Americké výnosy korigují včerejší nárůst. Dolar odevzdává zisky nad 1,0620 za euro. Měny regionu v zisku. Koruna pod 25,35 za euro a pod 23,85 za dolar.

Česká rozpočtová odpovědnost. Ekonomové versus politici

Bouřlivé debaty, hádky, plamenná slova, zpravidla opozičních poslanců. Schvalování zákona o státním rozpočtu vždy vyvolává velké emoce. Nejinak tomu bylo letos. Rozpočet poslanci schválili a prezident Miloš Zeman minulý týden zákon podepsal. Stát tak bude v roce 2020 hospodařit se schodkem 40 miliard korun. To je stejně jako letošní schválený schodek. O rozpočtu se debatovalo také v rámci panelová diskuze, kterou pořádala Česká společnost ekonomická (ČSE). Na narůstající podíl mandatorních a kvazimandatorních výdajů rozpočtu v rozhovoru pro server Roklen24 upozornila předsedkyně Národní rozpočtové rady (NRR) Eva Zamrazilová.

Veřejná diskuze ke státnímu rozpočtu se často točí kolem výši schodku. Proč si myslíte, že tomu tak je? A vnímáte takovou diskuzi jako dostatečnou, nebo by se politici, analytici a i voliči měli více bavit o struktuře rozpočtu?

Eva Zamrazilová: Že se veřejná diskuze často točí kolem výší schodku je poměrně pochopitelné. Jde totiž o snadno představitelný a snadno uchopitelný parametr, který dává základní přehled o krátkodobých výsledcích hospodaření státu i lidem, kteří se jinak veřejnými financemi do hloubky nezabývají. Samozřejmě však platí, že nestačí hodnotit státní rozpočet jen podle výše schodku. Velice důležité je přidat také dlouhodobý pohled, který lépe odhalí například rizika vyplývající z budoucího demografického vývoje.

Neméně podstatné je také posuzování státního rozpočtu podle jeho struktury. Ostatně i já sama ve svých vystoupeních neustále upozorňuji na narůstající podíl mandatorních a kvazimandatorních výdajů, což považuji za negativní jev. Parametrů, podle kterých se dá rozpočet hodnotit, je však mnohem více než jen saldo, struktura nebo časové hledisko. V Národní rozpočtové radě se například zabýváme mimo jiné i procesem tvorby státního rozpočtu, což je rovněž podstatná rovina.

Ekonom Petr Janský z IES FSV UK v panelové diskusi ČSE řekl, že to, co dělá Národní rozpočtová rada v Česku, dělá dobře. Národní ekonomická rada vlády (NERV), která radila ministrům od ledna 2009 do srpna 2013, byla ale mnohem ambicióznější. Janský také připomněl, že v Británii funguje verifikování rozpočtu předloženého ministerstvem financí, což v Česku není nyní možné.
Bývalý viceguvernér Slovenské národní banky a předseda slovenské Rady pre rozpočtovú zodpovednosť Ivan Šramko dodal, že slovenský zákon má podobnou logiku jako ten český, nastavuje ale přísnější pravidla. Klíčové je podle něj nastavení dluhového limitu. Šramko také připomněl, že zákon vyvolal reakci slovenských politiků. „Na Slovensku je klíčová zpráva u dlouhodobé udržitelnosti. Nedá se mluvit o tom, že bychom měli veřejné finance stabilizované,“ míní Šramko.
Člen NRR Jan Pavel dodal, že podobnou radu dnes v regionu nemá jen Polsko. „Do veřejné sféry bychom měli více tlačit víc problém udržitelnosti. Česká republika je na tom nyní dobře, s fiskálním pravidlem nemá problém,“ uvedl Pavel.

 

Jak, hodnotíte způsob, jakým stát spravuje státní dluh? Nenabízí (v době nízkých úrokových sazeb) finanční trhy lepší – levnější – způsob, jak spravovat státní dluh? Patří správa státního dluhu mezi důležité aspekty v otázce udržitelnosti veřejných financí?

Eva Zamrazilová: Ano, z národohospodářského hlediska skutečně období nízkých úrokových sazeb nabízí příležitost, jak zajistit financování státního dluhu za výhodnějších podmínek a na delší dobu než v dobách, kdy byly sazby vyšší. V poslední době sice došlo k mírnému prodloužení průměrné splatnosti státních dluhopisů, já osobně bych byla pro, aby tento trend dál pokračoval a byl ještě výraznější. Správa státního dluhu sice má v současnosti v Česku vzhledem k nízkému podílu dluhu na HDP na dlouhodobou udržitelnost veřejných financí menší dopad než řada jiných složek státního rozpočtu, na druhou stranu lze ale čekat, že její význam v čase poroste s tím, jak bude dluh zejména kvůli stárnutí populace a jeho dopadům na salda penzijního systému v budoucnu narůstat.

Jak hodnotíte dosavadní téměř dva roky v pozici předsedkyně? Podařilo se Vám splnit vše, co jste zamýšlela? Čemu byste se chtěla v budoucnu více věnovat?

Eva Zamrazilová: I při omezených pravomocech, které Národní rozpočtová rada má, se nám řada věcí podařila tak, jak jsem si představovala. Naše Zprávy o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí například přispěly k tomu, že se ve společnosti i mezi politiky znovu začalo intenzivně debatovat o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí, zejména pak penzijního systému. Nejde sice o neznámý problém, ale na rozdíl od dob před deseti nebo dvaceti lety, kdy byl ještě čas konkrétní kroky a rozhodnutí odložit, se teď nacházíme v období, kdy už je potřeba přijít s návrhy řešení co nejdříve. Kromě toho se pravidelně účastním jednání vlády, jejíž členy z odborného hlediska na problematiku dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí upozorňuji.

Nad rámec plnění povinností, které nám ukládá zákon, bych v následujícím období ráda pokračovala ve spolupráci a prohlubování vztahů se zástupci fiskálních rad ze zahraničí. Také bych se ráda dále věnovala finanční gramotnosti, což je téma, které mě provází už od dob mého působení v ČNB a později v České bankovní asociaci. Význam finanční gramotnosti je z mého pohledu potřeba posílit nejen co se týče úvěrů či rodinného hospodaření, ale také v tom, jak se lidé připravují na stáří.

Eva Zamrazilová je přední česká ekonomka, která mezi lety 2008 a 2014 působila v bankovní radě České národní banky. Její profesní kariéra začala na Vysoké škole ekonomické v Praze, kde po absolvování inženýrského i doktorského studia přednášela od roku 1990 teorii statistiky a ekonomickou statistiku. Zároveň se jako vědecká pracovnice Ústavu prognózování VŠE podílela na řadě studií zaměřených na transformaci české ekonomiky. Působila také v Ekonomickém ústavu Československé akademie věd a ve Výzkumném ústavu práce a sociálních věcí. Od roku 1994 pracovala v Komerční bance jako členka týmu pro makroekonomické analýzy a prognózy. Prezident republiky ji v únoru 2008 jmenoval do bankovní rady ČNB, funkce se ujala 1. března 2008. Po vypršení šestiletého mandátu se v roce 2014 stala hlavní ekonomkou České bankovní asociace, kde setrvala až do svého jmenování předsedkyní Národní rozpočtové rady v lednu 2018. Zároveň nadále přednáší na Vysoké škole ekonomické v Praze makroekonomickou analýzu. První funkční období Evy Zamrazilové v Národní rozpočtové radě je šestileté.

 

Národní rozpočtová rada je tříčlenná. Skládá se z předsedy a dvou dalších členů. Předsedu Národní rozpočtové rady volí Poslanecká sněmovna na návrh vlády. Další dva členové jsou rovněž voleni Poslaneckou sněmovnou, po jednom na návrh Senátu a na návrh České národní banky. Podmínkou pro jmenování do Národní rozpočtové rady je kromě ukončeného vysokoškolského vzdělání v magisterském studijním programu mimo jiné také to, aby byl kandidát v oboru financí či makroekonomie uznávanou a zkušenou osobností s praxí v oboru v délce nejméně deset let.

Newsletter