2002, 2007, 2014. Potřetí v historii nastala unikátní situace, kdy výnos na českých státních dluhopisech klesl pod výnos prestižněji hodnocených a likvidnějších německých bundů. A to nadnáší otázku: Máme se být odlivu investorů z českého státního dluhu?
Výnos na 10letém českém státním dluhopisu dosahuje 0,80 procenta, shodně s německým bundem shodné splatnosti. Od počátku roku klesl o 172 bazických bodů při plynulém ústupu 11. měsíc v řadě a minulý čtvrtek se dostal výnosem 0,79 % těsně pod výnos německého dluhu. To je situace nebezpečná, protože český dluh je rizikovější a méně likvidní proti německému a logicky by měla následovat ztráta zájmu investorů.
Německo je zemí s nejvyšším ratingem svých závazků „AAA“. Česká republika je hodnocena na stupni „A1“ dle Moody’s, což je stupeň pátý nejvyšší.
Vývoj na dluhopisovém trhu je dán souběhem oživení ekonomiky a nastavení měnové politiky centrální banky, která bude dle očekávání i svých prohlášení do úvodu roku 2016 držet závazek nepustit českou korunu pod hladinu 27,00 k euru a hlavní sazbu zřejmě na současné úrovni 0,05 %.
„Rally na českých dluhopisech podkopává poptávku zahraničních investorů,“ komentuje investiční skupina Union Investment Privatfonds. „Ekonomika je v dobré kondici, s nízkou inflací, přitom solidním růstem. Jako zahraniční investor ale nevidím v této situaci důvod držet české dluhopisy s výjimkou nejdelších splatností,“ uvádí Dimitrij Barinov, správce investovaných prostředků ve frankfurtské společnosti s dluhovými aktivy, přesahujícími 2,6 miliardy amerických dolarů. Pro Bloomberg tvrdí, že on osobně už pozice v českým dluhopisech výrazně snížil s výjimkou splatností 2022, 2028 a 2036.
Podporou pro české státní dluhopisy jsou investice domácích bank, které je nakupují z regulatorního motivu při veřejném zadlužení ČR na méně než polovině průměru eurozóny. Připomeňme také, že ČNB před rokem v zájmu oslabení koruny na trh dodala likviditu, přesahující 200 miliard korun. „Likvidita v bankovním sektoru je také zdrojem, který tlačí výnosy na dluhopisech dolů,“ dodává Barinov.
S diskontem 40 bazických bodů proti německým bundům obchodovaly české státní dluhopisy (10 letá splatnost) v roce 2002, o 36 bazických bodů níž pak v roce 2007. Prémie se natáhla až na 237 bazických bodů naopak při vrcholící finanční krizi v roce 2009. „Výraznější růst výnosů na českém dluhu nečekám po dva až tři roky,“ dodává Barinov pro Bloomberg.
