Euro zahajuje týden ve ztrátě proti dolaru. Pár krátce otestoval hranici 1,1700 EURUSD, poté část dolarových zisků odevzdal. Z měn regionu je ve ztrátě pouze forint. Koruna se posunula pod úroveň 25,40 za euro.

Česko vs. Slovensko: Obchod, investice, neřest

Česko a Slovensko. Dvě sousední země, které pojí roky společného vývoje, ale také roky vzájemné rivality, která byla vždycky trochu cítit ve vzduchu. S rokem 1993 a rozdělením Československa na dva suverénní státy se rivalita dále vystupňovala. Pokud zabrousíme do jednotlivých částí ekonomik obou zemí, tak se Česko jeví jako ten „silnější bratr“, ale vítězství to rozhodně není tak jednoznačné, jak se na první pohled zdá a jak již bylo několikrát zmíněno v předchozích článcích.

Stejně jako hokejová bilance vzájemných zápasů hovoří jednoznačně pro Česko, tak stejně tak jednoznačně hovoří výsledek porovnání tempa růstu HDP těchto dvou zemí. Ovšem v opačném pořadí. Slovensko vítězí na plné čáře. Moc lichotivý není ani argument, že Slovensko má daný růst vykoupený rychlejším zadlužováním. Češi totiž nezůstávají pozadu. Pojem vyrovnaný státní rozpočet se pomalu, ale jistě začíná stávat archaickým pojmem, který znají pouze zasloužilí pamětníci. Politika šetření na „horší časy“ v podobě cyklicky vyrovnaného rozpočtu už taky není dávno „in“ a v době ekonomické konjunktury vlády plánují velmi štědré rozpočty.

Česko má tedy menší dynamiku růstu než Slovensko. S nádechem nacionalismu lze ale říci, že ve světě je Česko stejně známější než Slovensko. Samozřejmě máme Jágra, ale to není všechno. Čechům patří více prvenství, kterými jsou známí po celém světě… Například spotřeba alkoholu, cigaret, drog a dalších podobných komodit. Češi jsou totiž pravidelnými obhájci prvenství v žebříčku „indexu neřesti“, který vyhlašuje Bloomberg. Nutno říct, že Slovensko výraznou měrou zaostává a z 18. místa pozici Česka jen tak neohrozí. Spousta Čechů je při zjištění tohoto faktu naplněna hrdostí a v závalu euforie nadále podpoří české prvenství a domácí poptávku.

Jaké je ale doopravdy postavení těchto dvou malých otevřených ekonomik ve světě? Vnitřní situace již byla předmětem předchozích článků. Teď je na čase se podívat na poslední z klíčových faktorů – vnější rovnováhu, kterou ztělesňuje platební bilance.

Z hlediska platební bilance je pro každou ekonomiku stěžejní stav běžného účtu platební bilance nebo-li výkonové bilance (bilance zboží, bilance služeb), bilance výnosů (náhrady zaměstnancům, investiční výnosy) a bilance převodů.

Česká republika dosáhla v roce 2014 poprvé od roku 1993 přebytku na běžném účtu platební bilance. Konkrétní přebytek za rok 2014 činil 0,6 % HDP. Tento výsledek je zapříčiněn hlavně růstem exportu zboží, který v roce 2014 meziročně vzrostl o 1,5 % na konečných 5,6 %. Zásluhy si připisuje Česká národní banka a používá daný fakt jako jeden z argumentů pro obhajobu své intervenční činnosti. Znehodnocení kurzu české koruny exportu v žádném případě neuškodilo, nicméně jeho růst je spíše determinován všeobecně dobrou kondicí domácí ekonomiky i ekonomiky obchodních partnerů. Spousta exportérů je navíc závislá na importu zboží potřebného např. pro výrobu, které daným krokem centrální banky zdražilo.

Slovenská republika změnila trend schodku běžného účtu již v roce 2012, kdy dosáhla přebytku 0,9 % HDP. V roce 2014 dosáhlo Slovensko přebytku na běžném účtu ve výši 0,2 % HDP. Proč dosáhlo Slovensko přebytku dříve než Česko? Jedním z důležitých faktorů, který sehrál klíčovou roli, je ekonomický růst. Naši sousedé přestáli krizi lépe a jejich ekonomika se na rozdíl od té naši propadla pouze v roce 2009. Dalším důležitým faktorem je přijetí eura. Slovensko se v roce 2009 stalo členem Eurozóny. Jedním z mála pozitivních efektů této společné měny je, že pomůže snížit transakční náklady. Kombinace těchto faktorů sehrála významnou roli při růstu exportu Slovenska.

Obě země jsou v rámci výkonové bilance v pozici čistých exportérů. Česko za rok 2014 vyvezlo zboží a služby v hodnotě 6,9 % HDP, Slovensko ve výši 4,7 % HDP. Prognózy na rok 2015 hovoří příznivě pro Českou republiku, která má dosáhnout růstu vývozu zboží a služeb o celé jedno procento na konečných 7,9 %. Export zboží a služeb Slovenské republiky by měl za rok 2015 ztratit 0,2 % a dosáhnout výše 4,5 %. V České republice je tedy export měřený podílem na HDP vyšší, což je dáno tím, že na složení HDP se na Slovensku na rozdíl od Česka podílí daleko vyšší měrou domácí poptávka.

V globálu lze k dané situaci říci, že obě země nejsou nijak dramaticky odlišné. Dvě malé otevřené ekonomiky, které navíc mají podobné obchodní partnery. Největší obchodním partnerem, jak pro Česko, tak pro Slovensko, je Německo. Ekonomická situace Německa má bezprostřední vliv na vývoj exportu Česka i Slovenska. Dle prognóz OECD je situace našeho největšího partnera relativně příznivá. Německo má v letošním roce dosáhnout 1,8 % HDP a v příštím roce dokonce 2,4 % HDP. Druhým největším obchodním partnerem Česka je Slovensko a naopak u Slovenska je na druhé pozici Česko.

Česká republika se také potýká dlouhodobě se schodkem bilance výnosů – za rok 2014 byly do zahraničí vyplaceny zisky ve výši 6,1 % HDP. V roce má dané číslo nadále stoupat a dosáhnout výše 6,4 % HDP. Meziroční nárůst vyplacených zisků do zahraničí je samozřejmě také způsoben dobrou kondicí ekonomiky a s ní souvisejí větší ziskovostí firem. Slovensko vykazuje v rámci bilance výnosů také schodek, který ovšem udržují dlouhodobě pro 3 % HDP.

Stav běžného účtu je vyvažován v rámci platební bilance hlavně účtem finančním, kde v případě obou zemí dochází k odlivu finančních prostředků do zahraničí. Ovšem v rámci přímých zahraničních investic je Česko i Slovensko v pozici čistého příjemce. Do České republiky od roku 2009 dotečou ročně v průměru přímé zahraniční investice ve výši 2,7 % HDP, na Slovensko 2,4 % HDP. Česko je tedy větším příjemcem zahraničních investic a obávané snížení investic na úkor Slovenska, které se mělo stát atraktivnějším díky zavedení eura, se prozatím nekonalo.

Česká i Slovenská republika jsou na tom z hlediska vnější rovnováhy velmi podobně. Nicméně odlišnosti existují a jako zásadní krok se již ve velmi blízké budoucnosti může ukázat přijetí eura ze strany Slovenska. Rozhodnutí Slovenské republiky zprvu přineslo řadu pozitiv. V současné době při stále reálné hrozbě Grexitu a odchodu Řecka z eurozóny se může klidně stát, že exodus Řeků nastolí určitý precedent a společná měna nebude vůbec stabilní. Právně odchod z eurozóny prozatím definovaný není. Současná situace jen podtrhuje slova mnohých ekonomů, kteří hovořili o škodlivosti společné měny v evropských podmínkách (např. Paul Krugman, Skoncovat s krizí, 2012). Výhoda vlastní měny, kterou Česká republika má, může tedy být více než pozitivní.

Newsletter