Japonská centrální banka ukončila režim záporných sazeb a cílení výnosové křivky. Kurz jenu oslabil k 150,00 USDJPY. Dolar se obchoduje v zisku pod 1,0870 za euro. Koruna oslabila nad 25,20 za euro.

Česká republika zůstane investičním lákadlem. Nezmění to ani pandemie

Zdroj: Depositphotos

Střední Evropa byla v posledních letech obecně úspěšná v získávání zahraničních investic (foreign direct investment, dále jen „FDI“). Česká republika přitom patřila mezi ty nejúspěšnější v regionu. Podle zdrojů České národní banky se průměrný meziroční růst FDI v České republice v období od 2013 do 2019 pohyboval kolem 6 %, přičemž za rok 2018 dosáhl až dvouciferného čísla. Přestože ještě nejsou k dispozici statistické údaje České národní banky v souvislosti s FDI za rok 2020, bylo zřejmé, že pandemie omezovala jejich tok, když se některé investiční aktivity či plány (a zejména ty zahraniční, obzvlášť ze států mimo Evropskou unii) musely v důsledku pandemie odložit, ne-li zcela zastavit. Zaznamenal jsem několik případů, kdy se rozběhlé investice dostaly do relativně rozvinuté fáze ještě před jarem 2020, ale musely se být pozastaveny z různých důvodů, včetně absence řídících pracovníků zahraničního investora v České republice.

Není pochyb o tom, že pandemie silně zasáhla každodenní život jedinců. Lockdownová opatření změnila naše chování a ve svém důsledku i naše potřeby. V jednotlivých sektorech businessu nebyla situace tak černobílá a vývoj v nich se od sebe hodně lišil. Zatímco během pandemie byly nejvíce zasažené maloobchody, gastronomie, ubytovací služby a turistika (tj. spotřebitelské sektory), posílilo IT, ICT či nákladová přeprava. Na tyto změny budou investoři reagovat (a někteří už reagovali či reagují), což může odstartovat vlnu dalších zahraničních investic.

Vývoj v legislativě a právních regulacích je také často diskutovaným tématem v oblasti zahraničních investic. V květnu 2021 začne v České republice fungovat plošný mechanismus prověření investic, za kterými stojí investoři ze států mimo Evropskou unii. Česká republika tím navázala na politiku Evropské unie a přidala se nejen k celé řadě členských států EU, ale také ke Spojeným státům americkým či Číně. Nový mechanismus stanoví pravidla pro uskutečnění zahraničních investic v České republice a možnost státu prověřit, příp. omezit, zahraniční investice napříč sektory, pokud je dána hrozba bezpečnostních zájmů státu. Dále se někteří evropští poradci domnívají, že komplexní právní úpravy v oblasti evidence skutečných majitelů a daňových otázek mohou snížit atraktivitu investic v Evropské unii. Nepochybně jde o regulace, které zvyšují časovou i nákladovou náročnost zahraničních investic v České republice, v některých případech i znevýhodňují zahraniční investory před českými či evropskými investory. Nejde ale o nepřekonatelné překážky, a neočekávám podstatnou změnu zájmu zahraničních investorů o český trh.

Je možná předčasné psát o „post-pandemickém“ období, kdy pandemie stále řádí v několika částech světa, včetně Evropy, nicméně s lepší dostupností vakcín a uvolňujícími se lockdownovými opatřeními lze očekávat pokračování přílivu zahraničních peněz do České republiky, a to i navzdory změnám v legislativě.

Experti na zahraniční investice v evropském regionu se dlouhodobě shodují, že Česká republika nabízí vedle strategického umístění ve střední Evropě také vzdělanou a schopnou pracovní sílu, ve srovnání se západní Evropou ještě stále relativně levnou, což jsou aspekty, které samotná pandemie nezmění v časovém horizontu několika let. Vzhledem k významu a podílu sekundárního sektoru na české ekonomice jsem toho názoru, že by Česká republika měla nadále propagovat tyto své výhody mezi světové investory a zajistit investice v průmyslu, a tím získat prostředky i know-how nebo zkušenost pro rychlejší implementaci koncepce Průmyslu 4.0, pro který máme kvalitní zázemí i lidské zdroje.

 

Newsletter