Bouřlivé debaty, hádky, plamenná slova, zpravidla opozičních poslanců. Schvalování zákona o státním rozpočtu vždy vyvolává velké emoce. Nejinak tomu bylo letos. Rozpočet poslanci schválili a prezident Miloš Zeman minulý týden zákon podepsal. Stát tak bude v roce 2020 hospodařit se schodkem 40 miliard korun. To je stejně jako letošní schválený schodek. O rozpočtu se debatovalo také v rámci panelová diskuze, kterou pořádala Česká společnost ekonomická (ČSE). Na narůstající podíl mandatorních a kvazimandatorních výdajů rozpočtu v rozhovoru pro server Roklen24 upozornila předsedkyně Národní rozpočtové rady (NRR) Eva Zamrazilová.
Veřejná diskuze ke státnímu rozpočtu se často točí kolem výši schodku. Proč si myslíte, že tomu tak je? A vnímáte takovou diskuzi jako dostatečnou, nebo by se politici, analytici a i voliči měli více bavit o struktuře rozpočtu?
Eva Zamrazilová: Že se veřejná diskuze často točí kolem výší schodku je poměrně pochopitelné. Jde totiž o snadno představitelný a snadno uchopitelný parametr, který dává základní přehled o krátkodobých výsledcích hospodaření státu i lidem, kteří se jinak veřejnými financemi do hloubky nezabývají. Samozřejmě však platí, že nestačí hodnotit státní rozpočet jen podle výše schodku. Velice důležité je přidat také dlouhodobý pohled, který lépe odhalí například rizika vyplývající z budoucího demografického vývoje.
Neméně podstatné je také posuzování státního rozpočtu podle jeho struktury. Ostatně i já sama ve svých vystoupeních neustále upozorňuji na narůstající podíl mandatorních a kvazimandatorních výdajů, což považuji za negativní jev. Parametrů, podle kterých se dá rozpočet hodnotit, je však mnohem více než jen saldo, struktura nebo časové hledisko. V Národní rozpočtové radě se například zabýváme mimo jiné i procesem tvorby státního rozpočtu, což je rovněž podstatná rovina.
Jak, hodnotíte způsob, jakým stát spravuje státní dluh? Nenabízí (v době nízkých úrokových sazeb) finanční trhy lepší – levnější – způsob, jak spravovat státní dluh? Patří správa státního dluhu mezi důležité aspekty v otázce udržitelnosti veřejných financí?
Eva Zamrazilová: Ano, z národohospodářského hlediska skutečně období nízkých úrokových sazeb nabízí příležitost, jak zajistit financování státního dluhu za výhodnějších podmínek a na delší dobu než v dobách, kdy byly sazby vyšší. V poslední době sice došlo k mírnému prodloužení průměrné splatnosti státních dluhopisů, já osobně bych byla pro, aby tento trend dál pokračoval a byl ještě výraznější. Správa státního dluhu sice má v současnosti v Česku vzhledem k nízkému podílu dluhu na HDP na dlouhodobou udržitelnost veřejných financí menší dopad než řada jiných složek státního rozpočtu, na druhou stranu lze ale čekat, že její význam v čase poroste s tím, jak bude dluh zejména kvůli stárnutí populace a jeho dopadům na salda penzijního systému v budoucnu narůstat.
Jak hodnotíte dosavadní téměř dva roky v pozici předsedkyně? Podařilo se Vám splnit vše, co jste zamýšlela? Čemu byste se chtěla v budoucnu více věnovat?
Eva Zamrazilová: I při omezených pravomocech, které Národní rozpočtová rada má, se nám řada věcí podařila tak, jak jsem si představovala. Naše Zprávy o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí například přispěly k tomu, že se ve společnosti i mezi politiky znovu začalo intenzivně debatovat o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí, zejména pak penzijního systému. Nejde sice o neznámý problém, ale na rozdíl od dob před deseti nebo dvaceti lety, kdy byl ještě čas konkrétní kroky a rozhodnutí odložit, se teď nacházíme v období, kdy už je potřeba přijít s návrhy řešení co nejdříve. Kromě toho se pravidelně účastním jednání vlády, jejíž členy z odborného hlediska na problematiku dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí upozorňuji.
Nad rámec plnění povinností, které nám ukládá zákon, bych v následujícím období ráda pokračovala ve spolupráci a prohlubování vztahů se zástupci fiskálních rad ze zahraničí. Také bych se ráda dále věnovala finanční gramotnosti, což je téma, které mě provází už od dob mého působení v ČNB a později v České bankovní asociaci. Význam finanční gramotnosti je z mého pohledu potřeba posílit nejen co se týče úvěrů či rodinného hospodaření, ale také v tom, jak se lidé připravují na stáří.
