Čeští politici nevnímají důležitost startupů. Nová startupová asociace to chce změnit

Evropa a Česko mají problém. Zatuhlé podnikatelské prostředí nedovoluje inovativním startupům rychlejší rozlet a tím trpí i celá ekonomika. Jednou příčin je, že politici neznají dostatečně startupový sektor. Proto netuší, jak mu usnadnit jeho fungování. Martin Jiránek, šéf nově vzniklé České startupové asociace, chce tento neradostný stav změnit. Klade si za cíl komunikovat s politiky o startupovém ekosystému a jeho financování a přinášet jim konkrétní řešení jeho problémů.

Jiránek má z čeho těžit. Zná oba světy, politický a podnikatelský, a proto ví, jak má s politiky mluvit. Podařilo se mu přilákat do asociace firmy Keboola a Liftago, investory z Credo Ventures a Presto Ventures, právní kanceláře Novalia a Sparring, ale i jihomoravskou inovační agenturu JIC.

Politická reprezentace přivítala vznik asociace a je připravena s ní jednat. Jde však jen o začátek dlouhé cesty, nesnadný vznik funkční úpravy zaměstnaneckých akcií ESOP dokládá, jak složité je něco legislativně prosadit. Situaci taky komplikuje fakt, že stát ještě není systémově připraven komunikovat se startupovým sektorem. Jiránek ale zůstává optimistou, ví, že prosazení některých věcí si žádá čas. Kdo bude partnerem na straně státu? Jaké zahraniční vzory se asociaci nabízejí? Přečtěte si rozhovor s Martinem Jiránkem.

Jak dlouho jste připravoval spuštění asociace?

Prvotní nápad vznikl na přelomu května a června 2024. Od něj to do spuštění trvalo zhruba pět měsíců. V prvních dvou měsících probíhaly diskuze se zhruba 40 startupy a investory. Zjišťovali jsme, co je trápí, co by šlo zlepšit, ve kterých státech čerpat inspiraci a podobně. Výsledky tohoto průzkumu pak byly jednou z klíčových součástí návrhu, který jsme prezentovali prvním členům. Byly v něm vedle identifikovaných problémů i základní důvody, proč by měla asociace existovat, proč dává smysl ji finančně podpořit a na čem chceme první rok pracovat.

Máte nějaký zahraniční vzor, podle kterého by měla startupová asociace fungovat?

Líbí se mi například polská, švýcarská a finská asociace, které se jasně orientují na komunikaci s vládami těchto zemí. Zpravidla mají v týmu právníka-legislativce, ekonoma pro různé analýzy a rešerše, odborníka na PR a dále člověka, který komunikuje s politiky.

Jak na Vaši iniciativu zareagovala „startupová obec“ v Česku?

Za mě skvěle. Téměř každému, komu vysvětluju smysl a cíle asociace, to dává smysl a chce nám pomoci. Jsem z toho osobně nadšený. Navíc mě velmi těší, jak pozitivně na vznik asociace – jako partnera pro diskuzi o zlepšování startupového prostředí – reagují politici. Chtějí se s námi bavit, diskutovat nad konkrétními návrhy a hledat vhodná řešení.

Jaké jsou nejbližší krátkodobé cíle startupové asociace?

První úkol. Budeme vysvětlovat politikům, že startupy a inovativní technologické firmy jsou jednou z klíčových součástí ekonomiky a jednou z podmínek budoucího úspěchu Česka. Víc a víc se ukazuje, že Evropa a Česko v mnohém zaspaly a svět nám ujíždí. Pokud se opět chceme dostat na čtyř, pěti nebo šestiprocentní tempo růstu hrubého domácího produktu, musíme zjednodušit podnikatelské prostředí. Potřebujeme víc startupů a inovativních firem, udržet a lákat mozky i kapitál.

Druhý úkol na to navazuje. Nechceme jen ukazovat, kde věci nefungují. Připravujeme pro politiky ucelený návrh reformy o patnácti až dvaceti opatřeních, jak legislativně a systémově startupové a investorské prostředí zlepšit. Hlavní oblasti, na které se zaměřujeme, jsou zlepšení života startupů, rizikového investování, inkubace a akcelerace a systémové zlepšení na úrovni vlády. Abychom se posunuli mezi země s dobře nastaveným prostředím, nemá smysl řešit dvě nebo tři jednotlivosti. Potřebujeme větší reformu prostředí, protože svět nečeká, a když neuděláme pořádný upgrade, tak nám ještě víc uteče.

Co české startupy v současnosti nejvíce trápí?

Naši respondenti nejvíce zmiňovali dvě témata – chybějící použitelné nastavení ESOP a nepružné a finančně náročné zaměstnávání. Startupové prostředí je velmi rychlé a rizikové prostředí. K úspěchu se dopracuje jen malé procento firem. Proto startupy potřebují jak přes opční programy lákat talenty ochotné jít za možný podíl na úspěchu do rizika, tak mít co nejvíc flexibilní nastavení pracovních vztahů, aby mohly rychle reagovat na změny. Jde zejména o najímání a propouštění lidí. Česko by si zde mělo vzít příklad ze Španělska, které bylo ještě před 15 lety dáváno jako odstrašující příklad zatuhlého pracovního trhu. Dnes je po velkých reformách a zpružnění pracovních vztahů naopak vyzdvihováno jako země s vysokým růstem ekonomiky a inovativních a úspěšných startupů.

Existují samozřejmě i další oblasti pro zlepšování. Potřebujeme například postoupit v digitalizaci a snižování byrokracie, zlepšit transfer technologií z výzkumu do fungujících byznysů, podpořit rizikové investování a podnikavost mezi studenty středních škol.

Pokud opravdu nechceme, aby nám definitivně utekly nejen USA a země jihovýchodní Asie, ale i státy okolo nás, musíme prostě zlepšit naše podnikatelské prostředí.

Plánujete taky pořádání veřejných aktivit, abyste zvýšili povědomí o české startupové scéně?

Chceme se zaměřit zejména na přípravu dobrých návrhů na změny startupového prostředí a jejich vyjednávání s politiky. Veřejných akcí již nyní podle mě probíhá dost a jsou často velmi kvalitní. Potřebujeme však zapracovat na tom, aby se výstupy z těchto veřejných aktivit – především čísla, trendy a zkušenosti ze zahraničí – dostaly ke správným lidem. U nich budou mít největší efekt jako podpůrné argumenty pro potřebné legislativní a systémové změny.

Kdo budou vaši hlavní partneři na straně státu?

Jsme otevřeni dialogu se všemi politiky, kteří budou chtít zlepšovat startupové podnikatelské prostředí. Hlavními partnery pro nás budou Ministerstvo průmyslu a obchodu, CzechInvest, CzechTrade a ministr pro vědu, výzkum a inovace. Předpokládám, že zahrneme do naší komunikace i další ministerstva jako financí, práce a sociálních věcí nebo zahraničních věcí.

Stát dnes řeší startupy roztříštěně na několika ministerstvech a v dalších organizacích. Absence jediného místa, které by je mělo na starosti, nám ztěžuje situaci expertně, komunikačně i politicky. Kompetenční definování a ukotvení takového místa a týmu bude jedno z opatření, které chceme politikům v rámci reformy představit.

Ve které instituci byste toto místo nejraději viděl?

Existuje několik možností, například rozšíření a jasné definování ministerstva pro inovace a startupy patří mezi ně. Dalším řešením je nový odbor na ministerstvu průmyslu. Případně za třetí, mně osobně přijde nejzajímavější varianta vytvořit takový expertní tým v CzechInvestu.

Co by měly startupy dělat, aby si jich politici více všímali?

Více s politiky mluvit jejich řečí, mluvit jedním hlasem a přinášet konkrétní návrhy. V současné době není v parlamentu mnoho politiků, kteří by znali startupový systém trochu hlouběji. Proto ho nevnímají jako důležitý. Potřebujeme ho politikům ukazovat, vysvětlovat na datech a ideálně některé z nich nadchnout pro startupový svět. Vedle toho musíme odpracovat návrhy na zlepšení a ty pak jednotně komunikovat, aby politici jasně věděli, co jako sektor chceme, a mohli jsme se s nimi o konkrétních návrzích bavit.

Politici nepocházejí ze startupového sektoru, je jim do značné míry cizí. My jim musíme vysvětlit, že to není jen pár firem se zvláštními jmény, ale důležitá a nyní již i podstatná část hospodářství, která může zvýšit prosperitu celé společnosti. Například diskuze o ESOP trvá už skoro dva roky a stále ještě nemáme v legislativním procesu použitelný model. Startupy v posledních letech zkrátka nepatří mezi politické priority. Situace se ale už začala v posledních měsících zlepšovat, i díky naší intenzivní komunikaci s politiky. Věřím, že se téma startupů a jejich přínosu pro společnost může stát jedním z důležitých předvolebních témat.

Jak stát může pomoct, aby šlo do startupů více peněz (ne nutně z veřejných zdrojů)?

Když legislativně a systémově nastaví lepší prostředí pro podnikání a inovace. Podnikatelské prostředí pak bude víc inovačně kvasit, zvýší se počet nápadů a lidí, kteří budou chtít podnikat, vznikne víc kvalitních projektů. To samo o sobě přiláká víc peněz, protože peníze jdou tam, kde je potenciál zhodnocení. Pokud se navíc ještě přidají například daňové pobídky pro investování do startupů, tak to bude výborné.

Máte na mysli nějaký konkrétní příklad, kde takové pobídky fungují?

Líbí se mi například Spojené království, kde si investor může odečíst z daní část investic do nových firem.

Ale nemusíme vymýšlet nic převratného. Mohli bychom například umožnit penzijním fondům, aby dávaly část peněz do rizikového kapitálu. Protože jednou z bolestí Evropy je právě neschopnost akumulovat kapitál. Evropské startupy pak často kupují firmy či investoři ze Spojených států.

Budete prosazovat zájmy taky českého venture kapitálu (VC), nebo se omezíte striktně jen na startupy?

Jak jsem říkal, potřebujeme provázaná a ucelená opatření, která zlepší celé prostředí. VC je jednou z důležitých součástí startupového ekosystému. Chceme proto zlepšit prostředí nejen pro startupy, ale i andělské investory a VC fondy. Usilujeme taky o lepší podmínky ve fázi inkubace a akcelerace nových firem.

Plánujete nějak spolupracovat i s podobnými zahraničními asociacemi? Jak by taková spolupráce mohla vypadat?

Plánujeme. Základem je předávání informací a zkušeností a koordinace aktivit. Jedno z témat, které se nyní na evropské úrovni řeší, je iniciativa EU Inc. Jedná se o jednotný právní rámec pro standardizovaný typ společnosti platný v celé EU s harmonizovanými pravidly pro správu, základní kapitál a údržbu. Aby v Česku založená firma mohla podnikat po celé EU, oslovit tak 450 milionů zákazníků, a přitom nemusela řešit v každé zemi jiné podmínky. To bude určitě jedno z témat spolupráce.