Americký bankovní sektor je jednou z oblastí, kde investoři letos očekávají navýšení dividend. Nedávné události, zahrnující i propastný pád ropy, však tato očekávání, zdá se, zmaří.
Velké banky již dnes drží mnohem větší množství kapitálu, než vyžadují požadavky amerických regulačních úřadů. S tím, jak se blíží zveřejnění hospodářských výsledků bank, jako je JP Morgan či Wells Fargo, by investoři mohli zjistit, že tento polštář byl během posledních třech měsíců navýšen na vyšší úroveň, než která byla nastavena až pro rok 2018.
Naděje, že by část tohoto kapitálu mohla skončit v kapsách investorů jakožto vyšší dividenda, je ale zřejmě předčasná. Banky se totiž potýkají s problémem nárůstu objemu nesplacených úvěrů, především z oblasti energetických společností. K dobru nepřispívá ani vyšší volatilita trhů, která automaticky zvyšuje riziko bankovních aktiv. Analytici jsou přesvědčeni, že za těchto podmínek budou regulátoři mnohem neúprosnější, co se týče stanovení letošních dividend a odkupů jednotlivých akcií.
Nemožnost bank navýšit dividendy či zpětně odkoupit své akcie je prozatím nejaktuálnějším problémem investorů zaměřujících se na bankovní sektor. Od doby finanční krize v roce 2008 si tento segment prošel řadou významných reforem a omezujících opatření, která silně ovlivnila manévrující prostor bankovních domů. Z investorského hlediska jsou teď nejvíce nežádoucí právní spory, v jejichž rámci jsou banky nuceny vyplácet horentní vyrovnání, která pak snižují jejich celkové příjmy.
V současnosti jsou jak dividendy, tak i zpětné odkupy bankovního sektoru mnohem nižší, než byly v předkrizové době. Podle analytiků z Credit Suisse vyplácely velké banky v období mezi 1999 a 2006 přibližně tři čtvrtiny svých příjmů. Dnes už je to pouze necelá polovina.
Pokles tohoto poměru začal už v roce 2009, kdy regulátoři začali dohlížet na výplatu dividend. Federální rezervní systém nechtěl, aby se opakovala situace z let 2007 a 2008, kdy banky vyplácely mnohem více, než samy vydělaly. Snižování dividend během těžkých časů je ale pro banky vysoce nežádoucí. Investoři to totiž mohou vnímat jako důkaz toho, že se jednotlivé instituce nachází v problémech.
Banky už svůj požadavek ohledně velikosti letošních dividend předaly k projednání. Teď už jen vyčkávají, jak se k němu vyjádří příslušný posuzovací orgán Fedu. „Banky jsou nastaveny tak, aby mohly vyplácet mnohem víc. A přesně to i udělají, jen pouze nevíme, kdy to bude,“ řekl Tony Scherrer, ředitel výzkumu společnosti Smead Capital Management. Rozhodnutí o letošních dividendách se dozvíme už během března. Analytici však věří, že konečný verdikt investory nepotěší. Odhaduje se, že největší zklamání zažijí držitelé akcií Citigroup. Ta od doby krize vyplatila svým investorům tu nejnižší dividendu ze všech, a to na úrovni 1 % z celkového zisku za rok 2013, uvedl server CNBC.
Bankovní sektor bude rovněž zasažen, pokud se objeví větší množství nesplacených úvěrů. Od doby krize se jejich počet výrazně snížil, především v oblasti komerčních půjček. Tento fakt by mohl regulátory částečně „obměkčit“, avšak to by se nesměl objevit problém v podobně pádu cen ropy. Ten nejvíce zatěžuje americký energetický sektor, který se tak začíná potýkat se silnými ztrátami. Ty, pokud by měly dlouhodobé trvání, by mohly zapříčinit zvýšení počtu úvěrových defaultů v rámci daného odvětví.
Dalším problémovým aspektem je vyšší volatilita. Od začátku roku 2013 a během 2014 se rozpětí intradenního obchodování indexu S&P 500 pohybovalo na úrovni 15 bodů. Během posledních tří týdnů se však zvětšilo na 25 b. Obdobně je tomu i na trhu dluhopisů, kde během posledních několika měsíců klesly výnosy na téměř rekordní úrovně.
Oba tyto aspekty budou mít velký vliv na rozhodování regulatorního orgánu. Fed posuzuje „zabezpečení“ bank podle kapitálového polštáře, který je vztažen vůči hodnotě rizikově vážených aktiv. Pokud by došlo k razantnímu nárůstu nesplacených úvěrů dohromady s dalším zvýšením volatility, banky by musely svůj kapitál přizpůsobit těmto událostem namísto toho, aby ho použily v rámci své dividendové politiky.
