Polská vláda připravuje zákon, který může ohrozit investice energetické společnosti ČEZ do větrných elektráren. Vychází vstříc obcím, které větrníky nechtějí. Napsaly to dnešní Hospodářské noviny.
„Tohle je silný protivítr. Fakticky je to zničení celého odvětví,“ komentoval vládní návrh Rafał Hajduk z kanceláře Norton Rose Fulbright, která se specializuje na energetické právo.
ČEZ má zatím v Polsku velké plány, má připraveny čtyři projekty. Finanční ředitel společnosti Martin Novák v rozhovoru pro Hospodářské noviny jmenoval zemi spolu s Německem jako prioritní cíl pro investice do obnovitelných zdrojů.
Vláda premiérky Beaty Szydlové vychází vstříc tlaku řady obcí, které proti větrníkům protestují. Jejím záměrem je zakázat stavbu větrných elektráren do vzdálenosti desetinásobku výšky instalovaných větrníků. V praxi by to znamenalo, že oproti nynějším 500 metrům budou elektrárny stát ještě o kilometr dále. Vláda má v Sejmu pohodlnou většinu a může prohlasovat jakýkoliv zákon, který potřebuje.
Handelsblatt:Vattenfall má problém prodat uhelná aktiva v Německu
Kabinet také hodlá provozovatele větrných elektráren zatížit čtyřnásobnou daní z nemovitosti. Každé dva roky by elektrárny musely žádat o certifikaci pro provoz, spojenou se zvýšenými poplatky u úřadů. ČEZ a další zahraniční energetické firmy, včetně francouzské EDF nebo německého E.ON, proti tomu protestují.
Omezení se týká jen větrných elektráren na pevnině. V Baltském moři má do roku 2018 naopak vyrůst obří větrná farma o výkonu 1040 megawattů, kterou staví státní energetický koncern PGE, jenž je polskou obdobou českého energetického koncernu.
ČEZ v případě přijetí zákona nečekají v Polsku žádné miliardové ztráty. „Jedná se o investice na nákup projektu a administrativní projekty v přípravné fázi,“ řekla deníku mluvčí ČEZ Barbora Půlpánová. Půjde ovšem o další ze série problémů, kterým ČEZ při investování do větrné energie čelí. Firma narazila i u své investice za téměř 30 miliard v Rumunsku, kde na pevnině postavila větrný park o výkonu 600 megawattů. Tamní vláda se zalekla budoucích nákladů a část zelených certifikátů, které firmy dostávaly a dále prodávaly na trhu, přestala vyplácet. To zahýbalo s návratností celé investice, a ČEZ tak část hodnoty parku musel odepsat.
Druhý blok Dukovan po 148 dnech vyrábí proud – Roklen24.cz https://t.co/dXk1nI58Aj prostřednictvím @roklen24 pic.twitter.com/Qiea9aHco1
— Roklen24.cz (@roklen24) 13. února 2016
