„Pomlčková válka“, následná změna názvu na Českou a Slovenskou Federativní Republiku. Stejně to nestačilo. Společný vývoj dvou národů – českého a slovenského byl u konce. Klaus s Mečiarem si plácli a 1. 1. 1993 byly na světě dvě republiky – Česká republika a Slovenská republika.
Kromě společné minulosti dvou národů, zůstala ještě jedna věc – rivalita. Zápolení nás provází všude, nejen na ledové ploše, i když zde hovoří statistika jasně 38:13 na vzájemné zápasy pro Česko. Nechme ale sport stranou a srovnejme skóre obou zemí na poli ekonomickém. Vítězství z hlediska ekonomické výkonosti už nemusí být tak jednoznačné jako je v hokeji – z řad odborníků totiž nebylo poprvé vyřčeno, že by slovenská ekonomika mohla předehnat tu českou.
Slovensko mělo po rozdělení o dost horší startovní pozici než Česko. Slováci měli téměř o polovinu nižší životní úroveň (HDP na hlavu) a nebýt soudruha Husáka, tak by byli čistě agrární zemí. Naproti tomu v České republice sídlila většina průmyslové výroby. Češi zdědili z dob komunismu taky institucionální infrastrukturu, Slováci museli vše vybudovat od píky – centrální banku, vlastní měnu … Možná právě to, že Slováci začali na „zelené louce“ způsobilo, že v následujících letech do krize kromě roku 1999, 2000 a 2005 rostli rychleji než Česko.
V rámci zemí OECD z hlediska absolutní výše HDP skončilo Česko za rok 2013 na 21. příčce a Slovensko až na 30. příčce z celkového počtu států 34. Česká republika za rok 2013 vytvořila více jak dvakrát větší HDP, nicméně porovnávat českou a slovenskou ekonomiku tímhle stylem by bylo až trapně patriotistické. Z hlediska HDP na hlavu Slovensko od dob rozdělení rostlo výrazně dynamičtěji a za rok 2013 vytvořilo HDP na hlavu v hodnotě 26.499 dolarů, Česko za stejný rok vytvořilo HDP 29.028 dolarů. Pokud tedy necháme stranou češství, vidíme, že v relativním srovnání, kdy Slovensko začínalo s poloviční životní úrovní, Česko výraznou měrou dotáhlo.
Jestliže srovnáme Česko a Slovensko z hlediska tempa růstu, tak nás Slovensko porazí téměř na plné čáře. Pouze v roce 2005 Česko rostlo o jednu desetinu procenta HDP rychleji než Slovensko. Pyrrhovo vítězství z krizového roku 2009, kdy slovenská ekonomika spadla o 4,9 % a ta česká „jen“ o 4,5 %, snad ani nestojí za zmínku. Za sledované období 2004 – 2014 Česko rostlo průměrným tempem 2,5 %, zato Slovensko téměř 4% tempem. Rozdíl 1,5 procentního bodu hovoří jasně ve prospěch Slovenska a také vysvětluje, proč se životní úrovně dvou srovnávaných zemí tak rychle přibližují. (Grafy viz fotogalerie k článku.)
Pád Lehman Brothers a následná krize nešetřila ani jednu zemi. Slovensko zasáhla krize hlavně v roce 2009 více než Česko. Horší průběh krizového roku 2009 je určitě do jisté míry způsoben tím, že Slovensko v daném roce vstoupilo do eurozóny a neslo z části následky nezodpovědného chování jižních zemí. Nicméně obě země spadly v roce 2009 pod úroveň potenciálního produktu. Situace, kdy se země ocitly v mezeře recese, s sebou přinesla řadů problémů, a to hlavně na trhu práce, kdy míra nezaměstnanosti klesla pod svou přirozenou úroveň.
Slovensku se v roce 2010 podařilo vymanit na krátkou dobu z mezery recese. Úspěch byl determinován především tím, že v roce 2009 nepřiškrtila slovenská vláda výdaje tak jako ta česká a neuštědřila ekonomice další ránu v podobě tvrdých úsporných opatření. Nicméně tenhle efekt byl pouze krátkodobý. V roce 2014 rostly obě země shodně tempem 2,4 % HDP. Česká republika se dostala na hranici potenciálního produktu a Slovensko se nachází těsně pod ní, což signalizuje překonání mezery recese a obrat ekonomického cyklu.
V čem ale tkví tajemství úspěchu slovenské ekonomiky? Proč rostla rychleji a proč se s krizí vypořádala líp? Pokud srovnáme jednotlivé složky HDP za sledované období 2004 – 2014, tak slovenská ekonomika byla tažena jednak dobrou domácí poptávkou, která v roce 2013 tvořila 56 % HDP, v případě Česka se poptávka podílela na HDP 48 %. Kvalitní domácí poptávka u slovenských kolegů byla také masivně podporována vládními investicemi, které v daném období rostly téměř pětkrát rychleji než vládní investice v Česku. Slovenský dynamičtější růst je tedy vykoupen rychlejším zadlužováním.
V roce 2015 by Česko mělo růst tempem 2,7 a Slovensko 2,6 % HDP. Jinak tomu dle makroekonomických predikcí nemá být ani v roce 2016, kdy by Slovensko mohlo zaznamenat dokonce růst až 3,5 % oproti 2,5% růstu Česka. Naplnění predikcí může znamenat, že se nám Slovensko zase o krůček přiblíží. Otázka z oblíbeného filmu Pelíšky na závěr zní: A bude to stačit, myslíš?
