Ceny průmyslových výrobců za sebou mají rok dramatického poklesu, nejstrmějšího v dějinách České republiky. Za celý rok 2015 se propadly o 3,2 procenta, což je ještě o desetinu procentního bodu hlubší pokles než v roce 2009, který byl poznamenán tehdy právě probíhající globální finanční krizí.
V prosinci 2015 klesly ceny průmyslových výrobců meziměsíčně o 0,4 procenta. Meziročně byly o 2,9 procenta nižší. Za celý rok 2015 poklesly o 3,2 procenta.
V samotném prosinci klesaly ceny průmyslových výrobců meziročně šestnáctý měsíc v řadě. Hloubka poklesu se však zmírňuje. Důvodem je určité ztlumení deflačního dopadu levné ropy a pohonných hmot, které plyne z postupného odeznívání silného meziročního efektu.
Lze předpokládat, že tlaky na pokles cen v průmyslu neustanou ani v nejbližší době. Nejde pouze o zlevňující ropu, ale také o ekonomický útlum Číny. Ve svém spojení přispějí tyto faktory k tomu, že se ceny průmyslových výrobců v ČR udrží v nadcházejících měsících poměrně hluboce v deflačním pásmu.
Deflační tlaky v průmyslu a jejich důsledky jsou nepochybně jedním z faktorů, který Českou národní banku přiměl k posunutí předpokládaného ukončení intervenčního režimu na přelom let 2016 a 2017. Letos lze čekat jejich zmírnění, až se naplno projeví odeznění efektu levné ropy. Pokračující ekonomický růst spojený s citelnějším růstem mezd budou dalšími faktory, které přispějí k oslabení deflačních tlaků v průmyslu.
Česká národní banka tak i proto na svém nejbližším zasedání ponechá úrokové sazby na stávající úrovni. Stejně tak bude i nadále deklarovat svůj úmysl opustit intervenční režim nejpravděpodobněji na přelomu let 2016 a 2017. Je ovšem možné, že ČNB ve svém komentáři k měnovému rozhodnutí akcentuje možnost redukce svých úrokových sazeb do záporného pásma. Zatím by však mělo zůstat jen u této slovní intervence. Hovoří pro to třeba úroveň takzvané jádrové v inflace – tedy korigované inflace bez pohonných hmot –, která v prosinci odpovídala hodnotě 1,4 procenta. To je nejvyšší úroveň od roku 2008. Takováto úroveň jádrové inflace není důvodem pro další nekonvenční měnověpolitické opatření. Navzdory tomu, že ceny průmyslových výrobců jsou hluboko v deflačním pásmu a navzdory tomu, že obecná inflace poměrně výrazně zaostává za předpokladem ČNB z aktuální prognózy.
