Českou vládu čekají náročné měsíce. Čemu by se měla v současném ekonomickém prostředí vyhnout?

Zdroj: Depositphotos

Nízká důvěra domácností, ztráta dynamiky spotřeby, ale i optimismus podnikatelů a expanze objemu nových zakázek. Problém vlády však není hospodářský cyklus. Jaké výzvy ji čekají?  To se dozvíte z komentáře k nejnovějšímu vydání Roklen indikátoru, který mapuje situaci české ekonomiky. 

V aktuálním Roklen indikátoru je patrný nesoulad mezi negativním výhledem domácností a mírně optimistickým viděním podnikatelů. Největší rozdíl je v důvěře v ekonomiku. Spotřebitelský index důvěry se nachází v kvadrantu poklesu hluboko pod dlouhodobým trendem. Rovněž spotřeba domácností, která – ač těsně nad dlouhodobým trendem – významně ztrácí na dynamice.

Na rozdíl od spotřebitelské důvěry, ta podnikatelská se nachází v optimistické pozici. Stejně tak i nové zakázky, které se za posledních 5 měsíců přesunuly z kvadrantu poklesu do kvadrantu expanze. Předběhové indikátory tak naznačují pozitivní výhled na budoucnost ekonomiky. Současné hodnoty však zaostávají. Průmyslová produkce i export zůstávají pod dlouhodobým trendem. Pokud však vysoká důvěra podnikatelů a objem nových zakázek indikují budoucí vývoj, lze očekávat že se průmysl i export brzy posunou k pozitivním kvadrantům.

Zdroj: Roklen
Zdroj: Roklen

I přes posun trhu práce na „jih“ zůstává vysoká zaměstnanost důležitým pilířem a opěrným bodem následujících měsíců. Věnovat se válce na Ukrajině, vlně migrace do střední Evropy a vysokým cenám (nejen) energií je nepochybně jednodušší s vysokou mírou zaměstnanosti.

Následující měsíce budou pro vládu náročné. Priority jsou však jasné. Cílená podpora nejohroženějších skupin domácností, jako jsou samoživitelky, domácnosti (osamělých) důchodců a lidí v předdůchodovém věku. Podpora ale nesmí narušit tržní mechanismy ani podkopat důvěru a kroky měnové politiky. Použití veřejných prostředků, i kdyby jen jako nezamýšlený vedlejší efekt, k podpoře spotřeby středně, či dokonce vysoko příjmových domácností je krok špatným směrem. Stejně jako případné zastopování cen. Zjednodušení poskytování sociální podpory, valorizace důchodů či převod slevy na poplatníka do daňového bonusu jsou naopak správná opatření.

Druhým zásadním cílem vlády musí být úspěšná integrace uprchlíků z Ukrajiny. Zatímco první úkol je „jednoduchý“ a stačí správně vybrat z palety nástrojů fiskální politiky, úspěšná integrace uprchlíků je úkol nový a mimořádně náročný. Základní cíle snahy vlády jsou ale dobře artikulovatelné. Zaprvé, zabránit vzniku ukrajinských ghett. Čím větší bude segregace, tím déle bude integrace trvat. Zadruhé, využít přicházející lidský kapitál. Nenechat vystudovanou zubařku, lékařku nebo schopnou manažerku dělat práci, kterou umí nejlépe, je trestuhodné vyhazování bohatství z okna. Měli bychom umožnit uprchlíkům najít si pro ně správnou a produktivní práci. A to i za cenu toho, že budou o měsíc či tři déle nezaměstnaní. Vyplatí se nám to. Největší hrozbou pro úspěšnou integraci je krátkozrakost vlády a snaha minimalizovat náklady v krátkém období.

 

Zdroj: Roklen, ČSÚ, ČNB, Bloomberg, Reuters 

Newsletter