Tuzemská ekonomika rostla ve druhém čtvrtletí letošního roku podle zpřesněného odhadu ČSÚ mezikvartálně o rovné procento, meziročně o 4,4 procenta. Proti prvnímu čtvrtletí to znamená ještě optimističtější číslo proti prvnímu odhadu +0,9 %, který sám o sobě byl výrazným překvapením. Ekonomové totiž počítali s poklesem o 0,2 %. Česká koruna se v reakci na údaj o HDP posouvá blíže kurzovému závazku ČNB a obchoduje u 27,06 EURCZK. Hlavní ekonom skupiny Roklen Lukáš Kovanda upozorňuje, že česká ekonomika je druhou nejrychleji rostoucí v EU a třetí mezi zeměmi OECD.
Hrubá přidaná hodnota (HPH) se podle ČSÚ zvýšila meziročně o 3,8 % a mezičtvrtletně o 0,9 %. „Hospodářský růst byl rovnoměrněji rozprostřen mezi všechna odvětví tuzemské ekonomiky. Zpracovatelský průmysl vzrostl meziročně o 7,0 % a v porovnání s prvním čtvrtletím letošního roku o 1,1 %. Meziroční růst stavebnictví dosáhl tempa 3,1 %. Výraznějším tempem rostla i všechna odvětví služeb. Obchod, doprava a ubytování se zvýšily meziročně o 2,8 %, informační a komunikační činnosti o 4,4 % a profesní, vědecké, technické a administrativní činnosti o 5,9 %,“ uvedl ČSÚ.
Česká ekonomika raketově roste. Robustní, zní z ČNB
Na straně poptávky posiluje vliv tvorby kapitálu podporovaný rostoucí spotřebou domácností. „Mezičtvrtletní růst HDP byl z jedné třetiny tažen spotřebou domácností a ze dvou třetin investičními aktivitami. Meziročně byl příspěvek k růstu HDP rozložen rovnoměrněji a k růstu přispíval i zahraniční obchod,“ shrnula zpráva statistiků.
Výdaje na konečnou spotřebu domácností se meziročně zvýšily o 3,1 %. Podobně jako v předchozím čtvrtletí rostly výdaje na zboží dlouhodobé i krátkodobé spotřeby, stejně tak i služby. Mezičtvrtletně se spotřeba domácností zvýšila o 0,7 %. Výdaje na konečnou spotřebu vládních institucí byly meziročně vyšší o 2,5 % a mezičtvrtletně o 0,5 %.
Investiční aktivita ve druhém čtvrtletí výrazně vzrostla. Tvorba fixního kapitálu byla vyšší meziročně o 5,9 % a mezičtvrtletně o 3,5 %. Na meziročním růstu fixního kapitálu se podílely zejména investice do staveb a infrastruktury, nicméně významně rostly i investice do strojů a zařízení. Změna zásob byla stejně jako v posledních čtvrtletích ovlivněna hlavně rostoucími zásobami materiálu a nedokončené výroby.
„Nepotvrzují se prognózy, že míra růstu bude po prvním odhadu výrazně revidována směrem dolů. Naopak, detailnější čísla ke struktuře růstu naznačují vysoce příznivý charakter současného růstu. Ten je totiž rozprostřen poměrně rovnoměrně mezi všechna odvětví ekonomiky. Vysoký růst navíc vykazuje i takzvaná hrubá přidaná hodnota, což je ukazatel, který méně podléhá zkreslení způsobenému některými přechodnými a jednorázovými vlivy, například efektem daňových změn. Česká republika je tak podle v tuto chvíli dostupných dat za 2. čtvrtletí nejrychleji rostoucí ekonomikou v Evropské unii v meziročním vyjádření. Mezi zeměmi OECD pak vykazuje třetí nejlepší výsledek, po rozvíjejících se ekonomikách Číny a Indonésie,“ komentuje údaj hlavní ekonom skupiny Roklen Lukáš Kovanda.
Kovanda: Zářný růst ekonomiky nese i nepříjemné otázky
Saldo zahraničního obchodu v běžných cenách bylo ve druhém čtvrtletí meziročně stabilní, díky zlepšující se bilanci služeb. Zahraniční poptávka tak byla stále významným faktorem růstu HDP. Vývoz i dovoz rostly téměř shodně, meziročně o 7,0 %, resp. o 7,1 %.
Na růstu vývozu se tradičně nejvíce podílely dopravní prostředky, ale například i elektrická zařízení či pryže a plasty. Růst dovozu byl naopak tažen zejména stroji a elektrickými zařízeními, subdodávkami pro automobilový průmysl či kovodělnými a chemickými výrobky.
Rostoucí ekonomická aktivita se projevila i na trhu práce. Ve druhém čtvrtletí bylo v pojetí národních účtů zaměstnáno v průměru 5 170 tisíc osob, což představuje meziroční růst o 1,4 % a mezičtvrtletní o 0,2 %.
Tip: To nejlepší z Roklenu – Zaregistrujte si zasílání RoklenLetteru zde
