Česká ekonomika rostla v úvodu roku ještě silněji, než uváděl před dvěma týdny zveřejněný první odhad statistiků. Obavy z revize vysokého čísla k horšímu padly a ČSÚ dnes znovu příjemně překvapil. Tuzemský hrubý domácí produkt od ledna do března vzrostl o 3,1 % v mezikvartálním srovnání, to je o tři desetiny procenta výš oproti původnímu odhadu. Na výrazně dobrý údaj zareagovala česká koruna, která rychle posílila vůči euru pod 27,40 až na 27,3913 koruny za euro.
V meziroční bilanci česká ekonomika byla v první čtvrtině roku o 4,2 % silnější. I tento údaj je tak tři desetiny procenta nad prvním odhadem.
„Lev se probudil. Růst můžeme nejrychleji za osm let“
V případě meziročního výsledku jde o největší růst od čtvrtého čtvrtletí 2007, kdy ekonomika rostla meziročně o 5,3 procenta. Na výrazný mezičtvrtletní růst HDP měl vliv vysoký růst hrubé přidané hodnoty a nerovnoměrný výběr spotřební daně z tabákových výrobků, který ovlivnil srovnávací základnu v roce 2014, uvedl ČSÚ. Hrubá přidaná hodnota (HPH), vyjadřující rozdíl mezi hodnotou výroby a služeb a náklady na jejich produkci, se zvýšila meziročně o 3,8 % a mezičtvrtletně o 1,6 %.
Příznivý hospodářský vývoj se projevil napříč celou tuzemskou ekonomikou. Zpracovatelský průmysl vzrostl meziročně o 6,8 % a v porovnání s posledním čtvrtletím loňského roku o 3,7 %. Meziroční růst stavebnictví dosáhl tempa 2,6 %. Meziročně rostla i většina odvětví služeb.
Na straně poptávky byl růst HDP tažen jak domácími, tak zahraničními faktory. Trend posilování domácí poptávky, započatý v roce 2014, pokračoval i v 1. čtvrtletí a významně předstihl vliv poptávky zahraniční. Vedle rostoucí spotřeby domácností přispěly výrazně k růstu HDP i investiční aktivity, podpořené tvorbou zásob souvisejících s výrobními aktivitami. Příspěvek zahraničního obchodu se relativně snížil, byl však i nadále pozitivní.
Výdaje na konečnou spotřebu vzrostly meziročně o 2,6 %. Výdaje na konečnou spotřebu domácností se meziročně zvýšily o 3,0 %. Stejně jako v předchozím roce nejvýrazněji rostly výdaje na předměty dlouhodobé spotřeby, což bylo v 1. čtvrtletí letošního roku doprovázeno i vyšším růstem ostatních výdajů. Mezičtvrtletně se výdaje domácností zvýšily o 0,9 %. Výdaje na konečnou spotřebu vládních institucí byly meziročně vyšší o 1,5 %, mezičtvrtletně však poklesly o 3,9 %.
Tvorba kapitálu meziročně vzrostla o 11,7 %, a je nejvýznamnějším poptávkovým faktorem růstu. Tvorba fixního kapitálu byla vyšší meziročně o 3,2 % a mezičtvrtletně o 0,2 %. Na meziročním růstu fixního kapitálu se podílely zejména investice do dopravních prostředků, zařízení a také do budov a staveb. Změna zásob (neočištěná o sezónní vlivy) se v 1. čtvrtletí letošního roku vyvíjela odlišně než ve stejném období roku 2014, kdy zásoby značně poklesly. V 1. čtvrtletí výrazně rostly zásoby nedokončené výroby, zásoby materiálu se téměř nezměnily.
Saldo zahraničního obchodu v běžných cenách bylo v 1. čtvrtletí meziročně stabilní a zahraniční poptávka i nadále přispívala k růstu HDP. Vývoz, který vzrostl o 7,7 %, byl tažen zejména dopravními prostředky, elektrickými a optickými přístroji. Na růstu dovozu o 9 % se významně podílely stroje a zařízení a rovněž subdodávky pro automobilový průmysl a výrobu elektrických přístrojů a zařízení.
Rychlejší hospodářský růst se pozitivně promítl i na trhu práce. V 1. čtvrtletí v pojetí národních účtů bylo zaměstnáno v průměru 5 158 tisíc osob, což představuje meziroční růst o 1,1 % a mezičtvrtletní o 0,7 %.
