Pomáhá klientům řídit rizika vyplývající ze změn klimatu. Zaměřuje se například na definování a modelování, jak různé klimatické scénáře ovlivní schopnost firem splácet vlastní dluhy, ale i na to, jak ovlivní cenné papíry. Přečtěte si příběh Jana Polácha, který je dalším Absolventem měsíce Institutu ekonomických studií.
Proč IES, co pro Vás bylo určující, když jste vybíral kam jít po střední škole, ptám se, protože řada středoškoláků přemýšlí, jak si vybrat z nabídky škol, na které se dostali?
Pro mě to byl hlavně fakt, že jsem IES vnímal jako nejlepší místo pro studium „čisté“ ekonomie v zemi. Líbilo se mi, že počet přijímaných studentů byl v porovnání s programy na různých jiných českých univerzitách relativně malý a že obor byl poměrně univerzální; v té době jsem si nebyl stoprocentně jistý, které konkrétní oblasti ekonomie nebo financí se chci později ve své kariéře věnovat, a tak byl široký záběr, který obor zahrnoval, v té době ideální. Šlo spíše o to, abych se naučil dovednosti, co se hodí všude (Matematika I až IV), než abych se příliš brzy specializoval. Dalšími, už tedy méně důležitými faktory, bylo také přední umístění programu v každoročním žebříčku Hospodářských novin nebo skvělý „Den otevřených dveří“ na IES, kterého jsem se zúčastnil v lednu před mým nástupem v září.
Honzo, po IES jste se dostal na LSE. Co podle Vás rozhodlo o Vašem přijetí? Dá se to přesně definovat? Jak složité je samotné přijímací řízení?
Je těžké to přesně určit – v té době neexistovala přesná kritéria pro přijetí, pouze minimální soubor požadavků, které musel každý budoucí student splnit. Myslím, že v mém případě nešlo o jednu věc, zkoušku GMAT jsem udělal poměrně dobře, měl jsem solidní průměr známek z bakalářského studia na IES a byl jsem podpořen skvělými doporučujícími dopisy, které laskavě napsali Dr. Gregor a Dr. Novák z IES. Jedním z dalších faktorů byla esej, kterou museli napsat všichni studenti. Je samozřejmě těžké ji hodnotit, ale myslím si, že ta moje byla docela dobrá, strávil jsem nad ní opravdu značné množství času a snažil se vypíchnout věci, ve kterých jsem vynikal.
Získal jste na studium nějaké stipendium?
Ne, nedostal. Financování studia bylo samozřejmě náročné, ale nakonec se mi to podařilo díky neuvěřitelné pomoci mé rodiny. Na britských univerzitách je zcela běžné, že studenti opouštějí bakalářské studium s dluhy ve výši desítek tisíc liber za školné a celkově za životní náklady, ke kterým se přidávají další, když se rozhodnou pro postgraduální studium. Jsem velmi vděčný, že tímhle jsem si projít nemusel.
Nyní pracujete jako Climate and Finance Quant Manager. Co přesně se za Vaší pozicí skrývá, co vlastně děláte?
Mám zkušenosti s řízením úvěrových rizik a výzkumem v téhle oblasti, které nyní kombinuji s ekonomickými a finančními riziky vyplývajícími ze změn klimatu. Působím v poradenské společnosti, která pomáhá klientům řídit a měřit přechodná a fyzická klimatická rizika. Mým úkolem je definování a modelování, jak různé klimatické scénáře ovlivní schopnost firem splácet vlastní dluhy nebo jak se v důsledku těchto rizik zhodnotí či znehodnotí další cenné papíry vydané příslušnými společnostmi. Tím pomáháme bankám, správcům aktiv a pojišťovnám lépe pochopit, které části jejich portfolií jsou nejvíce vystaveny klimatickým rizikům a jak mohou tato rizika lépe řídit. Klimatická rizika jako taková získala v posledních dvou až třech letech neuvěřitelný náboj a mají potenciál stát se v blízké budoucnosti ještě důležitější. Regulační orgány ve Velké Británii berou toto téma nesmírně vážně a je jen otázkou času, kdy se tento trend rozšíří i do dalších zemí – pokud nevíte, na kterou oblast se chcete ve své kariéře zaměřit, mohla by právě toto být dobrá volba.
Jak zvládáte ve Velké Británii situaci okolo covidu? Ve vašem případě, kdy žijete v UK již delší dobu, už předpokládám máte vybudovanou síť kontaktů, která situaci usnadňuje? Neměl jste chuť se v tomto období vrátit zpět do Čech, nebo dokonce, nebylo to opravdu možné, když firmy ve velkém zavádí home office?
Rozhodně to bylo velmi náročných 16 měsíců. V důsledku pandemie a dalších tlaků v souvislosti s brexitem se mnoho občanů jiných států vrátilo zpět do svých domovských zemí. Měl jsem to štěstí, že jsem poslední léto mohl strávit v České republice se svou rodinou, což jsem si velmi užil. Pravidla v době lockdownu byla v Británii poměrně přísná – setkávání s lidmi i venku bylo dlouho proti pravidlům a teprve před pár týdny to bylo opět povoleno. Pro setkání uvnitř stále platí pravidlo maximálně 6 osob. Zimní měsíce 2020/2021 byly obzvlášť náročné; s partnerkou jsme plánovali strávit Vánoce s rodinami doma, ale vláda zrušila všechny cesty kvůli nechvalně známé kentské mutaci. Se zaváděním vakcín se zde situace zlepšuje, ale tempo aplikace druhých dávek je trochu zklamáním. Bude zajímavé sledovat, jak se zaměstnavatelé postaví k postpandemické budoucnosti práce – některé firmy zde prohlásily, že „stará kancelářská kultura je mrtvá“, ale například investiční banky mají opačný názor.
Skoro 4 roky jste předtím působil v londýnské kanceláři Moody’s Analytics, jak byste charakterizoval práci zde? Jako konzultant, nebo v současné době manažer děláte výrazně něco jiného, jedná se o víc organizační práci, méně analytickou, nebo je to v zásadě stejné?
Začátek mé profesní kariéry v Moody’s byl pro mě skvělou zkušeností. V rámci týmu kvantitativního výzkumu jsem měl možnost poznat a pracovat s mnoha talentovanými lidmi z celého světa a hodně jsem se od nich naučil. Být součástí tak velké a známé značky bylo úžasné – mohl jsem pracovat s nejlepšími modely úvěrového rizika a pomáhat a radit špičkovým bankám a dalším institucím. Moje současná společnost je trochu jiná – není to tradiční firma zabývající se kreditním rizikem, a tak se spoléhá na mé znalosti v mnoha souvisejících oblastech. Tato skutečnost mi dává velkou volnost při prosazování iniciativ, které firma v této oblasti podniká, a jako jeden z vedoucích týmu mohu věci mnohem více formovat a ovlivňovat. Modely, které zde vytváříme, jsou přirozeně méně sofistikované ve světě čistě úvěrových rizik, ale snažíme se přinést jedinečné, inovativní spojení s oblastí klimatických rizik, což je důvod, proč s námi chce spolupracovat tolik klientů.
Jak trávíte volný čas? Co Vás baví?
Před pandemií jsem rád chodil do divadla, na koncerty, do muzeí a galerií, kterých je v Londýně opravdu velké množství. Stejně jako pro mnoho dalších lidí, i u mne to většinou nahradil Netflix. Už dříve jsem také začal jezdit na silničním kole – zdejší příroda nabízí spoustu úžasných tras, z nichž si člověk může vybrat, včetně mírných stoupání v Surrey Hills nebo dlouhých rovinatých úseků do Windsoru. Když mám náladu (a když venku prší), trávím čas s různými programovacími a podobnými vedlejšími projekty, abych držel krok s novými trendy v oblasti fintechu.
Jan Polách pochází z Olomouce a v současné době pracuje jako Climate & Finance Quant manažer v Baringa Partners v Londýně. Studium na IES Honza přitom ukončil v roce 2015 bakalářským titulem, přičemž magisterský získal už na London School of Economics and Political Science (LSE). Věnoval se zde financím. V Londýně pak už zůstal. Při bakalářském studiu sbíral praxi na stáži v Leo Expressu, přičemž další stáž již proběhla v létě 2016, v londýnské Rathbone Associates. Po těchto stážích nastoupil do Moody’s Analytics, kde se vypracoval z pozice Research Associates na Assistant Director. Po necelých 4 letech v této firmě Jan odešel dělat konzultanta do True North Partners LLP, kde krátce působil před tím, než nastoupil na současnou pozici v Baringa Partners.
