Oproti konsensu trhu horší výsledek amerického HDP za 2Q podpořil výprodejní tlaky na dolaru. Dolarový index klesl pod 92 bodů, proti euru se kurz posunul k 1,1880 EURUSD. Měny regionu drží zisky. Koruna se obchoduje nad hranicí 25,50 za euro.

Češi: Akcie jim nevoní, ale umění milují

Češi se stále více zajímají o investice do umění. Objemy nakoupených obrazů i dalších uměleckých artefaktů rok od roku stoupají. Ale stále se na investičním trhu jedná o minoritní komoditu. Přitom investice v tomto segmentu přinášejí řadu výhod a jsou, na rozdíl třeba od akcií, v dlouhodobém horizontu mnohem stabilnější.

Ještě před několika lety u nás nakupovali umění především ti nejbohatší. Dnes se stávají umělecká díla atraktivní i pro širší skupinu investorů. Nicméně nesmíme zapomínat na to, že tento způsob investování je něco jiného než investice do akcií, obligací nebo dluhopisů. Výraznou úlohu tu hrají osobní vkus a emoce, protože obchodování s uměním je mimo jiné také o vnímání krásy a našem vztahu k této hodnotě.

Investice nejen pro naše děti

Za posledních 25 let prošel tuzemský trh s uměním poměrně bouřlivým vývojem. Pomalý nástup začal na počátku 90. let. V polovině této dekády se začal tříbit vkus klientely, kterou tehdy tvořila v podstatě desítka nejbohatších Čechů. Dnes je situace jiná, přibylo investorů a vedle uměleckých artefaktů za miliony jsou objektem zájmu často i díla za nižší ceny.

Důvodem je mimo jiné i to, že Češi pochopili, že do umění se vyplatí investovat. Jeho hodnota neklesá, naopak většinou roste rok od roku, třeba v případě některých uměleckých děl například mladých progresivních autorů to může být ročně až o třetinu ceny, za kterou bylo dílo koupeno. Investovat do uměleckých děl se vyplatí především dlouhodobě, alespoň na 10 až 20 let. V podstatě takovouto investici zhodnotí až naše děti. Nicméně trh s uměním je stále dynamičtější a zajímavého zhodnocení investice do umění lze při správném výběru autora a konkrétního díla dosáhnout i ve střednědobém horizontu řekněme pěti let.

V tradičním pojetí investování do umění je investor většinou sběratel, proto je pro něj zakoupené dílo spojené s jeho estetickou hodnotou. I proto by se tímto tradičním směrem neměl vydávat ten, kdo chce jenom vydělat peníze. Investoři kupující obrazy nebo starožitnosti víceméně počítají s tím, že jim tyto předměty zůstanou a možnost, že na nich jednou vydělají, hraje v jejich volbě vedlejší roli.

Stále více se však prosazuje pružnější a dynamičtější přístup k investování do umění a perioda očekávaného zhodnocení investice se zkracuje.

Globální burza ARTSTAQ pomůže českému modernímu umění

Český investor je jiný

Ten, kdo začne do umění investovat, by měl mít nejen chuť a základní kapitál. Měl by se hlavně zamyslet nad tím, zda je schopen se na poměrně složitém a neustále se proměňujícím trhu orientovat. Pokud tomu tak není, měl by si najít důvěryhodného poradce, který bude znalý nejen finančních záležitostí, ale bude se také dobře orientovat v oboru a bude mít solidní znalosti dějin umění a tvorby starých i současných mistrů. Lze také zvolit vhodnou formu kolektivního investování, kde znalosti v oblasti investování do umění, odborná péče a profesionalita jsou zajištěny.

Český trh s uměleckými předměty je do jisté míry odlišný než ten na západě Evropy. Češi jsou stále spíše konzervativní a nakupují nejraději díla prověřených umělců z prvorepublikové a těsně poválečné éry: stálicemi už delší čas zůstávají jména jako Josef Čapek, František Kupka, Toyen nebo Jan Zrzavý. Ale portfolio těchto autorů není neomezené, takže se mezi žádanými autory stále častěji objevují rovněž tvůrci z počátku 20. století jako Jan Preisler, Antonín Slavíček nebo Václav Radimský. V posledních letech stoupá rovněž poptávka po autorech tvořících na sklonku 20. století, většinou jde o prověřená jména jako Karel Malich, Stanislav Kolíbal nebo Adriena Šimotová. Tuzemské investory prakticky nezajímají staří mistři a zahraniční umělci, nemají valný zájem ani o starý čínský porcelán nebo historický francouzský nábytek, které jsou v zahraničí dlouhodobě žádané.

Kdy, kde a co – užitečné tipy

  • Kvalitní díla nenabízejí jenom galerie v Praze nebo v dalších velkých městech. V regionálních galeriích lze narazit na zajímavé kousky a určitě se vyplatí sledovat je, zvláště pro menší a střední investory. V regionech také lze narazit na řadu mladých umělců, kteří před s sebou mají slibnou budoucnost.
  • Zahraniční milovníci a znalci umění už dávno pochopili, že mezi výhodné investice rozhodně patří české moderní umělecké sklo. Tento trend se postupně dostává i k nám, ale opět se tu projevuje jistý tradicionalismus: nakupují se hlavně díla prověřených jmen, například Františka Víznera, Stanislava Libenského nebo Jaroslavy Brychtové.
  • V době ekonomických krizí a výkyvů lze narazit na velmi zajímavé kousky, protože leckdo je přinucen rozprodávat svoje sbírky. Na druhou stranu právě alternativní investice typu umělecké předměty, fotografie nebo značková vína a destiláty se ukazují v těchto neklidných časech jako výborně uložené peníze.
  • Umělecké galerie nejsou jediným místem, kde lze narazit na kvalitní umělecká díla. Část investorů nakupuje přímo v ateliérech současných autorů a pátrá také ve sběratelských pozůstalostech.
  • Český tradicionalismus se projevuje i v tom, že se nejvíce kupují obrazy a nově také umělecké  sklo. Méně žádané jsou plastiky a minimální zájem je o grafiky, linoryty a další „papírové“ segmenty. Ale právě proto je zde možné narazit na díla známých autorů nabízená vysloveně pod cenou. Odborníci jsou navíc přesvědčeni, že v budoucích letech bude hodnota těchto děl výrazně stoupat.
  • Zvláštním segmentem na trhu s uměním jsou starožitnosti. Objem jejich prodejů rok od roku stoupá, a zatímco ještě před několika lety byl velmi žádaný starožitný nábytek, nyní jsou nejžádanějšími komoditami šperky a zlaté historické mince. Investoři v nich spatřují příjemnou možnost, jak diverzifikovat své portfolio, uložit peníze do alternativních položek a zároveň si koupit něco pro radost.

Newsletter