Abého, se nechal slyšet, že Bank of Japan by měla mít zákonem zakázáno jakkoliv se vzdalovat od svého 2% cíle.
„Pokud bude v čele centrální banky stát Haruhiko Kuroda , je vše v pořádku. Obáváme se však, že v budoucnu by se mohla Bank of Japan vrátit ke svému starému stylu provádění monetární politiky,“ řekl pro server CNBC zákonodárce. „Proto bychom rádi provedli potřebné změny, které by institucionalizovaly prováděnou inflační politiku.“ Yamamoto tímto vzkazem reaguje na politiku, kterou japonská centrální banka praktikovala během devadesátých let minulého století a která vyústila v období dvě dekády trvající deflace.
A co na to Nikkei?
Japonský akciový index Nikkei si už od začátku roku připsal k dobru více jak 4,5 %. V říjnu, kdy Bank of Japan ohlásila navýšení objemu QE, index nejprve klesal až do poloviny měsíce, poté však následoval odraz, který dneškem končí v plusu na úrovni 13 %.
V rámci programu kvantitativního uvolňování nakupuje Bank of Japan jednak státní dluhopisu, ale taktéž i burzovně obchodované fondy (ETF), aktivy zajištěné cenné papíry a tzv. J-Reits, což jsou cenné papíry navázané na realitní trh, buďto přímo na majetek či na poskytnuté hypotéky.
Vzhledem k tomu, že nevětší podíl představují státní dluhopisy, dostaly se výnosy těchto instrumentů začátkem roku 2015 na svá rekordní minima na úrovni 0,2 %. Díky takto mizivému výnosu se někteří hráči rozhodli změnit svou dosavadní strategii a vyměnit státní dluhopisy za jiná rizikovější aktiva s vyšším potenciálem budoucího výnosu.
Jedním ze zmiňovaných hráčů je japonský vládní penzijní fond (Government Pension Investment Fund, GPIF), který následují i další fondy tohoto typu. Dle dat agentury Bloomberg jen za prosinec minulého roku prodaly tyto instituce dluhopisy o hodnotě 1,05 bilionu jenů. Fondy se rozhodly omezit svou expozici na státním dluhovém trhu o polovinu a směřovat své zdroje jednak do zahraničních dluhových instrumentů, ale především pak na japonský akciový trh.
Způsobí japonská „velryba“ tsunami na dluhopisových trzích?
Obdobně se zachoval i japonský státní konglomerát Japan Post Holdings, který ve svém portfoliu hned po Bank of Japan drží druhý největší objem vládních dluhopisů. Podle dat agentury Bloomberg rozprodala společnost provozující poštovní síť, jednu z celosvětově největších bank i největší japonskou pojišťovnu za období od března do prosince 2014 bondy o hodnotě 20 bilionů jenů. „S tím, jak se společnost Japan Post připravuje na svou primární emisi akcií, přišla i změna v investiční strategii. Od dluhopisů se přesunuje do rizikovější oblasti, jako jsou akcie či fúze a akvizice,“ řekl Yunosuke Ikeda, stratég z Nomura Holdings.
Pokud by se tedy Bank of Japan rozhodla ještě navýšit objem pravidelně nakupovaných aktiv, vedlo by to bezpochyby k dalšímu snížení výnosů státních dluhopisů. Vzhledem k jejich současné úrovni by se některé z nich mohly zařadit po bok vybraných švýcarských či německých bondů se záporným výnosem. Jestliže by zároveň přetrval i trend, kdy se investoři odvrací od japonských bezrizikových aktiv směrem k těm rizikovějším, například k akciím, pravděpodobně by tento pozitivní sentiment podpořil i růst akciového indexu Nikkei. Samozřejmě za předpokladu, že by se investoři nerozhodli směřovat většinu svého kapitálu do zahraničí.
