Dolar proti euru rozšiřuje zisky a posouvá se pod hranici 1,1600 EURUSD. Silný dolar potápí procyklické měny a měny regionu. Koruna oslabuje nad 25,70 za euro.

Čekají Nigérii světlejší zítřky?

Již se toho hodně napsalo o ropných státech, jako jsou Saudská Arábie nebo Rusko, a jaká je jejich situace s ohledem na propad cen ropy. Tento článek ale nabídne pohled na jinou na ropě závislou ekonomiku. Jedná se o největšího afrického producenta černého zlata – Nigérii.

Tato osmá nejlidnatější země na světě s více než 177 miliony obyvatel je pátým největším světovým exportérem ropy. Denní těžba této strategické suroviny přesahuje dva miliony barelů. Zajímavostí je, že asi 60 % všech ropných polí má pod palcem holandská společnost Royal Dutch Shell.

Historie těžby ropy si v Nigérii vybrala svou daň v podobě tisíců lidských životů kvůli politice tehdejší vojenské vlády. Royal Dutch Shell se s pozůstalými obětí sice mimosoudně finančně vyrovnala, nicméně toto finanční vyrovnání nesmaže kaňku, kterou zmařené lidské životy po sobě zanechaly.

Export komodit, především ropy a zemního plynu, je hlavním tahounem růstu hrubého domácího produktu. Celkem 43 % nigerijského exportu směřovalo v roce 2014 do Evropy, 29 % do Asie, 13 % do Ameriky a až následně 12 % do Afriky.

Bank of America: Levná ropa ukončí štědrost v Saúdské Arábii

Hrubý domácí produkt Nigérie se ještě v roce 2014 každé čtvrtletí zvyšoval meziročně o více než 6 %. S propadem cen ropy ale přišlo i prudké zpomalení hospodářství. Meziroční růst o 2,84 % za třetí kvartál roku 2015, kterému předcházel 2,35 % růst ve druhém čtvrtletí, svědčí o tom, že i na Nigérii těžce dolehl ropný cenový střemhlavý pád.

Ropný cenový kolaps zasáhl samozřejmě také nigerijskou měnu – nigerijskou nairu (NGN). Ještě v říjnu roku 2014 byl jeden americký dolar k dostání za 165 NGN, poté přišel prudký pád nigerijské měny až k dvěma stům nairům za dolar. Jedná se tak o více než 20 % propad za pouhé tři měsíce. Nigerijská centrální banka na tento pád reagovala fixací domácí měny vůči dolaru na úrovni 198 NGN za dolar. Od 18. února minulého roku je tudíž nigerijská měna vázána na americkou měnu a devizové rezervy se této největší africké ekonomice smrskly za poslední rok o více než 27 %.  

I přes negativní důsledky ropného propadu zůstávají dlouhodobé ekonomické vyhlídky Nigérie pozitivní. Od 29. května 2015 má navíc Nigérie nového prezidenta Muhammadu Buhariho, který převzal kontrolu nad ministerstvem ropy a rozdělil státní ropnou společnost NNPC na dvě. Chtěl tak omezit korupci, která je v tomto klíčovém odvětví zakořeněná, a dostál tak svým slibům. Nigérie ztrácí díky korupci okolo 400 tisíc barelů ropy denně. Jedná se tudíž o značnou část nigerijské produkce, která aktuálně činí asi dva a čtvrt milionu barelů za den.

Každá vláda souhlasí s tím, že diverzifikace nigerijské ekonomiky, tudíž snížení závislosti na vývozu ropy, je klíčovou věcí. Bohužel dosavadní nigerijské vlády pro to zatím neudělaly příliš. Proto se nyní optimistické zraky upírají na nového prezidenta Muhammadu Buhariho, který postavil svou vládu na boji s korupcí a na změně kurzu nigerijské ekonomiky, která by se měla více soustředit na opravdu rostoucí odvětví, jako jsou zemědělství nebo sektor služeb.

Ceny ropy propadly na nové 11leté dno

 

Newsletter