Běžný účet platební bilance, který je souhrnem všech ekonomických transakcí české ekonomiky se zahraničím, za loňský rok skončil podle předběžných údajů v rekordním přebytku 74,8 miliardy korun. Zpřesněné údaje za loňský rok zveřejní ČNB v polovině března.
Běžný účet platební bilance dosáhl za celý rok 2015 bezmála třikrát vyššího aktivního salda než za rok 2014, který přitom byl z hlediska celkového výsledku běžného účtu platební bilance dosud rekordní.
Loňský rok je teprve druhým rokem od rozdělení Československa, kdy běžný účet platební bilance skončil v plusu. Velkou měrou se na celkovém výsledku podílela v jednotlivých měsících loňského roku bilance obchodu se zbožím a službami. Z toho plyne, že tlaky na posílení koruny, jimž musela Česká národní banka v druhé polovině roku 2015 čelit v rámci svého intervenčního režimu, mají z podstatné části svůj původ v tuzemské reálné ekonomice.
Současný stav platební bilance je jednou z klíčových doložek toho, že růst české ekonomiky se opírá o pevné základy a její solidní vnější pozici. Kromě oslabené koruny, která nahrává vývozcům, se na příznivém stavu podepisují také levnější ceny ropy a pohonných hmot, které zlevňují dovoz.
Příznivě se bude platební bilance vyvíjet i v roce letošním. Ceny ropy a pohonných hmot zůstanou přes svůj předpokládaný mírný nárůst po celý rok utlumené a výsledek podpoří i Česká národní banka, neboť svůj intervenční režim udrží s největší pravděpodobností po celý rok. Lze ovšem také přepokládat nepolevující tlaky na zhodnocení české měny, jimž bude ČNB nucena čelit s velkou pravděpodobností intenzivněji než loni. Nelze proto vyloučit, že se ve vyhroceném případě uchýlí k uvedení negativních úrokových sazeb, kterými by podpořila obranu intervenčního závazku, v jehož rámci brání posílení české měny pod hranici 27 korun ta euro.
