Objem českého exportu do Ruska za prvních sedm měsíců letošního roku meziročně klesl o 32,8 procenta na 45,26 miliardy korun. V absolutních číslech to znamená ztrátu 22 miliard korun. Vyplývá to z materiálu, který na Mezinárodním strojírenském veletrhu v Brně dnes poskytli ČTK zástupci ministerstva průmyslu a obchodu. Pokles souvisí s krizí na Ukrajině i horší ekonomickou situací Ruska. Nejvíce je postiženo české strojírenství.
V obchodních vztazích Česka s Ruskem se negativní vliv protiruských sankcí a ruských protiopatření začal viditelněji projevovat už v závěru loňského roku. Tehdy podíl Ruské federace na celkovém českém vývozu klesl pod dlouhodobě dosahovaná čísla minimálně tři procenta a následně v prvních sedmi měsících letošního roku se meziročně snížil o 1,2 procentního bodu na dvě procenta.
Zároveň klesl také meziročně o 18,6 procenta ruský dovoz do ČR, který však stlačily klesající světové ceny minerálních paliv a nižší objem dovozu plynu. Vlivem rychlejšího poklesu českého vývozu než dovozu došlo k výraznému zvýšení deficitu obchodní bilance s Ruskem o 7,5 miliardy Kč, na minus 18,5 miliardy Kč.
Podle mluvčího MPO Františka Kotrby Rusko zůstává pro české firmy dlouhodobě významným partnerem. „Z pohledu našich exportních možností se jedná do značné míry o unikátní trh, jehož potřeby velmi dobře korespondují s našimi možnostmi a naopak. Právě proto je pokračování ekonomických sankcí pro české firmy s orientací na ruský trh výrazný a prohlubující se problém,“ uvedl Kotrba.
Nejvíce je sankcemi postiženo strojírenství. Problémy v současné době pociťují zejména firmy, které vyvážely do Ruské federace produkci, která je vyráběna i v Rusku. Kvůli propadu rublu a dalším událostem je jejich produkt rázem nekonkurenceschopný a mnozí dosavadní partneři preferuji mnohem levnější domácí variantu.
Například brněnské strojírenské skupině ALTA loni klesly tržby o dvě miliardy na 10,2 miliardy korun. Nižší byl i zisk. Alta vydělala po zdanění 178 milionů korun, což je téměř polovina zisku, který měla o rok dříve. Skupina Alta je výrazně proexportních strojírenskou skupinou, která se orientuje zejména na obchody v Rusku. Loni tam dokončila rozsáhlý projekt modernizace Ašinského metalurgického závodu.
Podle materiálu MPO nelze očekávat oživení hospodářské výměny s Ruskem dříve než začátkem roku 2016. „Klíčovou roli v tomto procesu může sehrát i společně zakládané podniky,“ uvedl Kotrba. Zmínil například společný česko-ruský podnik MTE KOVOSVIT MAS v ruském Azově, FORTEX UPEC se sídlem v Jekatěrinburgu nebo česko-ruský strojírenský podnik GRS Ural, jehož spoluvlastníkem je česká společnost TOS Varnsdorf.
Státní pojišťovna EGAP po určitém útlumu pojistila do Ruska export téměř za tři miliardy korun. Pro společnost PhosAgro Čerepovec dodá český vývozce Chemoproject Nitrogen jednotku granulované močoviny. Český podíl na zakázce přesahuje 50 procent. Nová jednotka bude uvedena do provozu v roce 2017. Phos Agro je největším evropským výrobcem fosfátových hnojiv.
